foto: Archív Aleše Gerlocha, se svolením/Aleš Gerloch, místopředseda Legislativní rady vlády ČR
ROZHOVOR: Někteří příslušníci zákonodárného sboru chtějí upravit pravomoci hlavy státu při jmenování členů vládního kabinetu. Elitní právník a odborník na ústavní právo upozornil, že případná změna Ústavy by byla během na dlouhou trať. „Vládní koalice nemá ústavní většinu v Senátu ani ve Sněmovně,“ řekl serveru PrahaIN.cz profesor Aleš Gerloch, místopředseda Legislativní rady vlády ČR.
Někteří poslanci navrhují omezit v Ústavě pravomoci prezidenta při jmenování ministrů. Jako důvod uvádějí situaci, kdy prezident odmítl jmenovat Filipa Turka ministrem životního prostředí. Je tato zamýšlená úprava podle vašeho názoru na místě?
Řekl bych, že je dobré, když tato otázka bude diskutována. Máme v obou komorách Parlamentu stálé komise pro problematiku Ústavy, takže ty by měly takovéto otázky řešit. Samozřejmě to není jediná věc, která vyžaduje diskusi. Otázka, zda prezident musí respektovat návrh předsedy vlády na jmenování člena vlády, je ovšem diskutována dlouhodobě, protože vyvolává rozdílné názory. Většina kolegů však vždy tvrdila, že prezident republiky musí jmenovat. Proto se trochu divím, když se dnes objevují názory od některých z nich, že to tak vždycky úplně být nemusí. Takže je asi dobré, aby se to vyjasnilo. Předpokládám, že to bude diskuse na delší dobu. Protože by to znamenalo změnu Ústavy ČR, tak samozřejmě musí být dodržen předepsaný postup, aby byl reálně přijat jakýkoliv návrh, nebo více různých návrhů změn Ústavy kvalifikovanou většinou v obou komorách Parlamentu. Myslím, že nebude jednoduché změny dosáhnout.
Psali jsme
Od 1. ledna 2026 je v České republice zakázána propagace a používání symbolů komunistické ideologie. Někteří právníci varují, že problematické…
Pokud by návrh prošel Parlamentem a Ústava by byla tímto způsobem upravena, neznamenalo by to zásah do nezávislosti hlavy státu?
Ústava je skutečně teď taková, že tato pravomoc patří do článku 62 Ústavy, kterou prezident vykonává samostatně, i když na návrh předsedy vlády. Čili spor je o to, zda je návrh závazný, nebo není. Osobně dlouhodobě zastávám názor, že je to věc politické dohody obou představitelů a že dikce, tak jak je to nyní formulováno, nečiní návrh závazným. Není tam žádná věta: „návrh předsedy vlády je závazný“, případně: „prezident musí jmenovat“. Proto někteří z poslanců navrhují, aby to bylo takto upraveno. Osobně bych šel spíše úpravou článku 70 Ústavy, o kterém se také hodně hovořilo a který v současnosti upravuje jen střet zájmů. Tam se stanoví, že člen vlády nesmí vykonávat činnosti, které jsou neslučitelné s členstvím ve vládě. Je to abstraktní formulace, pak provedená v zákoně o střetu zájmů. A tady by podle mě mělo být právě upraveno, jaké podmínky jsou pro jmenování členem vládního kabinetu. To bych viděl jako dobrou věc minimálně k diskusi, protože u jiných ústavních funkcí máme stanoveno, že to musí být plně svéprávný občan, že musí být bezúhonný, že musí mít nějaké vzdělání či věk. U členů vlády není uvedeno nic, takže to otevírá široký prostor, kdy by prezident republiky mohl návrh odmítnout a v jakém případě by takový postup mohl být neústavní.
Nemůže tento návrh být třeba vykládán jako budoucí ohrožení parlamentní demokracie v České republice?
Záleží, jaký návrh přesně to bude. Chápu to tak, že se otevře diskuse a předloží různé úvahy a varianty. Také se má znovu diskutovat otázka ústavního zákona o referendu, která je v programovém prohlášení vlády, možná se znovu otevře rozprava o rozsahu trestněprávních imunit a exempcí. Ale těch změn Ústavy nebo otázek nad její úpravou může být více a tam právě je důležité dbát určité vyváženosti, aby se nejednalo o nějaký jednostranný posun, který máte na mysli. Pokud jde o parlamentní formu vlády, tak naopak by byla posílena tím, kdyby prezident republiky byl oslaben. Což by bylo asi v přímém rozporu se zavedením přímé volby prezidenta republiky, která naopak učinila krok k posílení jeho pozice, nikoliv formálně rozsahu pravomocí, ale pozice určitě ano, protože není závislý na Parlamentu. Tam by to naopak znamenalo více hlavu státu připoutat k Parlamentu a potažmo i k vládě. Například za první republiky toto jmenování členů vlády podléhalo kontrasignaci, nemohl rozhodovat samostatně, ale společně s těmi, koho jmenoval. Tady ta situace je teď jiná. Kdyby se tedy chtěla nějakým způsobem oslabit pozice prezidenta republiky při jmenování členů vlády a posílit pozice předsedy vlády, popřípadě vlády jako takové, a i Poslanecké sněmovny, lze si představit i to, že by Poslanecká sněmovna volila sama předsedu vlády a prezident by jen formálně předal jmenovací dekret, jak je to třeba ve Spolkové republice Německo, pak by to samozřejmě neznamenalo oslabení parlamentu, ale naopak.
Jak dlouho by podle vašeho názoru trval proces, než by byla ústava reálně změněna?
Myslím, že to je běh na dlouhou trať. V současné době vládní koalice nemá většinu v Senátu, ale ani v Poslanecké sněmovně, tedy nedisponuje ani potřebnými 120 hlasy pro změnu Ústavy. Musel by se hledat konsenzus v této věci mezi poslanci vládní většiny a opozice jak ve Sněmovně, tak v Senátu. Vyplývá mi z toho, že záleží hodně na výsledcích voleb do Senátu na podzim, které mají být 9. a 10. října. Tam potom bude vidět, jak reálně situace vypadá z hlediska možných změn, teprve poté by nějaký formální návrh měl být předložen. Pokud by byla situace taková jako dnes, tak nevím, jestli by byla shoda na tom omezovat postavení prezidenta republiky.