Publicista Joch: Magyar nabídne orbánismus bez Orbána, takovou jeho soft variantu

ROZHOVOR: „Vztahy mezi Maďarskem a Českou republikou budou zřejmě lepší než před volbami. Možná dojde i k posílení spolupráce polsko-maďarsko-české. Orbánův režim byl zkorumpovaný. Propojení politické a ekonomické moci bylo dovedeno až k bizarní dokonalosti,“ řekl serveru PrahaIN.cz předseda Občanského institutu, publicista a pedagog Roman Joch.

Ulice maďarských měst ovládla euforie po skončení voleb v Maďarsku. Nejásali ale lidé předčasně? Je vítěz voleb, předseda strany Tisza, Peter Magyar, politikem, který na prvním místě zachová a bude rozvíjet parlamentní demokracii?

Viktor Orbán byl velký, silný muž maďarské politiky. Čtyřikrát za sebou opakovaně vyhrál volby a opozice nebyla schopna jej porazit. Peteru Magyarovi se to povedlo. Takže po šestnácti letech vlády jednoho premiéra je jakási euforie pochopitelná. Důležité je, že Peter Magyar je bývalý člen strany Fidesz. Názorově je v podstatě pravicový politik, který nabízí něco jako orbánismus bez drsnosti Orbána. Je to orbánismus soft neboli měkký orbánismus bez drsných ran.

Co se týká například odporu proti imigraci z islámských zemí, zastává stejnou pozici jako Orbán. Asi se bude snažit zlepšit vztahy s Evropskou unií. Bude více diplomatický, a to proto, aby Evropská unie uvolnila peníze, které patří Maďarsku, ale které byly zafixovány, protože Viktor Orbán byl obviňován z autoritářských tendencí. Takže bude diplomatičtější, ale v žádném případě to nebude otočka o sto osmdesát stupňů. Bude to mírnější verze Orbána bez Orbána.

Nedá se tedy říci, že režim, který vytvořil Orbán, úplně zmizí?

Uvidíme. Toto je velká neznámá, jestli Magyar bude chtít vládnout stejně mocensky jako Orbán. V nedělním povolebním vítězném projevu zmínil, že chce bojovat proti korupci. Použil dokonce velice silná slova o změně režimu, o tom, že vyzývá nejen prezidenta, ale i předsedu Ústavního soudu, Nejvyššího soudu a státního zástupce, aby rezignovali. Lze tedy očekávat, že chystá určitou čistku. Ale spíše jde o čistku osobní. Přichází nová skvadra, která chce mít moc, ale že by názorově byla zásadně odlišná od Orbána, si nemyslím.

Jaký je jeho postoj k ruské státní politice a k Vladimiru Putinovi?

Peter Magyar nebude tak silně kritický k Ukrajině, jak byl Viktor Orbán, právě proto, že chce zlepšit vztahy s Evropskou unií, hlavně s Polskem. A Polsko je stoupencem tvrdé linie proti Rusku. Bude více protiruský, než byl Orbán. Oznámil, že jeho první cesta povede do Varšavy, takže určitě bude chtít znovu oživit tradiční historickou polsko-maďarskou alianci. Ale nemyslím si, že prakticky bude Ukrajině příliš pomáhat. Ale asi nebude blokovat půjčku EU Ukrajině.

Očekával jste Orbánovu prohru?

Průzkumy tomu nasvědčovaly. Realisticky, když je někdo u moci šestnáct let, musí nakonec prohrát. Helmut Kohl byl čtyřnásobný kancléř Německa, kandidoval popáté a v roce 1998 prohrál. Angela Merkel byla také kancléřkou čtyři volební období, šestnáct let, a po ní přišel sociálnědemokratický kancléř Scholz, teď už bývalý. Proto by výsledek v Maďarsku neměl nikoho překvapit. Co je překvapivé, v důsledku zvláštního maďarského volebního systému, že Peter Magyar a jeho hnutí získali dvoutřetinovou většinu v parlamentu. To je skutečně překvapivé. Získali 53 a něco procent hlasů. To je velký úspěch, ale poslanců budou mít více než 67 procent. To znamená, že volební systém favorizuje prvního. To se stalo předtím Fideszu.

