Primátor pro PrahaIN.cz: Stíhaný Wolf, stíhaný Bureš. Největší kumulátor funkcí, docent Svoboda? S SPD nikdy

ROZHOVOR Primátor hlavního města Prahy ve velkém bilančním rozhovoru pro PrahaIN.cz. Jak se cítí po čtyřech letech ve funkci, jak komentuje kauzu Dozimetr, s kým by do koalice šel a s kým určitě ne? A také, jestli se mu podařilo vysadit slibovaných milion stromů… Vzhledem k rozsahu interview jsme se jej rozhodli vydat ve dvou částech, ve úterý a ve středu.

Podle průzkumu společnosti IPSOS, který komentoval podcast Insider z července, vypadají aktuální preference v Praze takto: 25 % Spolu, 20 % ANO, 16 % Piráti. V průzkumu Phoenix Research, který byl dělán zhruba dva měsíce předem, je pořadí na prvních dvou místech stejné, procenta jiná: Spolu 23 %, ANO 18 %, Praha Sobě 11 %, STAN 9 % a Piráti 7 %. Jak jste s těmi čísly spokojen?

Je obecně dobrým pravidlem, že není dobré být pár měsíců před volbami příliš okouzlen čísly. Naše zkušenost říká, že do voleb může být všechno úplně jinak, což se jasně ukázalo před čtyřmi lety – jeden z průzkumů tehdy mimo jiné tvrdil, že Miroslav Topolánek bude mít v prezidentské volbě 20 procent. Průzkumů je tolik, že nemá smysl se s nimi hlouběji zaobírat. Mohou být ale dobrým ukazatelem trendů. A z tohoto hlediska jsou pro mě dostatečným důkazem, že děláme věci správně.

Absolutní dominanci nemá nikdo, otevírají se velmi zajímavé možnosti povolebních koalic. Dokážete si představit kontinuitu spolupráce se stranami, se kterými nyní Prahu vedete?

Rozhodně nepůjdeme do koalice s SPD a s KSČM, které považujeme za extremistické strany. Jinak požadujeme, aby v městské radě neseděli kumulátoři funkcí a trestně stíhaní lidé. No a na kandidátce SPOLU jsou trestně stíhaní dva kandidáti, předseda Wolf od Lidovců a radní Bureš za ODS z Prahy 1, ten, který kreslí kruhové objezdy u Prašné brány a je stíhaný pro kšeftaření s byty městské části Praha 1. Největším kumulátorem funkcí je poslanec Svoboda, který navíc sedí ve správní radě VZP, které městská záchranka posílá faktury.

Vy jste byl ale členem VZP ve volbách 2018 také…

Ano, ale když jsem se stal primátorem, tak jsem se té funkce vzdal. Dalším kumulátorem je Patrik Nacher, který je poslancem… Takže odpovědět na to, jak to bude po volbách, nelze. Klíčový bude programový průnik. Když poslouchám například Bohuslava Svobodu, lídra SPOLU za ODS, jímá mě až zděšení: chce rušit slevy v MHD pro děti, seniory, zdravotně postižené… On třeba tvrdí, že všechno stíhá, ale z devatenácti jednání výborů, kterých je tady na magistrátu členem, se zúčastnil jen jednoho. On je pan Svoboda samá perla. Tvrdí například, že emise z automobilové dopravy nejsou zdraví škodlivé více než erupce na Slunci. Tady se bude programový průnik hledat dost obtížně.

A co ANO? To jste nevyloučil… existuje tedy v rámci povolební matematiky teoretická možnost koalice s ANO?

Podívejte se, na kandidátce ANO je třeba pan Ondřej Prokop, který na Jižním Městě proslul jako obecní klaun. Tam se bude průnik hledat také velmi, velmi obtížně.

Primátor Zdeněk Hřib. Foto: PrahaIN.cz

Vůči ANO se vymezuje každý, včetně SPOLU, jehož představitelé tvrdí: „S Andrejem Babišem určitě ne“. Ostatně, billboard s Babišem a Putinem hovoří za všechno. Přitom v některých pražských obvodech ta koalice, byť oficiálně nepřiznaná, tak trochu funguje.

ANO a ODS nikdy v Praze problém neměly. Koalice, kde se obě strany potkávají, je víc. Buď je to starostka/starostka za ODS podporovaná ANO, jako například Praha 2 (starostka paní Udženija), Praha 5 (starostka paní Zajíčková), nebo naopak to má Praha 4, kde je starostka paní Michalcová za ANO, podporovaná ODSkou. Dále namátkou Praha 8, Praha 13, Praha 14 poté, co tam došlo ke změně v průběhu volebního období. Není to ale jen specifikum Prahy: koalici ANO a ODS najdete i na krajské úrovni, třeba v Moravskoslezském kraji. Těch případů je spousta.

