Radomír Nepil (ANO): Otázky a odpovědi k ZŠ Rohan

16. 10. 202313:06
Radomír Nepil (ANO): Otázky a odpovědi k ZŠ Rohan
foto: Vít Hassan pro PrahaIN.cz/Radomír Nepil

POLITICI VLASTNÍMI SLOVY: Místostarosta MČ Praha 8, člen zastupitelstva hl. m. Prahy za ANO na svém Facebooku 13. října k Základní škole na Rohanském ostrově.

Budoucnost Základní školy na Rohanském ostrově vyvolala řadu debat na sociálních sítích. A je to dobře. Jde o největší stavbu v historii městské části hned po plánovaném sídle radnice na Palmovce, která je stále živým mementem a často je v diskusích připomínána. I proto věnujeme takovou pozornost přípravě školy – v průběhu stavby už těžko hasíte průšvihy, které mají základ v rozhodnutích před tím, než se koplo do země. Obecně když se analyzovaly příčiny, proč se veřejné stavby prodražovaly nebo nestihly v termínu, v drtivé většině byly chyby už ve fázi předprojektové a projektové přípravy.

Podstatu problému lze shrnout poměrně jednoduše: Nemůžeme přijmout pod tlakem nabídku, která je podle znaleckého ústavu cenou nadhodnocenou a skutečnost, že ji podal vítěz architektonické soutěže, není důvodem pro to postupovat odlišně, tedy jinak než s péčí řádného hospodáře. Odpovědnost neseme my a v tomto případě se musíme opírat o soudní znalce, jelikož cena za tuto projektovou dokumentaci nebyla ověřena v žádné soutěži.

V následujícím textu se pokusím odpovědět na nejčastější otázky a komentáře, které zaznívají v příspěvcích, a také na vyjádření vítězného ateliéru.

  • Proč trvalo jednání tak dlouho a proč zdržujeme výstavbu školy?

V květnu 2022 skončila soutěž o návrh ZŠ Rohan. Vítězný architektonický ateliér byl dne 3.2. 2023 vyzván k jednání v rámci jednacího řízení bez uveřejnění (JŘBU), přičemž přílohou výzvy k zahájení JŘBU byl návrh smlouvy. Dne 9.2.2023 proběhlo 1. osobní jednání v rámci JŘBU, na kterém bylo uchazečem výslovně potvrzeno, že je schopen smlouvu a její podmínky přijmout. Existují velmi precizní protokoly ze všech jednání v rámci JŘBU, které jsou podepsány uchazečem, a vše je doložitelné. Prodleva byla způsobena tím, že soutěžní návrh řešil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a nemohli jsme začít jednat, dokud nerozhodl. Následovalo pět měsíců vyjednávání, během nichž došlo k devíti osobním jednáním s uchazečem (vítězná architektonická kancelář AXXI) i poddodavatelem, který měl převzít přibližně 80 procent zakázky a který se soutěže o návrh neúčastnil. Jednání byla složitá a došlo během nich k řadě ústupků a kompromisů. Termín podání nabídky jsme 3krát posunuli, protože jsme se opravdu chtěli s vítězem dohodnout. Tento čas rozhodně nebyl promarněný. Právě tato smlouva je základem pro to, aby dodavatel odevzdal takový projekt, podle kterého bude možné postavit školu za finanční prostředky, které máme k dispozici, a ty jsou omezené – 979,7 mil. bez DPH. Co všechno jsme během těchto 5 měsíců řešili, abychom měli stavbu pod kontrolou, by vydalo na samostatné 3 strany textu.

  • Politici chtěli od začátku vítěze soutěže vyoutovat a vyhlásit soutěž Design Build…

Pokud by tomu tak bylo – a nedokážu si představit ani naši potenciální motivaci – nejednali bychom 5 měsíců a nehledali složitě kompromisy. Pokud by někdo skutečně chtěl někoho „vyoutovat“, nebylo by pro něj jednoduší prostě předložit smlouvu, na což má zadavatel jako investor právo, trvat na ní a dát co nejkratší termín pro podání nabídky? Ze všech protokolů z jednání vyplývá přesný opak, tedy snaha o kompromis. Docházelo k velmi výrazným ústupkům ve prospěch uchazeče. Jde o mnoho právních a technických detailů.

