foto: Vít Hassan pro PrahaIN.cz/Oto Klempíř
Návrh zákona o médiích veřejné služby z dílny ministerstva kultury pod vedením Oty Klempíře (Motoristé) je hotový. Připomínkové řízení pro něj ale dopadlo mizerně. Ostatní resorty novelu strhaly, kritizují nejasnosti i formální chyby.
Klempířův návrh zákona připomínkovalo 31 institucí. Spokojená s ním byla jen jedna. Ministerstvo životního prostředí, které je stejně jako resort kultury pod vedením Motoristů, návrh bez výhrad podpořilo.
Šest institucí vydalo k zákonu doporučení, což se dá přeložit jako mírná nespokojenost. Dalších 24 ovšem sáhlo k připomínkám zásadním. Ty obvykle poukazují na mimořádné chyby.
„Už skončilo připomínkové řízení. Přišly tam stovky připomínek, budeme na to mít speciální jednání 25. května. Budeme se o tom bavit a když se koaličně domluvíme, tak to půjde na vládu,“ uvedl premiér Andrej Babiš (ANO) na sociálních sítích.
Se zásadními věcnými připomínkami přišlo například ministerstvo financí. Tomu není z návrhu jasné, jak se mají vlastně veřejnoprávní média nově financovat.
„V návrhu zákona je uvedena fixní výše příspěvku ze státního rozpočtu určená na financování činnosti Českého rozhlasu a České televize včetně způsobu jejich valorizace. Návrh zákona však neobsahuje informaci, z jaké kapitoly státního rozpočtu má být příspěvek poskytován, ani jakým způsobem a kterým orgánem státu bude jeho výše stanovována,“ upozornilo ministerstvo.
Zásadní legislativní nedostatky
Řada připomínek se netýká jen meziresortních sporů, ale kritizuje nezvládnutí úplných právních základů. „Dovolujeme si upozornit, že předložený návrh zákona obsahuje zásadní legislativní nedostatky, které je nezbytné v dalších fázích legislativního procesu odstranit, neboť v aktuální podobě nesplňuje základní požadavky na jasnost, srozumitelnost a především normativnost právního předpisu,“ napsalo například ministerstvo vnitra.
Formálních nedostatků si všímá i resort spravedlnosti. „Předložený návrh zákona je zpracován způsobem, který se v řadě ustanovení odchyluje od standardních legislativně technických postupů či je s nimi v rozporu,“ uvedlo ministerstvo.
A například Digitální informační agentura (DIA) napsala, že autoři zákona nezvládli ani používání závorek: „Závorky se v právních předpisech používají pouze v určitých případech, nikoli však jako vysvětlující text, jelikož v takovém případě narušují normativnost, jednoznačnost a formální strukturu právní normy.“