foto: Bob Asher, PrahaIN.cz/Historik, spisovatel a scénárista Pavel Kosatík.
ROZHOVOR: „Populisté využívají toho, že část společnosti je velmi nespokojená. Nejjednodušší, co politik může udělat, je říkat lidem, že mají pravdu. Využívají prostor, který mají. Například Okamura a spol. žádnou společenskou vizi nemají. Oni mají pouze verbální kritiku současného stavu,“ řekl serveru PrahaIN.cz Pavel Kosatík, historik, spisovatel a scenárista.
Přednášky a veřejné besedy Pavla Kosatíka bývají beznadějně plné a sehnat volné místo je téměř nemožné. Stejně populární jsou i jeho knihy. Slovenské století z roku 2022 vyvolalo mimořádnou pozornost na Slovensku i u nás.
Blíží se volby do Evropského parlamentu. Lze odhadnout, jak jejich výsledek ovlivní Rusko a ruské peníze?
To zatím nikdo neví. My jsme byli strašně naivní. Stejně jako Němci, ti možná ještě víc, a leckterá západní společnost. Domnívali jsme se, že když odešlo vojsko, tak, že odešly i jejich tajné služby. Samozřejmě neodešly, měly tady vytvořené agentury, spící agenty, pak to znovu oživily, nějakým způsobem to tady opět rozdmýchaly a na dálku spustily dezinformační servery. My jsme to nyní konečně pochopili. Teď jde o to, zda u nás bude dost lidí, kterým to vadí. Jsem přesvědčen, že jich dostatek bude a jejich reakce se dostaví. Přece nikdo z nás nechce, aby tady byl znovu byl socik.
Někteří politologové varují i před stranami Tomia Okamury a Jindřicha Rajchla. Představují skutečně reálné nebezpečí?
Samozřejmě, že je to nebezpečí. Každý, kdo je soudný, tak to vidí. Oni populisticky využívají prostor, který mají. Vnímají, že část společnosti je velmi nespokojená. Nejjednodušší, co politik může udělat, je říkat lidem, že mají pravdu. Tím je v jejich nespokojenosti podporují, a tím pádem tu situaci ještě zhoršují. Jde o naprostou nezodpovědnost. Například Okamura a spol. žádnou společenskou vizi nemají, oni mají pouze verbální kritiku toho současného stavu.
Za rok a půl budou volby do Poslanecké sněmovny. Děláte si už sám pro sebe odhad, jak mohou dopadnout? Nebo je ještě brzy?
Do parlamentních voleb je u nás zatím daleko. Důležité je, aby ty zdravé, proevropské a demokratické strany ukázaly, že Evropa není svět nesmyslných vizí a toho, co nikdo nechce. Aby se tady nezakotvila představa, že se nám Evropa vzdaluje a my, navíc s ruskou podporou, se po nacionalisticku musíme starat sám o sebe, protože to by byla ta skutečná katastrofa. Malé národy nemají v dnešním světě jinou možnost než kooperovat, komunikovat a působit ke vzájemné jednotě. Každý, kdo to táhne na opačnou stranu, tak strašlivě hazarduje s hodnotami a s lidmi.
Znáte výborně Slovensko, které je po posledních událostech ostře sledovanou zemí. Obraz člověka, který střílel na premiéra Roberta Fica, je poněkud zvláštní. Jako by šlo o neukotvenou osobu. Nemůže jít o nějakého nového Marinuse van der Lubbeho?
Těch informací je zatím dost málo. Většinou jsou zase filtrované přes slovenskou vládu. Nejsem si jist, zda těch informací máme dost, abych to mohl relevantně komentovat. Určitě ta možnost zneužití toho atentátníka se, drsně řečeno, nabízí. Sám naznačujete, že už jsme takové případy zažili.
Ve vaší knize Slovensko třicet let poté mě zaujal váš rozhovor se studentkou, která vám popisovala, jak žije a jak se na Slovensku cítí současná mladá generace. Byla z ní cítit jakási beznaděj. Jde o setrvalý stav?
Odliv vzdělané, mladé generace ze Slovenska je dlouhodobý jev. To není posledních pět nebo patnáct let. To začalo už v těch devadesátkách. V Česku je to samozřejmě také. Co se Slováků týká, tak my zase pro ně nejsme takové terno, jak si někdy Češi představují. Oni u nás často nezůstávají. Pokračují minimálně do Rakouska nebo dál do západní Evropy.
V knize jste nejen zmapoval, ale i tak trochu předpověděl, vývoj na Slovensku. Samozřejmě nemám na mysli útok na premiéra Fica. Jak hodnotíte současnou situaci u našich sousedů?
Přál jsem si, aby parlamentní volby vyhrála strana Progresívne Slovensko. Myslím si totiž, že liberální trendy, které tam byly nastavené, by měly pokračovat. Netěší mě obnova nacionalismu, z toho mám strach. Mám obavy, aby se atentát na premiéra Fica nestal pro vládu záminkou k tvrdým represím. Doufám, že se to nestane.
Jaký bude podle vás další vývoj na Slovensku?
Vyhrála strana, která vyhrála a do příštích voleb jsou čtyři roky. Patrně se celou tu dobu budou snažit předvádět, co umí. Přál bych si, aby to neznamenalo omezení parlamentní demokracie. A hlavně, aby to Slovensku přineslo nějakou prosperitu. Zatím to ale vypadá, že současný kabinet je zaměřen hodně populisticky a populisté u moci mají množství slibů a nejkrásnější slova. Když se ale třeba podíváme na výsledky Babišova vládnutí, tak je to většinou ekonomická katastrofa.
Jakou měrou ovlivňuje dění u našich sousedů situaci v České republice?
Nějaký historik teď napsal, že Slováci vůbec nejsou náš nejbližší národ. Tak jsem si řekl: „No..a který to teda je?” Samozřejmě jsou to oni. A vždycky to tak bude. Ty vztahy dál pokračují. To, že se společný stát rozdělil, že v televizi nemáme slovenské programy, tak to neznamená, že se ti lidé dál nestýkají. Vznikají další společná manželství, navštěvují se a podobně.