foto: Ministerstvo zahraničí, se svolením/Diplomat Radek Matula, vládní zmocněnec Tomáš Kopečný a novinářka Petra Procházková
PANELOVÁ DISKUZE: Ukrajina nedostala tolik vojenské pomoci, kterou by potřebovala. „To, co se stalo v posledních dnech, je dobře, evropští státníci se začali zabývat tématy, která máme na stole už delší dobu,“ řekl Radek Matula, bývalý velvyslanec České republiky na Ukrajině.
Prohlásil to na veřejné panelové diskusi, kterou připravilo Ministerstvo zahraničních věcí k tříletému výročí zahájení ruské agrese proti Ukrajině. Diskuse se zúčastnil i vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Panel moderovala novinářka Petra Procházková.
Známý diplomat zároveň uvedl, že po osobních zážitcích ze své mise na Ukrajině si neumí představit, že by někdy, teoreticky, měl jednat s ruskými představiteli. „Mám obavy, že by mi činilo velký problém sednout si k jednacímu stolu s ruskými představiteli. Jsem poněkud poznamenaný tím, že jsem sedm let sloužil na Ukrajině a viděl jsem tam zvěrstva, která tam Rusové prováděli. Mluvil jsem se spoustou lidí, kteří tam přišli o své blízké. Mluvil jsem s rodiči dětí, které tam zahynuly. Pětileté, sedmileté, desetileté děti. Proto si neumím představit, že bych měl jednat s Ruskem o míru,“ řekl Radek Matula.
Psali jsme
Politici musí být schopni prokazovat, že ve svých funkcích neslouží jenom sami sobě. Diskusi ve svobodné společnosti omezovat nelze, ale stát je…
Evropa se probudila
V diskusi diplomat poukázal na skutečnost, že ukrajinská armáda po zahájení ruské agrese dostala část vojenské pomoci pozdě a v nedostatečném množství. Zároveň přivítal, že poslední události rozhýbaly evropskou politickou scénu. „Ukrajina nedostala tolik vojenské pomoci, kterou by potřebovala. Nebo pomoc nedostala v takovém čase, aby mohla účinně zasáhnout na frontě. Myslím si, že to, co se stalo v posledních dnech, je dobře pro Evropu. Protože se všichni evropští státníci začali zabývat tématy, která máme na stole už delší dobu a intenzita práce v této oblasti nebyla tak vysoká, jak bychom potřebovali. Válka na Ukrajině je o existenci nezávislé země, ale je také o bezpečnosti Evropy. Naši bezpečnost nedostaneme zadarmo, bude to něco stát. Jak peníze, tak pracovní úsilí. Toto téma nyní v Evropě rezonuje a já jsem rád, protože jde i o naši bezpečnost. Proto si myslím, že bychom měli Ukrajinu nadále podporovat a neměli bychom se nechat válkou unavit. Unavení můžou být Ukrajinci, ne my. Jestliže budeme unavení z Ukrajiny a z vývoje okolo, tak to znamená, že jsme unavení z naší vlastní bezpečnosti,“ upozornil diplomat.
Radek Matula prohlásil, že kritika, kterou vyslovil, nemíří do českých řad. V této souvislosti připomněl, že Česká republika patřila k prvním zemím, které se odhodlaly dodat Ukrajině těžké zbraně. „Jako první jsme Ukrajině dodali vrtulníky, tanky, raketomety a podobně. To množství dodané techniky nebylo nijak velké. Vždy jsem ale říkal, že tím, že jsme dodali pár kusů těžké techniky, tak jsme vytvářeli atmosféru pro to, aby ti větší hráči si uvědomili, že toto je cesta, jak Ukrajině pomoci. Nesetkal jsem se s tím, že by Ukrajinci měli výhrady k českým dodávkám. Je fakt, že jsem měl informace o dodávkách munice a techniky, nikoliv z České republiky, že pokud jde o kvalitu, že nebyla nejlepší a technika potřebovala opravy. Ve vztahu k českým dodávkám jsem se s podobnými výhradami nesetkal,“ zdůraznil Radek Matula.
