PŘEHLEDNĚ: Metropolitní plán a jeho dopad na život ve městě
foto: Rudolf Komár pro PrahaIN.cz/Sídliště, ilustrační foto
Praha dosud fungovala podle územního plánu z roku 1999, jehož koncepce už nebyla pro rozvoj města dostačující. V září tohoto roku jej nahradí nový Metropolitní plán, zásadní dokument určující budoucí směřování Prahy na několik příštích desetiletí. Ve čtvrtek večer ho schválilo pražské zastupitelstvo. Co přesně upravuje? Jaký bude jeho konkrétní dopad na život v hlavním městě? Přinášíme odpovědi na nejdůležitější otázky.
Co je Metropolitní plán?
Jde o klíčový podklad pro rozvoj metropole do dalších dekád. Praha díky němu získala nový rámec pro svůj další rozvoj, který umožní vznik nových čtvrtí, dostupnějšího bydlení i potřebné infrastruktury. Plán například stanovuje pravidla, kde se smí stavět, kde má zůstat zeleň a jak to má v jednotlivých částech města i do budoucna vypadat.
Proč se schvaluje tak „narychlo“?
Nový plán se začal chystat už v roce 2012. Procházel připomínkováním a změnami ve třech vlnách. První probíhalo v roce 2018, druhé v roce 2022. V roce 2018 se jednalo o přibližně 45 tisíc připomínek, ve druhém kole v roce 2022 dorazilo přes 18 tisíc připomínek a v opakovaném veřejném projednání v roce 2025 na podzim dorazilo okolo 13 tisíc připomínek. V případě připomínek 57 městských částí se u konkrétních místních požadavků podařilo v 70 % případů vyhovět. Zastupitelé ve čtvrtek hlasovali o plánu v podobě, se kterou se seznámila veřejnost už loni na podzim.
Liší se současný plán od verze z loňského podzimu?
Ano, došlo k desítkám často drobných úprav prakticky ve všech vrstvách plánu. Má jít ale o kompromis mezi připomínkami.
Proč je tvorba plánu tak složitá?
Spojuje zájmy 57 městských částí, některé otázky navíc musely být řešeny i se Středočeským krajem. Jiné zájmy mají obyvatelé jednotlivých čtvrtí, jiné developeři, majitelé pozemků, jiné město jako celek. Do všeho vstupují i různé občanské spolky s různou motivací.
Co je v Metropolitním plánu jiné?
Nový plán řeší charakter desítek pražských čtvrtí a stovek lokalit a vysvětluje, jak mají být zachovány. Sleduje desítky výhledů, a tedy i pražských panoramat. Určuje, kolik hmoty se kde může postavit a do jakých výšek. Poprvé výšky stanovuje napříč celým městem.
Co konkrétního plán přinese?
Určuje prostor pro 350 tisíc nových bytů pro půl milionu obyvatel. Počítá se se zhruba 70 tisíci městskými byty. Výstavbu se snaží zaměřovat na brownfieldy a na lokality s dobrou dopravní dostupností, naopak se vyhýbá rozšiřování města do polí uprostřed ničeho. Plán dle tvůrců usiluje o to, aby měli obyvatelé vše potřebné v okolí svého bydliště. Má se jednat o město „krátkých vzdáleností“.
S čím počítá v dopravě?
Plán počítá s okružní linkou metra E, novými tramvajovými tratěmi, které se mají rozšiřovat prakticky ve všech částech města. V plánu je i několik nových mostů. Mezi nimi například most ze Smíchovského nádraží do Podolí nebo Zlíchovský most jižně od nového Dvoreckého mostu. Počítá se i s rezervami pro dokončení silničního Městského okruhu i například s Radlickou spojkou. V západní části města se pak počítá s vedením tunelu do Berouna.
Co znamená pro developery?
Určují se nová pravidla spolupráce s městem. To by tak mělo více vstupovat do toho, co se kde buduje a jak se bude developer podílet na potřebné infrastruktuře.
Tagy
Speciály