foto: Vít Hassan pro PrahaIN.cz/Petr Fiala 17. listopad 2024
REPORTÁŽ: Den boje za svobodu a demokracii, 17. listopad, v letošním roce připomíná spíše bojové pole. Jednotliví politici, většinou zástupci vládnoucí koalice, jsou na Národní třídě častováni zcela nevhodnými výrazy.
Od brzkých ranních hodin se v centru metropole ozývá pískot, křik, bubnování, ale také recitování Karla Kryla. PrahaIN.cz je na místě od 7:45 a jedním z posledních příchozích politiků byl premiér České republiky Petr Fiala (ODS). Poklonit se památce a uctít důležité datum v našem historickém kalendáři přišel po jedenácté hodině. Už když desítky lidí zjistily, že se blíží, nastalo hlučení, tak typická reakce. Do toho zněly výkřiky „Ukrofašisti“ a „Fialovej hnus“. Velmi zvláštní momenty to byly především pro maminku s dítětem, která těsně před příchodem předsedy ODS pokládala květiny. Ochranka ji velmi decentně požádala, aby raději odešla. Žena vzala děcko do náručí a premiérovi uvolnila místo. Nešlo o žádnou přetlačovanou.
Atmosféra však byla velmi dusná, což jsme zde zažívali hned několikrát. Zejména u ministra zahraničních věcí Lipavského a prezidenta Petra Pavla. První jmenovaný Národní třídu úprkem opustil, hlava státu zůstala a nenechala se rozhodit. Podobně na tom byl i Petr Fiala. Ačkoli musel slyšet nadávky na svou adresu, zůstal klidný. Upravil si vlasy a několik vteřin stál. Nikdo se k němu nedobýval, nebyl agresivní. Divnou atmosféru však ustavičně podněcovaly výše popsané situace. Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva v Praze touto optikou skutečně nevyšel.
PrahaIN.cz měla možnost krátce pohovořit s Jiřím Petrem, sedmdesátníkem, který na Národní třídu chodí pravidelně. „Dnes mi tu není příjemně. Nechápu, že nevraživost vůči politikům přehluší důvod, kvůli kterému sem lidé chodí. Jde o nacismus a komunismus. Není mi z toho dobře, proto se zdržím jen krátce a odcházím,“ řekl našemu reportérovi. V ruce držel svíčku a dvě růže. Ti, kteří od rána přicházeli, myslíme obyvatele Prahy, se často rozhlíželi. Nikomu nebyly píšťalky a bubny sympatické.
Není jasné, zdali šlo o nějaký koordinovaný dav demonstrantů, ale chvílemi se zdálo, že ano. Když začal jeden, ostatní se přidali. Tentýž hlas utichnul, utichly i ostatní. K žádným násilnostem ovšem nedocházelo, policie je na místě hojně zastoupena příslušníky v uniformách i v civilu. Zasahovat nemusela. Jednoho z křiklounů jsme měli snahu vyzpovídat. Ve studeném větru však před mikrofonem utekl. Další, evidentně jeho známý, nám pouze sdělil, že tato vláda podporuje fašisty. Tedy Ukrajinu. Prý zbraněmi a dalšími dávkami, o kterých lidé neví. Následně se tento člověk začal modlit. Dva vedle stojící se k němu přidali. Kromě modlitby začali i zpívat. Těžko říct, zdali tento postoj měl, nebo neměl vyšší smysl.
Redakce nadále zůstává na místě.