Zkusme tento okruh uzavřít osobnější otázkou: Dokážete si představit, že v současné politické konstelaci obhájíte post primátora?

Určitě ano. My se za tu práci v průběhu těch čtyř let nemusíme vůbec stydět. Naopak, řekl bych, že v tomto volebním období, které bylo navíc poznamenáno dvěma globálními krizemi (covidovou pandemií a uprchlickou krizí), prochází Praha rekordním rozvojem. Nikdy se tady v posledních deseti letech nezahajovala další tramvajová trať – my jsme jich zahájili několik, několik je také již dokončeno. Rekordním tempem se také otevírají nová P+R parkoviště – za toto volební období jsme jich otevřeli dvakrát více než naši předchůdci v deseti letech předtím. Máme rekord v počtu nově povolených bytů – minulý rok to bylo 9700 bytů, to je rekord od roku 1989.

Zahájili jsme stavbu metra D, což je záležitost, které opozice intenzivně bránila. Bohuslav Svoboda se během svého primátorování v roce 2012 nechal slyšet, že metro D sice vypadá jako velký benefit pro občany, ale reálně ho bude používat 6 lidí. Nehlasoval ani pro výkup pozemků pro metro D, ani pro související geologický průzkum. Rozvoj města je nyní rekordní a jsem přesvědčen, že je nanejvýš vhodné tento trend udržet. Pochopitelně nejlepší je stabilita, která je zárukou kontinuity – to právě umožňuje připravovat velké infrastrukturní projekty, které Praha tak nutně potřebuje. Nicméně v případě současných voleb je právě kontinuita velkou neznámou – a neznámou jsou také naši partneři, se kterými jsme vládli v Praze 4 roky. TOP09 a Lidovci jsou teď součástí SPOLU, které se tváří jako opoziční blok, což reálně není, protože dvě z těch tří stran vedou Prahu s námi.

Co by pro Piráty znamenalo, kdyby skončili v opozici?

Nebyla by to žádná katastrofa. My jsme v opozici na magistrátu začínali v roce 2014. Ale osobně si nemyslím, že k této situaci dojde.

V každém politickém subjektu jsou ale lidé, kteří s ním spojují svou kariéru. Ty by mohl případný neúspěch demotivovat.

Nemyslím si, že to, co popisujete, je u Pirátů významně časté. Když se podíváte třeba i na pirátské fórum, tak tam vidíte, že je to o kontrole moci a mocných. To je naše DNA a my jsme určitě strana, která dokáže velmi efektivně fungovat v opozici. Ostatně jsme to prokazovali čtyři roky nejen tady na magistrátu, ale i v Poslanecké sněmovně.

Svět v politice už nefunguje tak, jak fungoval třeba před osmi lety nebo před čtyřmi roky. Jednak jsou tady sociální sítě, které všechno ve velké míře amplifikují, to je první věc. A stále větší roli hraje transparentnost. Lidé prostě rádi vidí politikům pod prsty, a jsem hrdý, že jsme to právě my, kteří ukázali, že to jde a že každý musí začít sám u sebe. Takže představa té staré gardy, že si pojedou dál kšeftíky a nikdo na nic nepřijde, tady bere za své v přímém přenosu. A troufám si tvrdit, že některé strany na to vůbec nejsou připraveny. Na rozdíl od Pirátů: ukažte mi jinou stranu, která je v Parlamentu, která má třeba veřejný registr smluv.

Primátor Zdeněk Hřib. Foto: PrahaIN.cz

Právě někdy až přílišná otevřenost bývá předmětem kritiky i zevnitř strany. Přece jen - když se dva Piráti na veřejně přístupném fóru hádají, dává to novinářům atraktivní dosah a konkurenci zbraně do ruky.

Znáte to o tom synovi, který se ptá otce: Tati, jak se to každý den stane, že se stane přesně tolik věcí, že se to vejde do novin? To je přesně ono. Pirátské diskuze probíhají všude, a je velmi jednoduché zajít na fórum a napsat článek na jakékoliv téma a jakýmkoliv stylem, materiálu je tam na to dost. Ale troufnu si tvrdit, že za ty roky už si lidé zvykli na to, že to ve skutečnosti není odraz reálného rozpoložení názorů v Pirátské straně. To se prostě určuje hlasováním, které také probíhá na tom fóru, ale ta diskuse je úplně jiný svět. Nejlépe se to asi ukázalo při hlasování o vstupu Pirátů do vlády. Tehdy měli všichni novináři na základě vyhrocených diskuzí na fóru naprosto jasno, že to bude velmi těsné, nebo že to Piráti neodhlasují. A jak to dopadlo, to už víme.