Dalo by se říct, že s tímto volebním ziskem nyní může Peter Magyar prakticky udělat cokoliv?

Ano. Může například přepsat ústavu a provést řadu dalších zásadních kroků.

Byla skutečně v Maďarsku za vlády Orbána korupce na extrémně vysoké úrovni? Někteří lidé z jeho blízkosti před volbami přesunovali své majetky do zahraničí, jiní se chystali emigrovat.

Je to možné. Ne Orbán sám, ale mnozí jeho prominentní členové strany a jejich rodinní příslušníci téměř zázračně a nevysvětlitelně zbohatli, takže režim asi zkorumpovaný byl. Propojení politické a ekonomické moci, ohledně hlavně státních zakázek, bylo dovedeno až k bizarní dokonalosti. Nad poměry zkorumpovaného standardu v rámci zemí Evropy, kdy vždycky politická moc dodává státní zakázky jistému okruhu svých sympatizantů a podporovatelů. To by asi Maďarům nevadilo, kdyby měli dojem, že jejich životní úroveň pomalu stoupá, jak to bylo ve volbách před čtyřmi nebo osmi lety. Nyní ale mají maďarští voliči dojem, že jejich životní úroveň stagnuje, a proto začíná korupce druhých vadit. To je také jeden z důvodů, proč vyhrál Peter Magyar a prohrál Viktor Orbán.

Očekáváte oživení Visegrádské čtyřky?

Nejdůležitější zemí V4 je Polsko, jednak počtem obyvatel, velikostí území, ale také díky úžasnému zbrojnímu programu. To bude nová vojenská evropská mocnost. A vztahy mezi polskou vládou, jak předchozí, tak s touto liberální ještě více, a Orbánem byly velice špatné kvůli Ukrajině a Rusku. Naprosto se neshodli. Nyní lze čekat, že se polsko-maďarské vztahy zlepší. Česko je pragmatické vůči všem a není nějaký potížista v rámci V4. Uvidíme, co bude dělat Robert Fico. Hypoteticky je možné posílení spolupráce polsko-maďarsko-české s tím, že Slovensko by bylo takovým neochotným členem. Ale žádná vláda nemá chuť nechat Slovensko totálně vypadnout, jako to bylo v dobách Mečiara. Takže Magyar bude chtít mít dobré vztahy se slovenským premiérem. Už proto, že na Slovensku žije maďarská menšina a nemohou si dovolit vztahy vyhrotit. Na Slovensku budou parlamentní volby příští rok na podzim a uvidíme, co se bude dít dál. Česká vláda je velice pragmatická, proto si myslím, že nemá problém s nikým ani v Polsku, na Slovensku ani v Maďarsku.

Zahraničněpolitické vztahy mezi Maďarskem a Českou republikou byly vždy na poměrně dobré úrovni. Zůstanou na stejné úrovni jako dosud?

Určitě ano, protože tato otázka není vnímaná jako citlivá, na rozdíl od otázky sudetských Němců. Maďarská menšina je v Česku malá. Historicky spolu tyto dvě země nehraničí. Neexistují ani žádné potenciální spory. Naopak je tu vědomí, že jsme měli stejnou komunistickou minulost, byli jsme okupovanými zeměmi, Maďarsko v roce 1956, Česko v roce 1968. Takže je tu jakási presumpce sympatií a důvěry. Na evropské úrovni, když to zvažujeme pragmaticky, je vidět náš středoevropský zájem, který je odlišný od západoevropského, například v migrační otázce. Je zajímavé, ať už máme vlády středové, pravé nebo levé, v zemích Visegrádu – v Polsku, Slovensku, Maďarsku a Česku – nechceme masivní příliv migrantů ze severní Afriky a Blízkého východu. To nás spojuje. Otázka Ukrajiny nás v době Viktora Orbána rozdělovala, nyní nás dramaticky rozdělovat nebude. Myslím tedy, že česko-maďarské vztahy budou minimálně tak dobré jako doposud a možná lepší, protože problém odlišného názoru na Ukrajinu už nebude existovat.