Ukrajinci se udrží
Probíhají diplomatická jednání, ale válka pokračuje a fronta na východě Ukrajiny je v neustálém pohybu. Pozornost je nyní upřena na to, jaké výroky pronese americký prezident Donald Trump a jak na to zareaguje ruský prezident Putin, co se děje na bojišti, nyní téměř nikoho nezajímá. Při probíhajících bojích situace Ukrajiny není dobrá. „Už rok a půl každý týden vidíme pouze ztráty ukrajinského území, vyjma Kurské oblasti. To je setrvalý stav, který ale nehrozí strategickým průlomem. Pokud bude dál pokračovat brutální tlak Trumpa a jeho administrativy, povede to k tomu, že budou zahájena jednání, která budou nepochybně trvat řadu měsíců, tak je tento stav udržitelný,“ řekl Tomáš Kopečný, vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny
Radek Matula se připojil konstatováním: „Nemám velkou obavu z toho, že by se na frontě stalo něco průlomového ještě předtím, než se dozvíme, jaký se připravuje mírový plán a než bude vyhlášeno příměří. Fronta se hýbe, ale nikoliv výrazně. Hýbe se v neprospěch Ukrajiny. Dochází k tomu za cenu obrovských ztrát na ruské straně, a to jak v živé síle, tak i v technice. Dovoluji si odhadnout, že proti ukrajinským jsou ruské ztráty dvakrát, třikrát větší. Ukrajinská armáda dokáže velmi efektivně využívat drony a dokáže jejich pomocí likvidovat velké množství techniky i živé síly a přitom se při ruských útocích nevystavuje klasickému nebezpečí. Fronta se tedy příliš nehýbe a jde o opotřebovávací válku. K zásadní změně minimálně půl roku, rok na bojišti nedojde,“ řekl Radek Matula.
Psali jsme
ROZHOVOR: „V úvahu ale připadá varianta, že by se agrese Ruska mohla rozšířit až do této podoby. Nechci někoho strašit, ale vyloučit to nelze.…
Mrtví Rusy nezajímají
V rámci diskuze také padlo, že ztráty na obou stranách jsou obrovské, ta ukrajinská oznámila, že v bojích zahynulo 45 tisíc příslušníků armády, což je zřejmě číslo, které není pravdivé. Jde prý ale o strategické informace a ty se během válečného konfliktu neprozrazují. Velké ztráty mají Rusové a s rostoucím počtem padlých se dotýká stále většího počtu lidí, jejichž blízcí padli. Přesto se ruské obyvatelstvo proti válce zatím aktivně nepostavilo. Petra Procházková v této souvislosti položila otázku, zda existuje hranice, která pokud bude překročena, vyburcuje ruské občany k tomu, aby se aktivně postavili proti válce. Odpověď byla poněkud šokující. „Na počátku ruské agrese jsme chovali jistou naději, že poté, co do Ruska začnou z Ukrajiny jezdit vlaky s černými pytli a mrtvými vojáky, tak jak bude přibývat počet padlých ruských mužů, tak se v Rusku začne projevovat nespokojenost s Putinovým dobrodružstvím. Hodně jsme se přepočítali. Putin vládne i nadále a sankce nepůsobily devastujícím způsobem. Známe ruskou duši, která dokáže trpět zvláště, když se jí řekne, že trpí za něco. Neviděli jsme žádnou naději na změnu. Teď přibývá mrtvých ruských vojáků. Mám obavu, že ani teď nedojde ke změně. Oni tuto situaci přijímají tak, že většina vojáků, kteří odcházejí na frontu, za to dostává zaplaceno a dostávají částky, o jakých se jim ani nesnilo. Povolávací příspěvek je pro někoho roční plat, pro někoho tříletý plat. Ruská společnost to tedy vnímá tak, šel jsi do války, dostal jsi zaplaceno, pokud zahyneš, je to tvůj problém. To je vlastně z té letargie nevyvede a není šance, aby to s Ruskem zacloumalo,“ řekl Radek Matula.
Zastaví je pouze cena ropy
Rusko by prý přiměla jednat o ukončení války pouze zásadní změna v ekonomické oblasti. Tou by například bylo snížení cen ropy na světových trzích. „Pokud by byla cena barelu ropy za třicet dolarů, tak do šesti měsíců by to donutilo Rusy sednout k jednacímu stolu. Spojené státy by se musely dohodnout s členskými zeměmi OPEC (Organizace zemí vyvážejících ropu), především pak ze Saúdskou Arábií na snížení ceny. To by zásadním způsobem ovlivnilo příjmy ruské státní pokladny a s tím související ruskou průmyslovou válečnou mašinerii, která funguje velmi dobře,“ prohlásil Tomáš Kopečný.
Radek Matula dodal, že chápe obavy Ukrajinců z nadcházejících jednání o ukončení války na Ukrajině. „Rozumím tomu, čeho se Ukrajinci bojí. Pokud bude dojednáno příměří a nebude to bráno jako vítězství Ukrajiny, tak se za dva, pět let můžeme se dočkat opakování ruské agrese,“ prohlásil diplomat.