foto: archív Víta Hlouška, se svolením/Politolog profesor Vít Hloušek
Sudetští Němci nežádají návraty majetků ani nezpochybňují Benešovy dekrety. Sjezd v Brně může být důstojnou tečkou. „Odpůrci připraví protesty, ale nezdá se, že by to mobilizovalo veřejnost,“ řekl serveru PrahaIN.cz Vít Hloušek, politolog a profesor Metropolitní univerzity v Praze.
Vládní koalice se snaží přijmout v dolní komoře usnesení, které vyzývá, aby organizátoři zrušili sjezd sudetských Němců v Brně. Jaký je váš názor?
Pokud se ve sněmovně opravdu podaří poslancům vládní koalice prosadit toto usnesení, bude to pouze gesto směrem k voličům Tomia Okamury. Obsahově je ale zcela nesmyslné.
Můžete být konkrétnější?
Když se podíváme, jakým způsobem se od podpisu Česko-německé deklarace v roce 1997 vyvíjejí vztahy se Spolkovou republikou Německo a jak se profiluje i samotné Sudetoněmecké krajanské sdružení, tak vlastně už moc témat v této oblasti nezbývá.
Mohlo by přijetí usnesení narušit vztahy České republiky s Německem nebo Rakouskem?
Ono je to poněkud zvláštní. Podívejme se na tuto věc mezinárodní optikou. Je poměrně bizarní, že se český parlament vyjadřuje k něčemu, co jsou v podstatě aktivity zájmové skupiny, která působí na území Spolkové republiky Německo. Sudetoněmecké krajanské sdružení totiž není oficiální organizací, ale soukromým spolkem. Pokud sněmovna usnesení přijme, tak německá nebo rakouská vláda nemají důvod hrotit situaci a dělat z toho mezinárodní spor.
Existuje možnost, že by krajanské sdružení sjezd v Brně zrušilo?
Nedovedu si představit, že by něco zabránilo konání této akce. Odpůrci sjezdu zřejmě připraví řadu protestů, ale nezdá se, že by to veřejnost ve větší míře mobilizovalo. Když šéf SPD Tomio Okamura ohlásil v Brně demonstraci proti konání sjezdu, tak na jeho akci přišlo jen pár stovek lidí. A my víme, že Okamura dokáže dostat na náměstí daleko více svých příznivců. Toto téma pro ně ovšem nebylo zajímavé.
Překvapilo vás, že nejhlasitější odpůrci sjezdu jsou komunisté a členové SPD?
Vůbec ne. Téma odsunu a sudetských Němců vždycky vyvolávalo největší odpor právě v extrémních částech českého politického spektra, a to jak na krajní pravici, tak i na krajní levici. Není to nic nového a podobné situace už známe od devadesátých let. Tehdy se Sládkovi republikáni podobným způsobem vyjadřovali k Česko-německé deklaraci, která je dnes chápána jako skvělý restart česko-německých vztahů. Tohoto tématu se také opakovaně chopili lidé, jako je Miloš Zeman, který s ním dokázal vyhrát prezidentské volby, když napadl Karla Schwarzenberga.
Lze sjezd v Brně chápat jako snahu o uzavření temné kapitoly našich dějin?
Možná by se to dalo tak říct. Sudetští Němci dnes nežádají návraty majetků ani rétoricky nezpochybňují Benešovy dekrety. Proto jsem jejich sraz v Brně vnímal jako něco, co na straně jedné budí určité rozpory. Na straně druhé mi ale bylo jasné, že tato akce má potenciál stát se pěknou a důstojnou tečkou za kontroverzemi v česko-sudetoněmeckých vztazích.