Praha má rozpočet. Slibuje maximum investic a minimální zadlužení

Miliardy na výstavbu očekávané trasy metra D, stamiliony na opravy mostů, vodovodní sítě nebo školských objektů. Takové jsou priority rozpočtu hlavního města, který včera schválilo zastupitelstvo. Hlavním mottem rozpočtu pro rok 2022 by mělo být maximum investic při minimálním zadlužení. Ač to zní rozumně, opozice kritizuje nedostatky ve financování sportu, kultury či bytové politiky.

Rozpočet Prahy na rok 2022 je jako každý rok vyrovnaný, počítá s meziročním růstem příjmů a finančními zdroji ve výši předpokládaných výdajů v objemu 92,6 miliardy korun. Téměř pětina z této sumy, 19,68 miliardy, bude určena na chystané strategické investice. Největší část investičního balíku spolkne doprava, významné částky ale poputují i do dalších oblastí fungování města. „Mezi klíčové projekty patří výstavba metra D, výstavba a rekonstrukce mostů a parků. Tři čtvrtě miliardy půjde na rekonstrukci dostavbu Průmyslového paláce, jehož levé křídlo kompletně shořelo při požáru v říjnu 2008,“ shrnul pro PrahaIN.cz náměstek primátora pro oblast financí Pavel Vyhnánek (Praha sobě).

Nejnižší zadlužení za 20 let

Podle jeho slov se vládnoucí koalici navzdory koronavirové situaci podařilo připravit a prosadit rozpočet, s nejnižší mírou zadlužení města za posledních 20 let. Toho by měla Praha dosáhnout díky dvěma miliardám na splátky úvěrů na konci příštího roku.

„Navzdory složité době se daří rekordně snižovat zadlužení města a zvyšovat přidělené prostředky na velké investice. Město jsme přebírali bez připravených velkých projektů. Nastartovali jsme jejich přípravu a v příštím roce bude zahájena řada významných stavebních akcí,“ poznamenal Vyhnánek.

Doplnil, že město má aktuálně podepsané smlouvy se zhotoviteli na výstavbu metra D, lávku spojující Holešovice a Karlín i výše zmíněnou rekonstrukci a dostavbu Průmyslového paláce. „Řada dalších je v pokročilé fázi výběrového řízení, takže budou rovněž zahájeny v příštím roce,“ dodal.

Stát se chová k Praze macešsky

Už druhé volební období se podle něj město potýká s macešským přístupem státu a dosud nemá jistotu, zda Praha ze státního rozpočtu dostane peníze na projekty s celostátním významem. „To je také důvod, proč si Praha nechává na svých účtech vysoké částky,“ poznamenal Vyhnánek. Reagoval tak na kritiku ze strany opozice, která by prostředky města raději investovala.

Živý organismus

„Oproti letošku očekáváme nárůst příjmů. Dále se do zdrojů promítají navýšené státní transfery, což jsou primárně prostředky na mzdy ve školách a na výkon státní správy. Rozpočet je živý organismus, bude dál procházet změnami, každý měsíc budeme zohledňovat vývoj. Máme připravenu i rezervu na náklady spojené s rostoucí inflací,“ řekl Vyhnánek krátce po schválení rozpočtu agentuře ČTK.

Nejvíc peněz v rámci běžných výdajů města poputuje do oblastí dopravy a školství, v prvním případě 24,1 miliardy a v druhém přes 21 miliard. „Oproti letošnímu roku výdaje porostou, o miliardu a půl více půjde do pražské MHD, o půl miliardy narostou výdaje na údržbu komunikací, přes sto milionů půjde navíc oproti letošnímu roku na svozy odpadu, podobná částka pak na granty v sociální oblasti, tedy například na podporu neziskovek v této oblasti,“ upřesnil Vyhnánek pro PrahaIN.cz s tím, že samotná sociální oblast a zdravotnictví „spolkne“ zhruba 3,3 miliardy korun. Dalších asi 2,7 miliardy poputuje do provozu městské infrastruktury.

Méně úředníků dorovná inflaci

Město se naproti tomu snaží ušetřit na provozu úřadu, což dokládá snížením počtu úředníků o 7 procent. Tím sice Praha dorovnává inflaci, ale stále volá po větší účasti státu na financování městských projektů. „Stát by měl některé stavby kofinancovat. Zejména novou trasu metra D, pokračování vnitřního Městského okruhu nebo bytové domy pro dostupné bydlení na pozemcích města,“ uvádí v tiskové zprávě primátor Zdeněk Hřib (Piráti). 

Podle jeho slov jsou investice prioritou Prahy. V rozpočtu je na ně je vyčleněno téměř 20 miliard korun. Finance půjdou v první řadě na strategické projekty, například na výstavbu nové linky D pražského metra. Na ni je pro příští rok vyčleněno 4,3 miliardy korun. K dispozici budou i stovky milionů korun na výstavbu nových a opravy současných tramvajových tratí. Celkově je na příští rok do oblasti dopravy připraveno 8,3 miliardy korun.

Připraveny jsou i finance na rekonstrukci Malostranského náměstí, na přípravu nového koncertního sálu na Vltavské nebo na revitalizace oblíbených náplavek či parku na Vítkově.Řada dalších investic se bude realizovat prostřednictvím městských firem, tedy z jejich vlastních rozpočtů. Podle vedení města se to týká například dopravního podniku, Pražské vodohospodářské společnosti nebo Pražské Plynárenské. Celkově jde asi o 12 miliard korun.

Nová škola pro Šeberov

V kapitole školství se mimo jiné předpokládá investice 686 milionů korun na přístavby a rekonstrukce školských objektů a dalších 120 milionů korun na výstavbu nové ZŠ Šeberov.

Přestože vedení města v tiskové zprávě uvádí, že vzrostla i částka pro městské části a to na rovnou miliardu korun, opozice situaci vnímá jinak. „Magistrát zapomíná na městské části, kdy do jejich financování nezapočítává zdražování způsobené inflací,“ pronesl na jednání zastupitelstva Tomáš Portlík (ODS), starosta Prahy 9 a opoziční zastupitel. Stanislav Nekolný (ANO) zase kritizoval návrh s tím, že město dává málo peněz do sportu.

Málo peněz na byty, míní opozice

Předsedovi klubu zastupitelů za ANO, Ondřeji Prokopovi se zase nezdála částku vyčleněnou na bytovou politiku města. Ta suma je přinejmenším neambiciózní,“ uvedl na zasedání. Za absurdní pak označil projekt lanovky z Podbaby do Bohnic.

Kritika ale přišla v diskusi nad rozpočtem i ze strany koalice. Zastupitel Jan Wolf (KDU-ČSL) kritizoval nízkou částku na kulturu s tím, že by navýšil výdaje na kulturní granty. Jeho pozměňovací návrh, který prosazoval společně s opozičním Lubomírem Brožem (ANO), ale nakonec neprošel.

Spořilovská není na pořadu dne

Další ze starostů v městském zastupitelstvu, Zdeněk Kovářík (ODS) z Prahy 4, chtěl do rozpočtu porosadit peníze na zakrytí Spořilovské, která je tématem dlouhodobě rezonujícím právě v jeho městské části. Podle náměstka primátora pro dopravu, Adama Scheinherra (Praha sobě), je ale tento projekt nerealizovatelný, dokud stát nedostaví úsek Pražského okruhu, spojující dálnice D1 a D11.