Praha má strategii sociálních služeb. Na peníze ale čeká

Jaká je budoucnost sociálních služeb v hlavním městě? V tuto chvíli nejistá, zní mezi řádky z pražského magistrátu. Město sice schválilo střednědobou strategii fungování a rozvoje sociálních služeb, stále ale neví, kolik peněz na tuto oblast získá ze státní kasy.

Dokument, oficiálně označovaný jako Střednědobý plán sociálních služeb, schválili pražští radní už začátkem prosince. Město tak plní povinnost dle zákona o sociálních službách, zároveň se věnuje i možnému rozvoji v této oblasti.

„Věcná opatření Střednědobého plánu navazují na dosavadní zkušenosti s rozvojem sítě sociálních služeb i na nové projekty vzniklé v průběhu posledních tří let, kdy byl zahájen projekt transformace systému služeb pro osoby se zdravotním znevýhodněním zahrnující přesun mimopražských kapacit na území hlavního města,“ přiblížila Milena Johnová, pražská radní pro sociální politiku a zdravotnictví (Praha Sobě).

V Praze v posledních dvou letech probíhá také deinstitucionalizace systému péče o malé děti, podařilo se zrychlit reformu péče o duševní zdraví nebo zásadně posílit aktivity v oblastech ukončování bezdomovectví a podpory bydlení pro rodiny s dětmi z ubytoven. „Nově je zvláštní pozornost věnovaná také zdravotně-sociálnímu pomezí a dalším tématům,“ doplnila radní.

Čekání kvůli vládě

Podle jejích slov nicméně Praha současně musí řešit i nejistý státní příspěvek na sociální služby na následující rok. Státní rozpočet podle všeho nebude schválen do konce roku. Než dojde k jeho schválení, budou státní výdaje a tím i příspěvky krajům na sociální oblast v takzvaném rozpočtovém provizoriu. Praha i ostatní kraje jsou tak v situaci, kdy předem neví, jakou sumu stát uvolní na financování sociálních služeb.

„V této situaci jsme především proto, že financování sociálních služeb stále nepatří mezi mandatorní výdaje státu. Každoročně se proto až do poslední chvíle neví, kolik peněz od státu získáme na krajskou síť sociálních služeb. Vizitka péče státu o stabilitu sektoru je letos ještě smutnější než v posledních letech,“ míní radní Johnová.

Provizorium znamená nejistotu

Nejprve podle ní v návrhu rozpočtu chyběly na sociální služby dvě miliardy korun, nyní čeká kraje rozpočtové provizorium. Praha proto co nejrychleji schválí svůj díl veřejného příspěvku, tedy granty hlavního města, aby mohla tuto část financí poslat poskytovatelům co nejdříve.

„Jedná se přibližně o třetinu prostředků ve vztahu ke státní dotaci, což zajistí provoz služeb a současně dá prostor reagovat operativně na jednání nové vlády v prvních měsících nového roku. Pokud budeme muset přistoupit k dalším opatřením, kloníme se k částečnému předfinancování státní dotace hlavním městem,“ dodala Milena Johnová.

Rozpočtové provizorium potvrdil České televizi po schůzce s prezidentem v Lánech i kandidát na ministra financí Zbyněk Stanjura (ODS). Upřesnil, že končící vláda navrhla rozpočet na příští rok se schodkem 377 miliard korun. Nastupující kabinet chce podle Stanjury návrh rozpočtu přepracovat a představit jej hodlá zhruba do šesti týdnů. Cílem by mělo být snížení deficitu na úroveň 300 miliard. „Předpokládám, že rozpočtové privizorium potvrvá do konce března,“ potvrdil v ČT Stanjura.

Co bude pro sociální oblast znamenat snížení shodku ve státním rozpočtu, jak plánuje nastupující vláda, zatím nelze odhadnout. Pro kraje je to nicméně jen další nejistota pro plánování roku 2022.