foto: Hans Štembera pro PrahaIN.cz/Předseda poslanecké sněmovny Tomio Okamura
Tomiu Okamurovi a jeho hnutí SPD se nelíbí zapojení Česka do iniciativy na podporu Ukrajiny. Podle politologa a prorektora CEVRO Univerzity Ladislava Mrklase může tento spor otřást vládní koalicí. Není to však jediný problém, kterému vládní strana čelí. „Je to taková velká hra na oblečeného i nahého,“ uvedl v rozhovoru pro server PrahaIN.cz.
Může spor ohledně přispění do aliančního programu prioritních nákupů pro Ukrajinu zatřást vládní koalicí?
Myslím si, že zatřást ano, povalit ji asi ne. Důležité je podívat se na to prizmatem průzkumu, který nedávno publikoval STEM a který ukazuje, že klesá důvěra a podpora vlády, respektive spokojenost s ní. A to zejména mezi voliči SPD, kde dosahuje ani ne padesáti procent.
Čím to je?
Jeden z důvodů je, že SPD má radikální voliče, kteří by si přáli velkou systémovou změnu, jež se týká i zahraniční a obranné politiky. Přestože politika vlády Andreje Babiše (ANO) není nijak významně verbálně proukrajinská, fakticky pokračuje v linii minulé vlády. A to je něco, co je pro voliče SPD těžko přijatelné.
Z toho důvodu tlačí na svou reprezentaci, aby s tím něco dělala. Ta tedy nemůže úplně mlčet, včetně toho, že je tam část poslanců SPD, kteří ani přímo nepatří do té strany a jsou velmi nespokojení s tím, kam se vládní politika posouvá.
Jaká bude podle vás forma rétoriky Tomia Okamury vůči Petru Macinkovi (Motoristé) a Andreji Babišovi? Předseda SPD si stěžoval, že se o přispění jednorázové částky na Ukrajinu dozvěděl den předem a nemohl tomu nijak zabránit.
Problém Tomia Okamury je, že se posadil do velmi zajímavé funkce a myslím, že si to ohromně užívá. Pro něj je to vrchol politické kariéry. Na druhou stranu SPD stagnují preference, velká část voličů není spokojená a především se uvnitř toho klubu objevuje někdo, kdo ho začíná ohrožovat.
Jindřich Rajchl?
Ano. Tomio Okamura bude muset zvolit řešení, aby si zachoval pozici, kterou má, a zároveň aspoň trochu uspokojil svůj klub a své voliče. Jsem osobně zvědavý, jak si s tím poradí, protože je před ním situace, do které zatím nebyl nikdy postaven. Je to taková velká hra na oblečeného i nahého a nejsem si jistý, že to Okamura dokáže zvládnout.
Psali jsme
Sněmovní volby v červnu by jasně vyhrálo hnutí ANO. Podle ředitele výzkumné agentury Median Přemysla Čecha se česká společnost rozdělila do dvou…
Už jste zmínil pomyslný souboj Rajchla a Okamury. Prvnímu zmíněnému kritici vyčítají velkou radikálnost. Může tedy Okamura v protiukrajinské rétorice ještě přitvrdit, aby koaličního kolegu překonal?
Asi může. Na druhé straně tady budou praktické kroky vlády, které vidíme, a ty v zásadě nejsou žádným halasným troubením do světa, že podporujeme Ukrajinu. Je to zdůrazňování toho, že Česká republika nepřispívá finančně, ale zároveň řada kroků, které vláda dělá, je naprosto kompatibilní s dalšími západními vládami.
Česko se v seznamu nepřátelských vlád podle ruských státních novin Vzgljad posunulo na pátou příčku. Co to o české vládě říká?
Myslím, že očekávání od této vlády ze strany Moskvy byla větší, než je reálná situace. Je to dáno tím, že Andrej Babiš není ani Viktor Orbán, dokonce ani Robert Fico. Jeho osobní podnikatelské zájmy i názory voličů ANO jsou tak široce rozkročené, že si nemůže dovolit postavit se po bok vyloženě proruských politiků.
Situace v Evropě se navíc trochu změnila. Zmizel Viktor Orbán, ke změně nakonec došlo i v nizozemské vládě, kde už není Geert Wilders. Spolupráce v rámci Patriotů pro Evropu a podobně je tedy značně oslabena. Myslím, že i Andrej Babiš pochopil, že je pro něj daleko výhodnější jít touto cestou.
Vyplácí se mu to?
Řekl bych, že ano. Jestli je nějaká strana z těch vládních, která nijak neztrácí, je to právě ANO, které si posiluje svou pozici a je naprostým suverénem všech průzkumů. Tato vyvážená, jakási středová pozice je pro něj velmi zajímavá a oceňují ji i voliči. Na rozdíl od voličů SPD, kteří jsou daleko radikálnější a tahle politika typu „ani ryba, ani rak“ se jim vůbec nelíbí.