Přemýšlejte, jak si pomoct sami, řekla Danuše Nerudová k cenám energií

K výročí sté epizody populárního podcastu Offline Štěpána Křečka byla naplánována talk show, do které moderátor pozval několik významných osobností české ekonomické a investorské scény. Řešily se otázky energetické krize, toho, co jí způsobilo. Hosté se dotkli také zastropování cen, které představila vláda. PrahaIN.cz byla u toho.

Talk show se zúčastnila ekonomka, bývalá rektorka Mendelovy univerzity a nyní kandidátka na prezidentku Danuše Nerudová. Ženské zastoupení podpořila také Helena Horská, hlavní ekonomka a členka dozorčí rady Raiffeisenbank. Dále Petr Koblic, generální ředitel Burzy cenných papírů Praha a prezident Federace evropských burz. Dalším byl předseda Národní rozpočtové rady a bývalý guvernér České národní banky Mojmír Hampl.

Nechyběl ani Michal Šnobr, investor a minoritní akcionář ČEZ.

Ústředním motivem byla samozřejmě energetika. Téma, které aktuálně hýbe Evropou. Dopady energetické krize pociťující nejen domácnosti, ale rovněž podnikatelský sektor. Vliv má i na veřejnou správu.

Po několika měsíčním naléhání přišla vláda Petra Fialy (ODS) s řešením. S řešením na národní úrovni. To evropské se totiž zatím nepodařilo dojednat. Minulý týden představila cenové stropy pro plyn a elektrickou energii pro domácnosti. Strop pro silovou cenu elektřiny byl stanoven na 6 korun za kilowatthodinu (pro koncové zákazníky je to přibližně 7000 - 9000 za megawatthodinu), v případě plynu je cenový strop stanoven na třech korunách za kilowatthodinu. 

Premiér hovoří o řešení

Ve středu 14. září pak vláda řešila i podnikatelský sektor. „Firmy, to znamená, že velkoodběratelé elektřiny a plynu budou moci už od 1. listopadu čerpat podporu v celkové výši 30 miliard korun v rámci dočasného krizového rámce. Plánujeme dalších třicet miliard korun, které budou vycházet z návrhu evropského nařízení o krizových opatřeních pro snížení vysokých cen energií, které jsme navrhli a vypracovali společně s Evropskou komisí a dalšími členskými státy a které bylo dnes ohlášeno předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou,“ konstatoval předseda vlády Petr Fiala na tiskové konferenci.

„Malé a střední firmy, kterých se nedotkne zastropování oznámené v pondělí, tedy ty, které jsou odběrateli vysokého napětí a velmi vysokého napětí, budou moci podle aktuálního návrhu čerpat pomoc až ve výši osmdesáti procent průměrné spotřeby za posledních pět let,” upřesnil šéf kabinetu.

Cenové stropy byly předmětem diskuze v podcastu Offline Štěpána Křečka. 

„Zastropování cen přineslo určitou jistotu. České domácnosti získaly alespoň trochu klidu. Avšak co přesně myslí česká vláda zastropováním? Ani já to nepochopil,“ sdělil Michal Šnobr.

Mojmír Hampl hned na úvod představil svou obavu z toho, že když ani Michal Šnobr nerozumí vládnímu řešení energetické krize, tak neví, kdo je potom víc kompetentní a kdo jiný by tomu tedy měl rozumět. Obává se, že nikdo. „Za velké riziko pokládám, že politici začínají řešit to, kdo dá lepší nabídku. To osobně cítím jako velký problém a obavu,“ uvedl Hampl.

Michal Šnobr upozornil na jisté ukazatele, které podporují různá tvrzení o tom, proč se nyní ocitáme v období energetické krize a co to pro nás vlastně znamená.

„Je třeba si povědět, co energetickou krizi způsobilo. Není to ani válka na Ukrajině, ani Green deal, ani nefunkční jaderné bloky ve Francii a také za to nemůže překotné vypínání elektráren v Německu. Mým názorem je, že v tomto století se politici do energetiky vložili příliš. Poslední dobou ji využívají ve svých politických strategiích. A to dle mě není dobře. Politici si s energetikou nemohou hrát,“ sdělil Michal Šnobr. 

Co se týče dovozu plynu, vidí Šnobr velký problém hlavně v logistice.

„Evropa nebude mít kde a na čem vyrábět energii. Problém je hlavně s logistikou, nedokážeme sem plyn dostat rychle. Problém, který představuje energetická krize, by tady vznikl tak jako tak. Plynu jako komodity je dostatek, ale nemáme, jak ho sem v potřebném čase dopravit,“ uvedl Šnobr.

Doplnil, že v minulém století se v Evropě postavilo na dvě stě reaktorů. „U nás se dostavěl Temelín, a pak už nic. Britové teď mají také trápení s dostavbou jaderného bloku. Ano, jsme nyní přísnější na bezpečnost a technologie, ale souvisí s tím i množství byrokracie,“ vysvětlil. 

Chcete dům?

„Pokud si chceme postavit rodinný domek, běháme dva až tři roky po úřadech, než se vůbec k samotné stavbě dostaneme. Jak to tedy má vypadat u stavby za několik miliard korun? Skrze tolik razítek se nedostaneme vůbec nikam. Je tady totální přeregulace,“ dodal. 

Na jeho tvrzení reagoval Petr Koblic. „Nyní je odstaveno 32 z 56 francouzských jaderných bloků. Tahle situace prostě musela Evropou otřást. Kdyby se zítra zprovoznily všechny francouzské jaderné elektrárny, tak se ceny sníží na třetinu. Příští rok touto dobou bychom mohli být na desetině dnešní ceny.”

V tomto tématu se dostáváme opět k politikům a tomu, jak k této krizi přistupují nyní, a jaká opatření se mohla udělat už před několika lety. Ukazatelů, kam situace bude směřovat, bylo mnoho.

„Bohužel jsme zde měli osm let vládu, která rozdávala, ale špatným způsobem. Teď všichni volají po dotacích. Společnost přestala být aktivní. Každý by měl nejdříve přemýšlet, jak si pomoci sám. Škoda, že nikdo neříká, že sníží ceny za energie, když lidé začnou šetřit. Pokud klesne poptávka, sníží se i ceny, to si lidé mnohdy neuvědomují. Už nyní začínám slýchat názory, že Putin není zas tak špatný a jeho plyn je levný, a to mě hodně děsí,“ dodala Danuše Nerudová. 

Helena Horská se k jejím slovům přikláněla.

K celému problému se vyjádřila slovy, že má vždy radši tržní řešení, která jsou cílená než ta, která vláda představila.  

Náklady?

Dle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) můžeme hovořit o 130 miliardách korun. 

Jak se však bude situace vyvíjet v následujících měsících, není jasné, proto danou sumu nemůžeme považovat za konečnou. Částku totiž mnoho odborníků hodnotí jako velmi nízkou. Na pokrytí výdajů spojených s „kompenzacemi” prý bude třeba více. 

Vláda už také zahájila debatu nad podobou státního rozpočtu na příští rok, diskuzi však musela díky aktuální situaci přerušit. Je prý důležité, aby bylo možné do návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2023 zapracovat i dopady aktuálně navržených opatření na pomoc s vysokými cenami energií.

Návrh zákona kabinet projedná do konce září tak, aby ho mohl v zákonem stanoveném termínu postoupit Poslanecké sněmovně.