foto: Facebook Renáty Kašické/Renáta Kašická
POLITICI VLASTNÍMI SLOVY: Zastupitelka Městské části Praha 2 za ANO na svém Facebooku 29. března k peticím proti přijetí eura, zrušení práva veta, tzv. migračnímu paktu a korespondenční volbě.
Velikonoční svátky započaly, a tak i já mám trochu času sednout ke compu a zrekapitulovat těch několik uplynulých dní, které jsme strávili s kolegy z různých Prah a s lidmi z Mladého ANO v ulicích s peticemi proti přijetí eura, zrušení práva veta, tzv. migračnímu paktu a korespondenční volbě.
Počasí k nám většinou bylo přívětivé, i když chlad se na našem zdraví trochu projevil, a i proto mě na většině fotografiích vidíte v čepici, a až ten poslední den jsem se odvážila si ji sundat.
Zájem byl mezi lidmi veliký, petice přicházeli podepisovat i naši nevoliči, a naprosto nejvíc na našem stanovišti v centru Prahy rezonovalo téma EURA.
Dostávali jsme se často do diskusí, proč ho nechceme, že je to přeci praktické, když cestujete, dostáváte výplatu v eurech (což samozřejmě chápeme), ale zde jsou ty nejdůležitější důvody, které jsme lidem také sdělovali:
Eurozóna je dnes zejména dluhovou unií a politickým projektem. Nechceme ručit za dluhy části zemí eurozóny, které již dávno nesplňují původně stanovená pravidla a porušují pravidla hry. Vysoká míra zadlužení těchto států nás zneklidňuje (hranice dluhu je nastavena na 60 % HDP, ale realita je zcela jiná - průměr zadlužení zemí eurozóny je přes 90 % HDP, polovina zemí v eurozóně má zadlužení nad 100 % HDP), jelikož se vstupem do eurozóny se Česko stane členem tzv. Evropského stabilizačního mechanismu a musí se jeho prostřednictvím podílet na záchraně slabších členů eurozóny. Pro nás to v praxi znamená, že vstupem do ESM vznikne ČR závazek řešit případné krize v členských zemích eurozóny, včetně nákupu dluhopisů, sanování bank nebo refinancování úvěrů. Ostatně řada z nás si jistě živě pamatuje řeckou krizi.
Nikdy jsme přijetí eura neprosazovali a po zkušenostech okolních států jako je Slovensko či Chorvatsko, se navíc obáváme i dalšího skokového zdražení všeho, což by po inflační vlně a energetické krizi znamenalo jen další zátěž pro naše obyvatele.
Nejúsměvnější moment nastal, když se ke mně na stánku přidala i má kolegyně Jitka Urbánková a byl tam jistý pán, který se mě zrovna ptal, jestli mám ekonomické vzdělání a jestli tomu vůbec rozumím, načež Jitka mu sladce odpověděla, že ona tedy náhodou je inženýrka ekonomie, jestli mu tedy VŠE jako vzdělání stačí a že si o tom tedy mohou spolu promluvit- a pán mávl rukou a utekl.
Já osobně jsem hodně lidem vysvětlovala, proč si nepřejeme omezení nebo zrušení práva veta České republiky při rozhodování v Evropské Radě a v Radě Evropské unie. To byla má první petice, kterou jsem podepsala, jelikož opravdu nechci, aby se malé členské státy dobrovolně střelily do nohy a připravily se o jeden z mála silných a legitimních politických nástrojů, které mají k dispozici pro vyjednávání. Chápu, že by bez práva veta byla Unie „akceschopnější“ a měla „jednodušší práci“, ale v praxi by to znamenalo to, že na čem by se dohodla Francie s Německem, to by se protlačilo. A čeho se já osobně obávám, je i to, že by zesílený „diktát Bruselu“ vedl pouze a jen k hlasitějšímu volání po vystoupení z EU, což v tuto chvíli opravdu nechceme.
Téma migračního paktu a povinné solidarity samozřejmě rovněž u řady lidé silně rezonovalo, ale překvapila mne i silná odezva na korespondenční volbu. Dokonce nám petici přišla podepsat i jedna paní, která explicitně řekla, že sama v zahraničí při korespondenčních volbách podváděla, a proto to opravdu nechce.
Samozřejmě že jsme čas od času čelili i nenávistným projevům, někdo nám chtěl petice začárat, jiný ukradl tužku, jednou dokonce někdo strhnul ze stánku cedule a utekl s nimi do tramvaje, ale mnohem víc bylo lidí, kteří nám vyjadřovali podporu, a dokonce nám děkovali za to, co děláme a my jim zase děkovali za podporu i za podpis.
Suma sumárum to byly výjimečné dva týdny, chtěla bych touto cestou ještě jednou poděkovat zejména Adamovi Knedlhansovi, který se osvědčil jako nedocenitelný parťák a zdatný diskutér, ale i mnoha dalším svým kolegům a kolegyním, kteří častokrát neváhali cestovat přes půl Prahy, aby nás nebo kolegy na Andělu podpořili.
Takže ještě jednou DÍKY VÁM VŠEM a těm z vás, kdo to dočetli až do konce, přeji KRÁSNÉ VELIKONOCE.
Publikováno v rámci přehledu prohlášení i jiných mediálních výstupů jednotlivých volených zastupitelů v Praze