foto: Hans Štembera pro PrahaIN.cz/Vladimíra Dvořáková
ROZHOVOR: „Nemyslím si, že se incidentem v obci Dobrá objevil v české politice nový prvek. Zažili jsme to už v roce 1991, kdy byl v Bratislavě napaden prezident Havel. Stačí si také vzpomenout na házení vajec po Paroubkovi v roce 2006, které bylo velmi agresivní,“ řekla serveru PrahaIN.cz politoložka Vladimíra Dvořáková.
Politickou scénou i společností rezonuje útok na předsedu ANO Andreje Babiše. Překvapila vás tato událost?
Nemyslím si, že by se tímto incidentem objevil v české politice nový prvek. Už kdysi dávno, v dobách první republiky, se podobné výstřelky občas objevovaly. Takže tedy nelze říct, že to, co se stalo v obci Dobrá, by bylo něco úplně výjimečného. Stačí si například vzpomenout na hromadné házení vajec po panu Paroubkovi v roce 2006, které bylo velmi agresivní. Nakonec jsme to zažili už v roce 1991, kdy v Bratislavě demonstranti napadli pana prezidenta Václava Havla (dav křičel „Dosť bolo Havla“ nebo „Havel provokatér“, pískali, házeli vajíčka, pozn. red.). Samozřejmě vždy je na místě otázka rozsahu násilí, naštěstí zatím nebylo tak drsné, aby přímo ohrožovalo něčí život. Díkybohu jsme tak daleko nedospěli. Tím ale nechci to, co se stalo na mítinku pana Babiše, zlehčovat. Podobné incidenty by se objevovat neměly. Zejména ve volební kampani by mělo vždy platit, že pokud někde politik prezentuje svoje názory, tak by nikdo neměl jeho vystoupení bránit násilím nebo agresivním vykřikováním. Takové věci jsou nepřijatelné a nepomáhají kultuře dialogu. Doufám, že se nedostaneme do stavu, kdy by násilí začalo vyvolávat obavy politiků setkávat se s občany a když, tak se silnou ochrankou.
Mohl by útok na Andreje Babiše zvýšit jeho popularitu?
Jak dalece to bude mít silný vliv, to nevím. Samozřejmě by marketéři byli hloupí, aby útok na pana Babiše nevyužili jako určitý symbol k vykreslení obrázku „těch druhých“, kteří nemají argumenty. Vzpomeňme si na mnohem závažnější událost, při které byl v USA postřelen Donald Trump. Potom bylo velmi silně marketinkově využito jeho dnes už ikonické gesto na snímcích.
Sledujete průzkumy i průběh volební kampaně. Jak dalece se podle vašeho názoru bude konečný volební výsledek lišit od zveřejňovaných průzkumů?
Myslím, že pořadí stran se v zásadě měnit nebude. Je tady ale pořád celá řada neznámých a je nutné sledovat trendy. Mnoho lidí se rozhoduje až na poslední chvíli a klíčové bude, kteří voliči přijdou k volbám a kteří nakonec zůstanou doma. To je jedna z výrazných věcí, která ovlivní získaná procenta. Povolební situaci pak bude samozřejmě ovlivňovat to, kolik stran projde přes nutná procenta a kolik se jich do Poslanecké sněmovny nedostane. Můžeme nyní přemýšlet o tom, zda půjdou více nahoru Piráti, kteří mají mírně vzestupný trend. Na místě je také otázka, zda udrží závěr kampaně strany, které v průzkumech překročily pětiprocentní hranici.
Předpokládáte, že po volbách dojde k pohybům ve vedení politických stran?
Po volbách strany vždy vyhodnocují a analyzují výsledky. Srovnávají jak výsledek v reálu naplnil nebo nenaplnil očekávání. Je tedy možné, že v některých stranách nastanou jisté změny v jejich vedení. Politické strany samozřejmě nemění svoje volební lídry před volbami. To bývá vždy velmi problematické. Výsledek politických stran ve volbách vždy ovlivňuje vedení a také to, kdo bude po volbách vyjednávat.
Je tady ale ještě další věc, kterou jsme mohli vidět při minulých volbách. Tehdy se velmi silně promítlo v konečných výsledcích kroužkování i v případě koalice, konkrétně STANu. Tehdy na to výrazně doplatili Piráti. Podávali záchranné lano Starostům a nakonec skončili s minimálním počtem poslanců, protože došlo k vykroužkování jejich kandidátů. Můžeme čekat, zda se něco podobného nestane třeba u SPD, kde je velmi nesourodá „nekoalice”. K tomuto jevu ale může dojít i u formace Stačilo! Konečné výsledky mohou být kroužkováním silně ovlivněny. Pokud strany přijdou o mandáty, tak to samozřejmě oslabí i pozice jejich lídrů.
Které momenty během volební kampaně vnímáte jako nejvíce kritické?
Kauzu má na krku hnutí ANO a velmi vážná je kauza bitcoin. Můžeme také vzpomínat na starší případy, na úspěchy či úspěchy, záleží na tom, jak to kdo bere. Důležitá je otázka, co a jak z toho vnímá volič. Je také podstatné a důležité, jak strany na podobné případy dokážou reagovat. Je zajímavé pozorovat, že letos se strany příliš neobtěžovaly pracovat s předvolebními programy, neboť zjistily, že lidé se o ně moc nezajímají. Některým voličům stačí pár hesel, případně tanečků na TikToku a mají rozhodnuto, tomu se strany přizpůsobily. Problém je ale v tom, že se všichni narvali do jednoho rohu politického spektra, v podstatě je tady volné spektrum středových liberálů nebo středolevých liberálů. A další prostor úplně strany vypustily. Takže odhadem tady máme asi patnáct procent voličů, kteří opravdu netuší, koho mají volit. Jsou to lidé, kteří mají jisté sociální cítění, většinou vzdělaní, záleží jim na kvalitě životní a vnímají i otázky životního prostředí bez nějakého velkého tvrdého postoje.
V diskusích občas zazní termín politický dinosaurus a přání, aby takto označovaní politici odešli ze scény. Souhlasíte?
Označení dinosaurus pro politiky nepoužívám. Je pravda, že někteří lidé jsou v politice třeba třicet let i více. Vždy je ale na místě otázka, zda po tuto dobu ten který politik našemu státu něco přinesl, anebo nepřinesl. A vždy záleží na tom, jak jeho práci hodnotí voliči. Podle některých tito lidé od samého počátku své politické kariéry státu a společnosti neprospívali. Podle jiných voličů tady jsou lidé, kteří mají profesionální zkušenosti a vždycky je hodnotí kladně. Pohled na politiku a jednotlivé politiky se liší. Otázka, jak dlouho je kdo v Parlamentu, není vůbec podstatná. Vždy je totiž důležité, aby byla zachována i určitá kontinuita. Aby byli v Parlamentu politici, kteří znají základní procedury a jeho fungování. Není na místě, když se vymění Parlament ze sta procent. Pak se místo práce pouze soustředí na to, jak mačkat hlasovací tlačítka a všechno se musí nastavovat znovu. Není ale ani dobré, pokud nedochází k žádné obměně a na určitých pozicích zůstávají stále stejní lidé. To je všechno otázka politické kultury.