Pražské střední školy pod tlakem. Politici řešili kapacity i mýty

Jedním z témat dubnového zasedání pražského zastupitelstva se stalo školství, konkrétně kapacity středních škol. O tématu se chtěli bavit zástupci Praha sobě a ANO, ale i radní pro školství Antonín Klecanda (STAN). Ten do jednání navrhl bod s názvem „Mýty a fakta a rozvoj v pražském školství“.

Kapacity pražských středních škol řeší zastupitelé pravidelně a nejinak tomu bylo na 33. zasedání Zastupitelstva hlavního města Prahy ve čtvrtek 23. dubna, kdy toto téma na program v různých verzích navrhli zástupci hned tří politických subjektů. Konkrétně Jan Čižinský a Adam Scheinherr z Praha sobě, Ondřej Prokop z ANO a radní Antonín Klecanda ze STAN. O tématu se chtělo bavit také hnutí SPD, jak na mikrofon uvedl Milan Urban.

„Rád bych poprosil o zařazení bodu Mýty a fakta a rozvoj v pražském školství. Pan Čižinský nás několikrát osočil, že je míst málo a navrhl uspořádání referend, aby se školství rozvíjelo. Místa ale přibývají. V tomto volebním období jich přibylo zcela nejvíce. My místa navyšujeme, je připraveno nejvíce projektů od 70. let a přibylo nejvíce míst od revoluce,“ uvedl v reakci na kritiku ze strany opozice Antonín Klecanda.

„Podle 70 procent Pražanů se na střední školy nedostanou děti, které by se jinde dostaly. Nechci dnes vést politickou debatu o tom, kdo za to může. Chci nabídnout řešení, jsou to tři okamžité kroky,“ přiblížil svůj vlastní návrh Ondřej Prokop. Mezi jeho navrhovaná řešení patří navýšení počtu žáků ve třídách, využití detašovaných pracovišť či stavba dočasných modulárních učeben a sdílených kapacit. Klíčové je pak podle něj vytvoření systémového kroku, kterým je středoškolský kampus propojující zdravotnické, technické a další obory.

Klecanda si připravil dlouhou prezentaci

Z trojice rozdílných předložených tisků nakonec hlasováním o zařazení prošel pouze návrh Antonína Klecandy. Pro jeho zařazení hlasovalo 55 přítomných politiků. Slovo si vzal v úvodu jednání předkladatel bodu, který pomocí názorné prezentace představil konkrétní čísla o počtu školských kapacit i plánu jejich dalšího rozšiřování.

„Přidali jsme více než 3 tisíce míst na středních školách. Je důležité říci, že to je o hodně více než v předchozích letech. Vznikají mýty, že to tak není, nebo že se přidaly pouze 4 židličky. Když to někdo říká, tak to je plivnutí do ksichtu těch, co na tom pracují,“ vysvětlil Klecanda. Všechny mýty, které se podle něj ohledně kapacit středních škol objevují, pak detailně rozebral včetně konkrétních plánů do budoucna.

Pochvala od Prokopa

Za prezentaci byl radní následně dokonce Ondřejem Prokopem pochválen. Zejména za věcnost, otevřenost i posunutí debaty. „Jsem rád, že se shodujeme, že je v Praze co se týká kapacit problém. Já bych chtěl řešit budoucnost. Máme před koncem volebního období, koncepční věci trvají dlouho a já myslím, že bychom se měli bavit všichni dohromady o tom, jak ten problém vyřešíme v příštích letech, abychom se k tomu nemuseli takto vracet každé jaro,“ přiblížil Prokop své již dříve představené návrhy, které rozdělil na urgentní, krátkodobá a dlouhodobá řešení. Hovořil o nich už o den dříve na debatě Investorského fóra, o kterém jsme informovali ZDE.

Další čísla přihodil v rámci zastupitelské debaty radní pro finance Zdeněk Kovářík (ODS), podle kterého vydalo hlavní město na budování školských kapacit mezi lety 2019 až 2022 zhruba 1,5 miliardy korun, zatímco mezi lety 2023 až 2025 to bylo 2,8 miliardy a i s rokem 2026 se částka vyšplhá až na 4,5 miliardy.

„Nerozumím příliš pohádkám o tom, jak nestavíme. Stavíme ve velkém,“ nechal se slyšet Kovářík. Jednotlivé městské části prý od hlavního města za účelem rozšiřování školních kapacit dostaly v posledním volebním období téměř 10 miliard korun.

Opozici ale tyto argumenty nestačily a je připravena jednat. Praha sobě chce mezi občany hlavního města zahájit podpisovou akci a referendum, které cílí na podzimní volby. Vzdát se v boji za více míst se prý nehodlá ani ANO.