  • Proč nebyla maximální cena dokumentace a cena školy už součástí podmínek soutěže?

Jen málokterý veřejný zadavatel má zkušenost s architektonickou soutěží o návrh nové školy. V Praze za posledních 30 let vyrostly jen dvě – škola na Zličíně a Elektra v Praze 9 a ani jedna nevzešla z architektonické soutěže. Městská část Praha 8 si najala externího organizátora této soutěže a ten připravoval zadání. Po bitvě je ale každý generál a myslím si, že se z toho můžeme my i všichni další, kteří budou stavět školu, poučit. Mimochodem, odhad ceny zadavatele v soutěži byl 670 milionů Kč bez DPH a odhad ceny projektové dokumentace 35 milionů. Podotýkám, že existují silné názorové proudy v rámci komunity architektů, že smlouvy a cenové podmínky se v soutěži o návrh neřeší, že soutěž o návrh je o „krásnu“ a že vše ostatní se řeší až následně. Není jednotnost na výše uvedené otázky, není standard. Každé řešení má své výhody i nevýhody. Městská část Praha 8 iniciovala diskusi s hlavním městem Prahou o standardizaci postupů.

  • Radnice nechce architektonické soutěže, protože zdržují výstavbu, používá proto pohádku o řádném hospodáři a zlém architektovi, a přitom jej špiní…

Architektonická soutěž je legitimní možností jak získat návrh veřejné budovy. Stejně jako klasické výběrové řízení nebo třeba soutěž Design and Build. Každá forma má své plusy a mínusy a ani jedna není zárukou, že všechno dopadne dobře a je rozhodnutím zadavatele, kterou zvolí formu. Pokud ale případ z Prahy 8 rozpoutal debatu o architektonických soutěžích, nevidím na tom nic špatného. Někteří investoři s nimi mají dobré zkušenosti, jiní horší a není důvod o tom nemluvit. Ani architektonické soutěže by neměly být tabu.

Nejsem si vědom, že bychom vítěze soutěže někde jakkoli „špinili“, toto odmítám. Opět k tomu není důvod. Nabídl cenu, která je podle našich posudků příliš vysoká, nedohodli jsme se, proto se obrátíme na dalšího v pořadí. I to se v takových soutěžích stává…Nepoužíváme žádné domněnky, neosočujeme ateliér, zveřejňujeme fakta. Veřejně však tvrdíme, že návrh vítěze v rámci soutěže byl velmi kvalitní, což lze ale konstatovat i o dvou dalších návrzích. Není povinností zadavatele přijmout nabídku, není právní nárok.

  • Škola se měla stavět už dávno…

Ano, měla. Ta rovnice je celkem jednoduchá – staví se byty, potřebujeme školy. Dokud ale nebylo jasné, kde vezmeme peníze – a Praha 8 stejně jako jiné městské části sama nemá miliardu na novou školu – bylo třeba najít cestu financování, což bylo v případě Rohanského ostrova podmíněno městem a kontribuční smlouvou s investory.

  • Stodvacetistránková smlouva (myšleno radnice) obsahovala naprosto excesivní požadavky na bankovní záruky, zádržné, pokuty, dokonce obsahovala článek, který nám přikazoval zaplatit smluvní pokuty i přes případné rozhodnutí soudu, že je platit nemusíme. Na naší straně pracovali na revizích smlouvy dva renomovaní právníci, kteří se oba shodli, že nic podobného v životě neviděli. (Vyjádření Luďka Šimoníka z vítězného ateliéru AXXI)

Bohužel, opět jde o nepravdivé tvrzení. Pokud tito dva renomovaní právníci nic podobného neviděli, pak zřejmě neviděli žádnou smlouvu soukromého investora. Ty bývají tvrdší než ta naše. Městská část jako veřejný zadavatel je svázaná řadou předpisů a má přitom menší manévrovací prostor než privátní investor. To, že jsme veřejný zadavatel a hospodaříme s veřejnými penězi, nás zavazuje ošetřit co nejvíc rizik a já nevidím důvod, proč bychom měli mít benevolentnější smlouvy než soukromníci.

