foto: Oficiální FB profil Andreje Babiše/Premiér Andrej Babiš a prezident Petr Pavel na Hradě poté, co byl Babiš jmenován premiérem
Politolog Lukáš Valeš je skeptický k poslednímu poklesu preferencí hnutí ANO a za důležitější považuje dlouhodobý trend oslabování tradičních stran. V rozhovoru pro server PrahaIN.cz hovoří také o dalším možném střetu vlády s Hradem. „Vztah mezi premiérem a prezidentem je pragmatický,“ říká.
V posledním průzkumu agentury Kantar poprvé od voleb výrazně klesla obliba hnutí ANO. V červnu a červenci to bylo 34 procent, teď 30. V čem spatřujete nejzásadnější příčiny tohoto posunu?
Osobně jsem k tomuto průzkumu zatím skeptický. Ještě bych počkal, protože to může být pořád jenom v rámci statistické chyby a nemáme to potvrzené od jiných agentur. V současné době marně hledám nějaký zásadní důvod, proč by k tomu došlo.
Premiér Andrej Babiš (ANO) oznámil, že obnoví schůzky s prezidentem Petrem Pavlem. Mohou v jeho rozhodnutí hrát roli i klesající preference?
Nemyslím si, že by v tom klesající preference hrály nějakou zásadní roli. Není to něco, co by rozbouřilo hladiny voličů ANO. Teď se po tancích kolem summitu NATO v Ankaře s prezidentem dohodli, že se budou pravidelně scházet a koordinovat zahraniční politiku.
Premiér měl přece jen vždy s prezidentem o něco lepší vztahy než například ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), kde je opravdu na obou stranách zjevná nenávist.
Jaký je teď podle vás skutečný vztah mezi prezidentem a premiérem?
Myslím, že jde o pragmatický vztah. To bylo vidět už při jmenování premiérem. Pan Babiš vždy vykazoval snahu domluvit se s Hradem a netajil se tím. Odmítl sice, aby byl prezident členem delegace jedoucí na summit do Ankary, což bylo pro mě trošku překvapivé, ale jinak vždycky usiloval o smíření. Proto si myslím, že by to neměl být důvod, proč by se od hnutí ANO voliči odvrátili.
Jakou roli u snahy o lepší vztahy hrají blížící se volby hlavy státu?
I pan prezident Pavel se snaží o narovnání vztahů s premiérem, protože jeho experti mu zřejmě správně spočítali, že ke zvolení potřebuje i hlasy voličů z vládního tábora. Tam ale bude hodně záležet na tom, koho bude ANO v prezidentské volbě podporovat.
Důležité bude, zda vládní koalice najde nebo podpoří nějakého svého kandidáta. A v tom případě se Petr Pavel bude muset vymezit proti němu. Pak podle mého soudu dojde k dalšímu kolu střetů mezi vládou a Hradem.
A kompetenční žaloba, kterou prezident podal k Ústavnímu soudu?
Myslím, že kdyby pan prezident skutečně chtěl smír, kompetenční žalobu by stáhl. To by bylo z jeho strany opravdu velkorysé gesto vůči premiérovi a vládě. Pokud se Ústavní soud přikloní na stranu prezidenta, může to samozřejmě vést k další eskalaci bojů mezi Hradem a vládou.
V posledních předvolebních průzkumech neustále rostou preference hnutí Starostové a nezávislí (STAN), přeskočilo ODS. Proč ODS ztrácí voliče a STAN roste?
Ten trend je dlouhodobý a už s ním musíme počítat. Těžko ale říct, čím si STAN svůj vzestup zaslouží. Nevidíme u něj například výraznější aktivitu v podobě návrhů zákonů nebo receptu na ozdravení státního rozpočtu.
A propad ODS?
U ODS to spíš vypadá, že si nevsadila na správného koně, pokud jde o předsedu Martina Kupku. Hlavně se jí nedaří odlišit se od ostatních členů koalice. Respektive ani o to příliš neusiluje. Přitom by měla šanci, kdyby se vrátila ke svému konzervativnímu náboji – tedy k určitému euroskepticismu, špetce národovectví a důrazu na vyrovnaný státní rozpočet.
