foto: Vít Hassan pro PrahaIN.cz/Mikuláš Minář
ROZHOVOR: „Bylo by smutné, kdyby to u nás dopadlo jako na Slovensku, kde měli výbornou prezidentku Zuzanu Čaputovou, ale útoky extremistů a populistů na ni byly tak silné, že se rozhodla svůj mandát neobhajovat,“ říká předseda Milionu chvilek pro demokracii Mikuláš Minář. V rozhovoru pro server PrahaIN.cz také hodnotí současnou politickou situaci po volbách.
Ve výzvě na podporu pana prezidenta Pavla uvádíte, že prezident „čelí poslední týdny silným útokům, lžím a nenávistné kritice - jen proto, že trvá na dodržování základních principů našeho demokratického státu.“ Můžete to, prosím, rozvést?
Z veřejně dostupných zdrojů a aktivitě na sociálních sítích vyplývá, že útoky jsou výrazné, dlouhodobé a relativně stabilní. Ale čeho je moc, toho je příliš, prezident je ve svých postojích osamocený, strany, které přecházejí do opozice, nejsou moc aktivní. Proto máme pocit, že je potřeba Petra Pavla podpořit naší občanskou iniciativou. Bylo by smutné, kdyby to u nás dopadlo jako na Slovensku, kde měli výbornou prezidentku Zuzanu Čaputovou, ale útoky extremistů a populistů na ni byly tak silné, že se rozhodla svůj mandát neobhajovat.
Jak bezmála po třech letech hodnotíte jeho působení?
Znění výzvy je nejlepším dokladem toho, že si práce prezidenta Pavla vážíme a oceňujeme ji. Vzhledem k počtu podpisů a rychlosti, kterou lidé podepisují, je patrné, že si to myslí i velká část spoluobčanů. V tuhle chvíli má výzva už víc než 130 tisíc podpisů a stále přibývají.
Prezident se snaží plnit svou roli vyvažování moci, být protiváhou parlamentní většině. Ve své roli je výrazným politikem a zároveň se drží v ústavním hřišti. Ve sporných otázkách, kde není na prezidentské kompetence jednotný právní názor, například jmenování Filipa Turka ministrem, zatím nevíme, jak se rozhodne budoucí premiér a jak prezident.
Politická kultura zrcadlí celou společnost a mezi neformální úkoly prezidenta zcela jistě patří ji kultivovat, nebo alespoň nenechávat upadat. Vážíme si, že téma nepřijatelných projevů, jako je hajlování, obdiv k nacistickému Německu, rasistické a sexistické výroky, neschvaluje a takové jednání kandidáta na ministra kritizuje.
Kromě aktuální povolební situace je také přínosem jeho jasný a pevný zahraničně politický a bezpečnostní postoj. V době ruské agrese na Ukrajině a hybridní války, kdy čelíme útokům ruské propagandy a mnohdy si toho ani nejsme vědomí, je důležité, aby politici drželi pevné ukotvení naší země v EU a NATO. To je jediná bezpečná cesta pro naši zemi.
Byla pro vás někdy překážkou jeho komunistická minulost?
Ideální politik neexistuje, každý si nese svou minulost. Důležité ale je, co pro tuhle zemi Petr Pavel udělal od roku 1989. Myslíme si, že svou službou v armádě a NATO vykonal pro demokratické Česko hodně dobrého. Navíc se ke své minulosti staví transparentně a čelem. Ne jako Andrej Babiš, který zatlouká jako malý kluk, aby pak mluvil o jakési ekonomické StB, co prý nebyla ta zlá StB.
Pan prezident prozatím nesouhlasí s jmenováním Filipa Turkem ministrem. Myslíte, že na to jako prezident má právo?
Tady se právní názory liší, ale i když v této věci možná narazí na limity prezidentské role, je velmi dobře, že ke kauzám Filipa Turka nemlčí. Hodnotové ukotvení jakéhokoli ministra ovlivňuje celou společnost a určitě nám neprospěje, když ministr hajluje, obdivuje nacistické Německo, na sítích šíří rasistické a sexistické komentáře nebo vyhrožuje občanům na Národní třídě, že jim zahajluje do ksichtu. I když jsme v rovině politické kultury, nikoli protiprávního jednání, je neformálním úkolem prezidenta i jiných politiků podobné jednání označovat za nepřijatelné.
Co konkrétně říkáte na změnu obsazení postů od Motoristů? Filip Turek, o kterém se původně hovořilo jako o ministrovi zahraničí, chce být hlavou rezortu životního prostředí.
Trochu to působí, jako kdyby Motoristé brali sestavování vlády jako hru a zlehčovali výhrady, které proti Filipu Turkovi zaznívají. Tahle hra ale dopadá na všechny z nás a hajlující ministr prostě nepatří na žádné ministerstvo. Ministr bude reprezentovat všechny občany naší země, nikoli jen bublinu svých instagramových fanoušků, kteří ho pravděpodobně i zvolili.
Zástupci vznikající vlády se již vydali na Slovensko. Sledoval jste jejich zahraniční cestu? Někteří lidé kritizují kromě toho, že s sebou nevzali nikoho z opozice, také to, že sem letěli letadlem.
Bylo by dobře, kdyby se politici chovali ohleduplně k přírodě a jeli na Slovensko vlakem, tím šli příkladem nám všem. Klimatickou změnu dnes zpochybňují jen velmi nedůvěryhodné zdroje. Zuzana Čaputová k nám cestovala vlakem a Petr Pavel jel do Bratislavy na první návštěvu autem.
Zároveň udržme pozornost u složení sněmovní delegace na Slovensko. Tomio Okamura v roli předsedy Sněmovny nám ukázal, že parlamentní diplomacie za jeho působení bude mít jinou podobu. V delegaci na Slovensko chyběli zástupci opozice, což není obvyklé. Zároveň požadoval zrušení pracovních cest poslanců na jednání společné Evropy a NATO. Znamená to, že Sněmovna nebude považovat naši roli v EU a NATO za důležitou? To je hodně znepokojivé.
Jaké čtyři roky nás podle vašeho názoru čekají pod vládou nové koalice?
Z pohledu demokratických hodnot, na kterých stojí náš stát, to určitě budou složité časy. Jak naznačuje návrh programového prohlášení vlády i prohlášení politiků rodící se vládní většiny, měli bychom se připravit na útoky na neziskový sektor a občanskou společnost, útoky na nezávislost veřejnoprávních médií a jednotlivé novináře. Uvidíme, jestli další 4 roky budeme mít premiéra, který bude spoléhat na imunitu a jeho trestní kauza bude čekat na finální soudní verdikt, předsedu Poslanecké sněmovny, jehož trestní stíhání taky bude čekat do příštích voleb. Uvidíme, jestli budeme mít ministra, který chce kritickému občanovi na Národní třídě zahajlovat do ksichtu. Tato témata budou příští čtyři roky vyžadovat pozornou a aktivní občanskou společnost.