Ano, 85 procent Pirátů hlasovalo pro vstup do vlády.

Já jsem čekal, že to bude trochu méně, to musím uznat. Naopak lidé z tábora odpůrců vstupu do vlády naopak tipovali, že to bude ještě více. Diskuze je od reálného hlasování zásadně odlišná, jsou to dva jiné světy. A já se transparentnosti nebojím.

Piráti si zakládají na svém programu. Rád bych se zeptal na pár bodů. První z nich jsou desítky tisíc městských bytů, které chcete postavit. Kde budou stát a z čeho se budou financovat?

Místo, kde městské byty postavit, představovalo donedávna největší problém. Praha se totiž historicky zbavila prakticky všech pozemků, vhodných pro výstavbu. Ani nijak neusilovala o získání nemovitosti, které by byly pro výstavbu vhodné. Takže se neúčastnila například dražeb Správy železnic – to jsou všechny ty brownfieldy jako nákladové nádraží Žižkov. Pomníčkem tohoto přístupu je nádraží Vyšehrad. To je důkazem, že teorie o soukromém vlastnictví jako nejlepším režimu pro jakoukoliv nemovitost je naprosto lichá. Takže se snažíme v novém Metropolitním plánu umožnit výstavbu na městských pozemcích, typickým příkladem jsou Letňany. Snažíme se zasíťovat městské pozemky dopravou, čímž vznikne příležitost pro výstavbu, nebo se snažíme získat už existující pozemky, které jsou zasíťované a mají správný územní plán, v rámci směny nemovitostí se státem. Jedna taková se teď dokončuje. My dáme státu nemovitosti v Nemocnici Na Bulovce, a oni nám dají areály, které budou vhodné pro rezidenční výstavbu.

Co se financí týče, městské bydlení chceme financovat z nájmů, které městské byty generují. Existují programy bank nebo stavebních spořitelen, které jsou šité na míru přímo municipalitám, a ty říkají, že to celé zafinancují a zařídí vše kolem. Je tam vždy zásadní požadavek, a to je skutečnost, že do toho obec vloží pozemek. Což doteď bránilo i hlavnímu městu se nějak významně těchto programů účastnit, protože Praha prostě ty pozemky neměla. Vy prostě ručíte domem a splácíte půjčku na městské bydlení z nájmů. Není potřeba mít z toho obavy.

Chcete nabídnout Pražanům levnější energie. Jak? Bude něco jako městský dodavatel? Nebo budete lidem dávat peníze?

Už před rokem jsme schválili Klimatický plán pro Prahu, mimochodem, ani ODS ani ANO pro to nehlasovaly. Jde o to, že vezmete evropské peníze, investujete je do obnovitelných zdrojů, čímž dojde ke stabilizaci neuvěřitelně volatilních cen energií na aktuální burze. Prostě snížením fosilních paliv se posílí energetická soběstačnost a omezí financování nedemokratických režimů.

A co se konkrétních projektů týká: vybudujeme      energocentrum v Bubenči, kde budeme získávat teplo z čistírny odpadních vod, také postavíme pražskou solární elektrárnu. Tady musím opět zmínit, že pro založení Pražského společenství obnovitelné energie, které tu solární elektrárnu spravuje, nehlasovalo ANO ani ODS. Na Praze 8 nebo Praze 14 vznikají pilotní projekty, do kterých se může zapojit kdokoliv na webu pripojdum.cz. Je tady bioplynová stanice, ve které se bude vyrábět biometan. Cílem je energetická soběstačnost – do roku 2025 se v Praze chceme obejít bez ruského plynu.

A co ty peníze lidem?

Ano, nějaké peníze lidem dávat budeme. Schválili jsme balíček mimořádných opatření pro Pražany za 800 milionů korun, ale to jsou adresná opatření, například pro rodiče s dětmi nebo seniory, kteří teď budou čelit zvyšujícím se nákladům na energie. Těm budeme pomáhat platit náklady na školní kroužky, nebo na obědy, nebo i náklady na bydlení. Ne plošně, ale cíleně.

Druhou část rozhovoru zveřejníme ve středu. S primátorem jsme hovořili například o kauze Dozimetr.

PrahaIN.cz postupně přinese rozhovory se všemi stranami, které mají šanci na prolomení pětiprocentní hranice nutné pro vstup na pražský magistrát. A samozřejmě i s těmi, které jsou jasně nad ní.