Máme právní stanovisko renomované mezinárodní advokátní kanceláře, která potvrdila, že podmínky naší smlouvy jsou standardní a nezavdávají důvod pro vyšší cenu zakázky.

Pokud jde o smluvní pokutu, opět jde bohužel o nepravdivé tvrzení. Žádný článek, který by údajně přikazoval architektonickému ateliéru zaplatit smluvní pokuty i přes případné rozhodnutí soudu, že je platit nemusí, ve smlouvě není. Ve smlouvě je stanoveno, že v případě, kdy bude smluvní pokuta snížena soudem, zůstává právo na náhradu újmy (tedy škody) zachováno, a to v plné výši. Přitom smluvní pokuta a škoda jsou odlišné právní kategorie.

  • Vzhledem k naprosto nevyrovnaným podmínkám smlouvy a rizikům z ní vyplývajících jsme z principu nechtěli jít s cenou dolů. Vytvořilo by to podle našeho názoru zcela nevhodný precedens pro další plánované soutěže na území Prahy, ale i v celé republice. (Vyjádření Luďka Šimoníka z vítězného ateliéru AXXI)

Je právem vítězné kanceláře „nejít z principu s cenou dolů a nevytvářet nevhodný precedens“, toto právo plně respektujeme. Je ale stejným nezadatelným právem investora, v tomto případě městské části, ale zároveň i povinností, nechat cenu posoudit soudním znalcem, který odpovídá na otázku, zda je cena v souladu s tržním standardem, resp. zda nejde o neadekvátní cenu. Znalecký ústav řešil pouze fakta, neřešil precedens, ať již skutečná či zdánlivá. Pan Šimoník označuje cenu dokumentace na 7,09 procentech z investičních nákladů stavby za naprosto standardní hodnotu ve srovnání s ostatními pražskými veřejnými zakázkami v období 2020–2023. Není to tak, jak dokládá znalecký posudek. A pokud bychom srovnávali ceny projektů soukromých investorů, byly bychom někde mezi 3 a 5 procenty. Městská část je veřejným zadavatelem, má povinnosti k veřejnému rozpočtu, a my nemůžeme připustit, abychom jednali v rozporu s elementárními povinnostmi, a to zvláště za situace, kdy znalecký posudek je jednoznačný.

  • Celé jednání provázela snaha zadavatele dostat nás do pozice naprosto podřízené projektovému manažerovi, kterého si k projektu přizval. (Vyjádření Luďka Šimoníka z vítězného ateliéru AXXI)

Příliš nerozumím této výtce, nedává logiku ani smysl. Městská část si správně na tak velkou stavbu, se kterou nemá zkušenosti, najala projektového manažera, který je má. Projektový manažer je zástupce investora, který jej platí za to, aby celá stavba dopadla k jeho spokojenosti a vykonává jeho vůli. Z tohoto titulu je zřejmé, že jeho náplní není řídit projektanta, ale celý projekt. Projektový manažer, mimo jiné, kontroluje, zda výstupy architekta jsou bez chyb a v souladu se smlouvou, např. zda nenavrhuje předražené řešení. A zde vznikl v rámci jednání skutečně spor o tom, zda má být městská část povinna zaplatit za vadná dílčí plnění a až následně řešit vady, nebo zda má právo zaplatit až poté, co bude potvrzeno projektovým manažerem, že předané dílčí plnění je bez vad a nedodělků. Je logické, že městská část chce bezvadné plnění a domnívám se, že každý investor bude trvat na tom, že platí po bezvadném plnění, minimálně v rozsahu zjevně zjistitelných vad. Pokud bude jakýkoli investor platit za vadná plnění, je to jeho právem, městská část však za vadné plnění platit nebude, a o tom, zda je plnění vadné či není, v první linii rozhoduje projektový manažer, a to jako odborník v dané věci. Ve druhé linii samozřejmě soud. Přesto jsme navrhli kompromis tak, aby bylo možné projekt realizovat.

Publikováno v rámci přehledu prohlášení i jiných mediálních výstupů jednotlivých volených zastupitelů v Praze

Tagy

Speciály

Kudy kráčel zločin
Tajnosti slavných