STAN naopak dlouhodobě těží z menší vyhraněnosti. Pro část voličů představuje jakési menší zlo. Podobně jako ANO se profiluje jako středová, nikoli vyhraněně pravicová strana. A teď mu podle mě pomáhá i samotný název. S blížícími se komunálními volbami lidé možná víc slyší na slovo starostové a tolik neřeší, jestli je v názvu velké, nebo malé S.
Předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda mi v nedávném rozhovoru řekl, že ODS se ideově rozmělnila proto, že to voliči od ní očekávají. A že v Česku není dostatek konzervativně smýšlejících voličů. Jaký je váš názor?
Myslím si, že je to, řečeno slovy zakladatele ODS, nepravda. V dobách největší slávy byla ODS s konzervativním programem schopna oslovit 30 i 35 procent voličů. Teď se ale úplně ztrácí mezi opozičními stranami.
Maximálně by měla těžit z toho, že kdysi bývala pravicovou stranou. Návrat k pravicové identitě by uvítala řada pravicových voličů, kteří byli zklamáni vládou Petra Fialy.
Trvale v průzkumech zůstávají v propadu dvě bývalé koaliční strany. TOP 09 má podle Kantaru 2 procenta, KDU-ČSL 3,5 procenta. Mají šanci dostat se zpátky na volitelné pozice?
Kdyby se lidovci drželi původního programu Josefa Luxe, to znamená sociální pravice, tradiční hodnoty a podpora rodin s dětmi, dokázali by je volit i lidé mimo jejich základní politické jádro.
Místo toho schvalovali zákony, které šly proti jejich vlastním voličům. Přitom expředseda strany Marian Jurečka řekl, že budou sociálním hlasem v pravicové vládě. A pak se lidovci aktivně účastnili těch největších antisociálních zákonů. Zradili svoje vlastní voliče.
Nový předseda Jan Grolich spolustraníkům na začátku roku slíbil, že z KDU-ČSL udělá Nové lidovce. Výrazná změna ale zatím není vidět. Proč tomu tak je?
Oni tohle neumí. A pan Grolich si podle mě plete politiku s PR a marketingem. Dnes se bez toho samozřejmě politika dělat nedá, ale nejdřív musíte mít produkt, který je zajímavý, a teprve potom vymýšlet marketingovou strategii. Nemůžete mít jen marketing a žádný produkt.
Překvapilo mě také, že se lidovci sami vzdali takzvaných kulturních válek a říkají, že je nebudou vést. Kdo tedy má hájit tradiční křesťanské hodnoty? Je to pravicová strana, která má křesťanství ve znaku i v názvu, a přesto to nedělá.
Pan Grolich navíc rozhodně není tradiční politik. Kdyby byl v TOP 09, ODS nebo u Pirátů, vlastně by to bylo úplně jedno. Co dělá u lidovců, je pro mě trochu záhada.
Nejnižší preference vykazuje TOP 09. Podaří se jí nadechnout nebo se výhledově sloučí s ODS?
TOP 09 kdysi vznikla jako rozpočtově odpovědná proevropská strana. Vzpomeňte si, jak se státním rozpočtem pracoval Miroslav Kalousek. Ze státní správy muselo odejít 10 procent úředníků a dalším 10 procentům se snížily platy. To byla pravicová politika. Můžeme si o ní myslet svoje, ale prostě tam byl jasný tah na branku a splnění toho, co strana voličům slíbila.
Dnes TOP 09 nemá vlastní téma ani osobnosti. A při vší úctě k panu předsedovi, Matěj Ondřej Havel je politik okresního formátu. Nemá na to, aby šéfoval politické straně. TOP 09 se už omezuje pouze na Prahu. Buď zanikne, anebo se opravdu nabízí nějaký slučovací sjezd, tak jako kdysi dávno KDS s ODS.