Politolog Tomský: OSN je nevýkonná, antisemitská organizace. Měla by být zrušena

ROZHOVOR: „Antisemitismus v Evropě probudili muslimové demonstracemi proti Izraeli. Němci byli v šoku, když v ulicích Berlína nebo Mnichova vykřikovali heslo ‚Židé do plynu‘,“ řekl serveru PrahaIN.cz Alexander Tomský, politolog, vysokoškolský pedagog a přesvědčený monarchista.

Od začátku konfliktu v Gaze sledujete rozpoutání nové vlny antisemitismu. V čem spatřujete hlavní příčiny?

Je to překvapivý jev. Evropští politici po šoku z holokaustu a továren na smrt antisemitismus zatlačili do podzemí, stal se největším tabu. Němci zvěrstva národního socialismu důkladně zapisovali, fotografovali, pořídili si neuvěřitelnou dokumentaci. Zpočátku v padesátých a šedesátých letech se ještě občas projevovali pohrobci starého antisemitismu, ale většinou šlo o provokace mládeže, když hajlovali například rockeři nebo si svastiku připíchli na bundu motorkáři. Zdálo se, že antisemitismus v Evropě skončil. Mnoho evropských států uzákonilo tresty za popírání holokaustu, například Švýcarsko. I my máme zákaz hanobení rasy, náboženství a národnosti.

Kdy začaly první útoky na evropské Židy?

Poválečný klidový stav trval v Evropě velmi dlouho. Antisemitismus probudily demonstrace muslimů proti vojenským akcím Izraele na pacifikaci Gazy, odkud na Izrael téměř denně útočily tisíce raket Hamásu. Pamatuji, v jakém šoku byli Němci, když někdy před dvaceti lety muslimové v ulicích Berlína vyřvávali „Židé do plynu“. Poválečné tabu prolomili muslimové, ale vinu nese i stát, jenž včas tvrdě nezasáhl, demonstrace proti Izraeli se měly jednoduše zakázat. A pokud ne, tak měli být křiklouni pro zastrašení ostatních tvrdě potrestáni. Synagogy jsou už dlouho pod policejní ochranou, jako bychom nežili pod vládou zákona. Antisemitismus je extrémně nebezpečný, genocidní nenávist destabilizuje a ohrožuje společnost i naši evropskou civilizaci. Dnes Židé, zítra někdo další.

Mnoho intelektuálů podpora a následná spolupráce mezi levicí a militantními muslimy překvapila.

Ano, to je naprostá tragédie. Vznikla totiž nepřiznaná aliance mezi evropskou levicí, nejdříve tou extrémní, dnes ale už i levicí hlavního proudu, jež vzala muslimskou menšinu pod svou ochranu. A tím se nakazila. Děsivý útok v Gaze 7. října 2023 vyvolal vlnu nadšení mezi antisemity po celém světě. Objevily se agresivní akce, na nichž účastníci požadovali likvidaci Izraele. Starý známý antisemitismus měl v dějinách mnoho převleků – náboženský antijudaismus, xenofobní šovinismus, rasismus, občas jakoby dřímal a čekal na příležitost. Nyní vyvřel v podobě antisionismu. Účastníci protestních akcí vyhlašovali světovou intifádu Izraeli a sionistům. Intifáda ovšem neznamená nic jiného než vyvraždění a novou genocidu. Vždyť naprostá většina Židů na světě zcela samozřejmě podporuje Izrael.

Okamžitě po teroristické akci v Izraeli začaly být aktivní levičácké a muslimské organizace po celém světě. Byl připravovaný masakr ze 7. října domluveným signálem?

Nebylo co domlouvat. Brutální útok džihádistů spontánně otevřel starý vřed, který bublal pod povrchem. Je to určité novum, jež mají na svědomí Arabové, kteří od roku 1948 odmítali uznat existenci státu Izrael, a dodnes většina muslimských států (26) Izrael neuznává. Odmítnutí práva Židů na starou vlast je pro muslimy samozřejmé, včetně tak vzdálených zemí, jako je Indonésie nebo Pákistán. Tzv. palestinští Arabové byli Západem mnohokrát dotlačeni k jednání o dvou státech v Palestině a pokaždé dohodu nakonec odmítli. Prostě věří, že se jednou židovského státu zbaví a díky absurdnímu spojenectví levice s muslimy nakazili Západ.

