Pěvkyně Dagmar Pecková: Jsem pro přijetí eura, obavám lidí ale rozumím

Operní pěvkyně Dagmar Pecková bude kandidovat za ODS do Senátu v obvodu Praha 9. V rozhovoru pro server PrahaIN.cz mluví o svých politických postojích, přijetí eura i o své další pěvecké kariéře. „Mám blízko k voličům ODS a obecně ke středopravicovým lidem, kteří věří ve svobodu, osobní odpovědnost a prozápadní směřování České republiky,“ říká.

Jak dlouho probíhaly vaše námluvy s ODS? A proč zrovna občanští demokraté?

Žádné dlouhé námluvy to nebyly. S nabídkou kandidovat do Senátu mě oslovil předseda ODS Martin Kupka a následně i starosta Prahy 9 Tomáš Portlík. Pár dní jsem o tom opravdu vážně přemýšlela. Ne proto, že bych nevěděla, kde hodnotově stojím, ale proto, že do takového rozhodnutí člověk nemá skočit jen proto, že mu někdo zavolá.

Dlouhodobě se považuji za pravicově smýšlející liberálku. Svoboda, osobní odpovědnost, pracovitost, zdravý rozum a jasné ukotvení na Západě jsou hodnoty, které jsou mi blízké celý život.

ODS jsem volila a v zásadních věcech se s ní shoduji. Věřím v Evropskou unii, NATO a v to, že Česká republika patří na Západ. Pro mě jako pro člověka, který velkou část života pracoval v zahraničí a zároveň zažil dobu nesvobody, to nejsou prázdná slova. Je to osobní zkušenost.

Na jaké voliče chcete v kampani cílit?

Nechci dělat kampaň jen pro jednu politickou bublinu. Samozřejmě mám blízko k voličům ODS a obecně ke středopravicovým lidem, kteří věří ve svobodu, osobní odpovědnost, prozápadní směřování České republiky, Evropskou unii a NATO.

Zároveň mám řadu přátel a známých i mezi lidmi, kteří volí TOP 09, STAN nebo Piráty. Často vidím, že nás v základních hodnotách spojuje mnohem víc, než nás rozděluje.

Byla bych ale ráda, kdyby můj příběh, energie a otevřenost oslovily i část voličů současných vládních stran - hlavně ty, kteří se na svět nedívají černobíle, nejsou spokojení s křikem a nálepkováním a chtějí zastoupení člověkem, který s nimi bude mluvit normálně, slušně a s respektem.

Jaká budou vaše zásadní témata?

Moje témata vycházejí z toho, co jsem celý život žila. Je mi blízká sociální oblast, protože vím, že život umí být složitý. Nenarodila jsem se se zlatou lžičkou v puse. Po rozvodu rodičů a pozdějším úmrtí tatínka jsme vyrůstaly se sestrou jen s maminkou. Velmi dobře vím, že pro spoustu rodin není samozřejmé zaplatit dětem kroužek, školu v přírodě, dobré bydlení nebo docházku do ZUŠ. Když člověk od dětství vidí, že se doma musí počítat každá koruna, zůstane to v něm napořád.

Samozřejmě nemohu opominout kulturu. Kultura není luxus. Je to paměť národa, jazyk, vzdělanost a sebevědomí. Kultura člověka kultivuje a společnost bez kultury hrubne.

Aktuální je i téma svobodných a nezávislých médií. Bez nich demokracie nemůže normálně fungovat. Veřejnoprávní média nejsou majetkem žádné vlády. Mají sloužit veřejnosti, ne politikům.

A v neposlední řadě je pro mě zásadní obrana demokratických institucí a jasné směřování České republiky na Západ. Patřím ke generaci, která dobře ví, co znamená nesvoboda. Demokracie není samozřejmost. Je třeba ji bránit každý den.

Čím chcete veřejnost přesvědčit, že jste lepší než mandát obhajující senátor Smoljak?

Nechci stavět kampaň na tom, že budu někoho shazovat nebo kritizovat. To není můj styl. Na jevišti také neobstojíte tím, že budete říkat, že kolega zpívá hůř. Musíte sama ukázat, co ve vás je.

Já nabízím svůj životní příběh, zkušenost, pracovitost a odvahu říkat věci naplno. Více než čtyřicet let jsem stála před publikem doma i ve světě. Tam se za nikoho neschováte. Buď máte co říct, nebo nemáte.

Mám vlastní názor, vlastní zkušenost a nikdy jsem se nebála ozvat, když jsem cítila, že je něco špatně. Do Senátu chci přinést věcnost, energii, slušnost a zkušenost člověka, který ví, že důvěra se nezískává sliby, ale prací.

Jaký je váš postoj k přijetí eura?

Patříme na Západ, patříme do Evropy a nemáme se tvářit, že se nás evropská debata netýká. Já osobně jsem pro přijetí eura, ale zároveň rozumím tomu, že část lidí má obavy ze zdražování nebo nejistoty.

Právě proto se tak zásadní krok nesmí dělat na efekt. Musí být dobře připravený, odpovědný a politici musí lidem srozumitelně vysvětlit, co euro přinese, jaká jsou rizika a proč by to pro Českou republiku mělo dávat smysl.

Kolik času budete trávit v Česku? Pokud se nepletu, váš manžel žije v Německu.

V Praze žiji od svých patnácti let. Mám tu dům, část rodiny, přátele, práci i zázemí. Česko pro mě není místo, kam přijedu s kufrem na návštěvu. Je to můj domov. A posledních 15 let zde trávím více času než kdekoli jinde.

Ano, můj manžel je Němec a část života se přirozeně odehrává i v Německu. Upřímně ale říkám, že to, že člověk vidí, jak některé věci fungují jinde, považuji spíš za výhodu než za problém.

Pokud bych byla zvolena, můžete si být jistí, že bych svým závazkům vůči voličům dostála. Nejsem zvyklá dělat věci napůl, slibovat nesplnitelné a pak se vymlouvat. Divadlo vás naučí disciplíně: když máte vystoupit, musíte být připravená, přítomná a dát tomu všechno. Stejně bych přistupovala i k práci v Senátu.

Jak to nyní bude s vaší pěveckou kariérou? Budete nadále vystupovat?

Hudba je můj život. To se nedá vypnout jako světlo v šatně. Ale zároveň neumím dělat věci napůl.

Pokud mi voliči dají důvěru, práce senátorky bude moje hlavní priorita. Své umělecké aktivity tomu přizpůsobím. Nechci, aby měl kdokoliv pocit, že Senát je pro mě vedlejší štace mezi dvěma koncerty.

Na jevišti jsem se naučila disciplíně, odpovědnosti a respektu k lidem, kteří přišli poslouchat. V politice je to vlastně podobné: lidé vám dají důvěru a vy ji nesmíte promarnit. Hudba se z mého života neztratí, ale veřejná služba by měla přednost.