foto: PrahaIN.cz/Tomáš Portlík, starosta Prahy 9
Utkání mezi Tomášem Portlíkem, veleúspěšným starostou Prahy 9 a čerstvým 1. místopředsedou ODS s Martinem Kubou, výrazným jihočeským politikem, někdejším členem ODS, který v jejích barvách dlouhodobě dominoval „Jihočeské republice“ a nyní stojí v čele týmu hnutí Naše Česko, slibovalo zajímavou podívanou.
V roli rozhodčí byla Bára Divišová z televize Nova v pořadu Za pět minut dvanáct. Přestože šlo o souboj bez rozdílu vah, oba soupeři se od začátku považovali za vyrovnané. Otázkou zůstává, zda se po utkání stejně dobře cítili i diváci.
Zatímco Portlík ve svém vystoupení spíše hledal obsah toho, co by měl dělat 1. místopředseda strany, tedy člověk kryjící záda předsedovi Martinu Kupkovi, Kuba do ODS sekal poměrně nemilosrdně. Zvláště ve chvíli, kdy přišla řeč na stínovou vládu ODS, představenou na začátku týdne. Kritizoval, že v ní figurují i členové vlády Petra Fialy, kteří podle něj „náhle prozřeli“ a nyní tvrdí, že vědí, jak věci dělat lépe než dříve.
Kuba, jenž si sám vyzkoušel ministerskou funkci, se pokoušel své bývalé kolegy z Fialovy vlády i z nynější stínové sestavy poučovat, Tomáše Portlíka nevyjímaje. Podle něj mohli svou práci odvádět dobře už dříve, zůstat ve vládě a nemuseli nyní „stínovat“. Jenže při tom jako by zapomněl, jak vypadá vládnutí v koalici, kde je nutné přijímat kompromisy. V Jihočeském kraji k tomu ostatně nucen není.
Moderátorka se snažila debatu posunout do celostátní roviny, což se ale ani jednomu z politiků příliš nepodařilo.
Psali jsme
REPORTÁŽ: Volební sněm pražské ODS byl ve znamení pokusu dát dění v hlavním městě mnohem jasnější obrysy, než tomu bývalo za vedení poněkud…
Volič především
Neohrožený vládce Jihočeského kraje Kuba, který si může vybírat, s jakou politickou silou bude prosazovat své plány, zdůrazňoval, že Naše Česko chce do celostátní politiky vstupovat postupně a nechce stát na jediném lídrovi. Portlík naopak vycházel z pražské zkušenosti, kde koalice Spolu dokáže při prosazování konkrétních témat nacházet shodu i s dalšími stranami.
Když přišla řeč na budoucnost obou uskupení, Kuba zdůraznil, že důležitý není počet členů (hnutí či strany), ale jejich schopnost zajistit lidem řešení jejich problémů. ODS vyčítal, že sice mluví o potřebě menšího státu, ale když měla možnost, pro to podle něj nic zásadního neudělala.
Starosta Portlík oponoval tím, že právě proto kandidoval na prvního místopředsedu. Chce podle svých slov měnit podobu politiky tak, aby z ní měli prospěch voliči, které považuje za zásadní pilíř.
Celkově tak první střet bývalých stranických kolegů působil především jako duel politiků silných ve svých regionech. Zda se jim jejich ambice podaří přetavit i v celostátní politický vliv, však zatím zůstává otevřenou otázkou.
Oproti jiným debatám je nutné zdůraznit, že dialog byl věcný, méně konfliktní, a přitom svižný.