Zmínil jste evropskou levici. Jakou v této oblasti hraje úlohu?

Velkou a významnou. Evropskou unii ovládá levice už od vzniku Maastrichtské úmluvy (1992). Teď poprvé kritici EU sice ve volbách získali v Europarlamentu těsnou většinu, ale jsou rozhádaní. Nový antisemitismus v hávu antisionismu se stal symbolem naší úpadkové doby. A evropská levice je stále politicky dominantní.

Jaká je v této oblasti aktuální situace v USA?

Neradostná, neboť v současnosti Židé de facto existují pouze v Izraeli a v USA zhruba půl na půl – 14 milionů. Malé komunity žijí roztroušeně po světě, celkem tak dva miliony. Není divu, že se Spojené státy staly hlavním spojencem státu Izrael. Nejdříve během studené války, kdy židovský stát stál na straně Západu a v šestidenní válce porazil Sověty podporované Araby (1967). Dnes se americká společnost rozpadla na dva nenávistné tábory, což je pro Izrael velký problém, neboť Demokratická strana, tradiční volba Židů, se nakazila antisemitismem. To by bylo v době mládí prezidenta Bidena něco nepředstavitelného. Proto zpočátku lavíroval, aby uchlácholil antiizraelské levicové křídlo strany, a brzdil postup izraelské armády v Gaze.

Donedávna Židé v USA volili demokraty z osmdesáti procent, byli jejich oporou a masivně je financovali. Výbuch antisemitismu v Americe je pro Izrael velmi nebezpečný. Náhle je v pozici, kdy tak jako Evropa musí usilovat o vojenskou soběstačnost. Zbraně si musí vyrábět sám, aby se udržel i bez americké pomoci. To je obrovská změna. Samozřejmě antisionismus v Americe znamená, že se Židé ocitají ve velmi nepříjemném společenském postavení a v Demokratické straně skončili. A tak američtí Židé půjdou napravo. Trumpa sice nemohou strávit, je pro ně příliš extrémní, ale možná zvýší svůj vliv na Republikánskou stranu, i když ta má také, byť podstatně menší, problém se svými antisemity. V posledních volbách získal Trump ohromnou podporu mnoha židovských boháčů.

Sledujete další kroky, které v posledních měsících americký prezident provedl?

Ano, v první řadě Trump úžasně pomohl Izraeli. Je to průlom v dějinách Blízkého východu. Odmítl starou tezi Západu a záminku arabských států, že na prvním místě se musí vyřešit tzv. palestinský problém. Ten odhodil stranou a řekl, že se to musí zařídit v podstatě bez nich, když svůj stát vedle Izraele nechtějí. To je obrovská změna. Nesmírně pomohl Izraeli, protože po dvou letech války už byla společnost psychicky i ekonomicky vyčerpaná. Ztratila víc než tisíc mladých lidí. Mladá generace záložníků povolaná do armády nepracovala a k tomu padla turistika. Poprvé znamenal rozdíl mezi imigrací a emigrací ztrátu občanů (80 000). Hospodářství Izraele bylo silně poškozeno.

Trump zajistil příměří a v Gaze ustanovil mezinárodní výbor pod svým vedením bez účasti antisemitské OSN, jež kolaborovala s Hamásem. Konečně nastala reálná naděje na odzbrojení teroristů, kteří už nedostávají zbraně z Íránu. Americký prezident vyslal dvě stě vojáků na hranici Gazy s Izraelem, aby monitorovali příměří. Jestli se Trumpovi podaří zavést poslušnou technokratickou vládu, se teprve uvidí, kritici se domnívají, že ji budou povolaní Palestinci, Katar či Turecko ve výboru podvracet nebo bojkotovat. Přesto jde o dějinný převrat. A pokud vláda v Gaze nebude poslouchat, USA mohou podle potřeby i zaútočit. Celý proces potrvá jistě dlouho, Trump nemůže dělat zázraky a Izrael je obklíčen nenávistí. Avšak džihádistických teroristů v Libanonu i v Gaze se prozatím Izrael prakticky zbavil.

V uplynulých dnech poslal prezident USA druhou letadlovou loď k pobřeží Íránu. Přijde další útok?

Vypadá to, pokud Kongres Trumpa nezastaví, že je útok přímo na spadnutí. Prezident už jednou ukázal svoji sílu, kdy to nikdo nečekal, když spolu s Izraelem provedl útok na íránský jaderný průmysl. A nyní hodlá donutit íránský režim, aby ukončil jaderný program, což bez útoku možné není.

Prezident Trump poněkud svět šokuje svými výroky, co je v jeho podání realita a pouhá hra se slovy?

Donald Trump pokaždé bombasticky vytvoří nerealistický požadavek, často něco nemyslitelného, tak jako onu riviéru v Gaze. Je to vlastně mystifikace, která má změnit zažitou představu a neznamená, že dosáhne požadovaného. Je to hra, ale zdá se, že mu vychází, protože většinou v nějaké míře získá něco, co by bylo za normálních okolností nedosažitelné. Nechápu, proč levicoví novináři přímo šílí, proč mu na to skočí. Cožpak hodlal obsadit Kanadu? Grónsko možná, ale spíš tam rozšíří vojenskou základnu.

A operace Venezuela?

Brilantní vojenskou akcí Trump odstranil diktátora Venezuely, ale jeho vládu nechal fungovat dál. Ta je teď v jeho područí a velmi dobře chápe, na rozdíl od fanatických ajatolláhů, že americký prezident může zasáhnout znovu. Budou poslouchat, jinak jim hrozí velké nebezpečí. To je velmi dobrá taktika. Spojené státy totiž po americkém fiasku v Iráku a Afghánistánu už na záchranu světa armádu hned tak někam nepošlou.

To znamená, že jde o propracovanou strategii?

Je to opatrná politika malých krůčků. Všichni si mysleli, že Trump je izolacionista, ale on se vrátil ke staré, dávné politice, která se ovšem odehrávala ve skrytu studené války. Mnozí se domnívali, že po válce s Hitlerem bylo nezbytné nastolit liberální řád pod autoritou OSN a lidských práv, ale ve skutečnosti Američané, když přišlo na věc, prostě zasáhli. Například v Berlíně, v Koreji, v Zálivu proti Iráku či v Jugoslávii po genocidě Bosňanů. Většinou na svou stranu získali dobrovolnou koalici. Dokonce obsadili jednostranně Grenadu. Liberálové věří v mírové dohody, ale třetí světovou válku zamezily nukleární zbraně. Nezapomínejme, že OSN zastupovalo v roce 1948 pouze 58 převážně západních států a dnes je to 198 většinou nepřátelských zemí. Pokus o světový řád založený na většinové diplomacii a lidských právech nebyl zcela marný a měl dobrý účel. Zápas o lidská práva vyvolal otevřený odpor disidentů nejen v komunistickém bloku, zasloužil se i o Jižní Ameriku, kde vládly vojenské antikomunistické junty, jež postupně zanikly, přestože se zrodily tři levicové – Nikaragua, Kuba a Venezuela. Demokracie v Jižní Americe se prosadila. Dnes je OSN naprosto nevýkonná, protizápadní, antisemitská organizace a měla by se zrušit.

Jaký vliv mají kroky Trumpa na Evropskou unii a potažmo na Českou republiku?

Evropská unie včetně České republiky má samozřejmě určitý problém s Trumpovým úsilím vyrovnat negativní platební bilanci, která do značné míry přispěla k americkému astronomickému státnímu dluhu. Bylo už neúnosné, aby kdekdo, tak jako EU, zakazoval import některého amerického zboží a jiné zatížil clem, a přitom měl otevřený americký trh. Americké podniky přenášely výrobu do zemí třetího světa, zejména do Indie a Vietnamu, což lze ale těžko zvrátit během jednoho prezidentství. Nakonec Trumpova cla bez Číny (47,5 procenta) dosahují v průměru pouze 16 procent. Významně posílila příjem americké státní kasy a nezvýšila inflaci, protože v této míře se o náklady částečně dělí exportéři s importéry. Globální ekonomiku také nijak znatelně neoslabila. Celní politika se ukázala jako zbraň na Indii, která za snížení cel slíbila nekupovat ruskou ropu. Samozřejmě pro nás je každé oslabení evropského exportu do Ameriky negativní, zejména v případě německého průmyslu, na nějž navazujeme. Není to ale nic proti tomu, jak se Němci sami ničí svou zelenou hospodářskou politikou.