foto: Bob Asher, PrahaIN.cz/Novinářka Zuzana Tvarůžková, sociolog Michal Vašečka a Silvia Porubänová.
PANELOVÁ DISKUZE: Aktuální vývoj na Slovensku je ukázkou toho, jak se může v krátké době změnit svobodný a demokratický stát. „To, co se u nás stalo, může být i varováním pro Českou republiku, ve které za deset měsíců budu volby do Parlamentu,“ řekl známý slovenský sociolog Michal Vašečka během panelové diskuse organizace Amnesty International (AI).
Diskuse, které se zúčastnilo několik desítek lidí, byla součástí oslav Dne lidských práv ( 4. prosince), kterou připravila česká pobočka organizace Amnesty International. Moderovala ji novinářka a moderátorka Zuzana Tvarůžková. Jako hosté vystoupili ředitelka Slovenského národního střediska pro lidská práva Silvia Porubänová, slovenský sociolog Michal Vašečka a český ústavní právník Jan Kysela.
Hlavním tématem byla aktuální situace na Slovensku, kde podle AI dochází k útokům na média, postupnému omezování lidských práv a k útokům na občanskou společnost.
Sociolog Michal Vašečka během diskuse popsal proces, který už třináct měsíců, od posledních voleb, na Slovensku probíhá. Prohlásil, že Slovensko je sice stále svobodnou zemí, ale něco se tam stalo. „Téma lidských práv a demokracie nebylo pro velkou část slovenské společnosti během 35 let vážné téma. V této oblasti Slovensko nepatří k zemím, jako je například Polsko, které si prošlo určitou cestou ke svobodě. Stále si ji připomíná a v tomto mají Poláci lepší paměť než Slovensko,“ řekl Michal Vašečka.
Připomněl zároveň, že současné situaci předcházely události ze začátku devadesátých let. V čele Slovenska se podle jeho slov objevila skupina bezohledných cyniků. „Lidé, kteří na Slovensku pragmaticky uchopili moc v roce 1992, následně vytvořili samostatnou Slovenskou republiku. Nestalo se tak ale po tisíciletém úsilí Slováků, jak to prodávají nacionalisté. Vytvořili ji zloději a bandité, kteří si Slovensko chtěli ukrást pro sebe. Zároveň začali naprosto cynickým způsobem hrát hru na téma ochrana lidských práv na Slovensku. Velmi dobře totiž věděli, že pokud chtějí, aby se Slovensko stalo součástí Evropské unie a NATO, tak jde o jakousi povinnou cestu při vstupu do těchto uskupení. Proto mnoho let hráli tuto hru,“ řekl Michal Vašečka.
Před dvanácti měsíci prý ale na Slovensku došlo ke zlomovému okamžiku, nová vládní garnitura si potřebovala natrvalo upevnit svoje postavení. „Před rokem se ale stalo to, že po dlouhých letech předstírání nové garnituře došlo, že tak to dále nepůjde, protože potřebovali stabilizovat svoje pozice. Uvědomili si ale, že některé lidskoprávní organizace, aktivisté a instituce jim brání uchopit moc tak, aby ji už nikdy neztratili. V tom okamžiku se začaly některé věci měnit, například znění zákona o shromažďování,“ prohlásil sociolog.
Psali jsme
ROZHOVOR: Ze zpravodajského pohledu je současná situace na Slovensku prý krajně riziková. „Ze Slovenska se stává horká půda,“ řekl portálu…
Upozornil zároveň, že došlo i k dalším závažným změnám, které v budoucnu budou na Slovensku výrazně ovlivňovat shromažďovací svobodu, možnost veřejně protestovat a setkávat se ve veřejném prostoru na demonstracích. „Jako čerstvý můžeme uvést příklad z nedávných protestních akcí opozičních stran. Ty si dávají velmi dobrý pozor, aby neporušily zákon. Přesto před protestním shromážděním pět minut poučují účastníky. Dávají jim instrukce o tom, jaká hesla mohou mít, co mohou skandovat a podobně,“ podotýká Michal Vašečka.
Představitelé opozičních stran se podle něho obávají toho, aby jejich akce někdo nezneužil, zároveň se také bojí provokatérů. „Před demonstrací lidé, kteří na akci přišli, dostávají manuál o tom, jak se na shromáždění chovat. Toto můžete dělat, toto ne. Organizátory k tomu vede upřímná obava, aby jejich akci někdo nezneužil nebo aby se nedostavil nějaký provokatér. Stačí jeden transparent s nápisem, že atentát na pana Fica se nestal a okamžitě vláda svolává Bezpečnostní radu státu. Ještě víc to podporuje všechno to, co už bylo schváleno,“ upozornil sociolog.
V této souvislosti prohlásil, že se změnily i podmínky, které umožňují svolávat veřejná shromáždění a demonstrace. V demokratických státech něco takového neexistuje. „Stačí, aby tři lidé z úřadu vznesli námitky proti jakémukoliv veřejnému shromáždění. V tom okamžiku úřad akci nepovolí. Nic takového například v České republice neexistuje. To je ale pouze nepatrná ukázka toho, co se na Slovensku děje. Staly se i další věci. To, co se nyní děje na Slovensku, je ukázkou toho, jak se může ve velmi krátké době změnit svobodný a demokratický stát. To, co se u nás stalo, může být i varováním pro Českou republiku, ve které se za deset měsíců budu volby do Parlamentu. To je ale pouhá ukázka toho, co se na Slovensku děje,“ varoval v diskusi sociolog.
Stejné varování zveřejnila Amnesty international ve své zprávě k situaci na Slovensku. Ta varuje, že nečinnost vlády a represivní legislativa posouvají zemi hlouběji do zóny nerovnosti a bujících autoritativních praktik. „Lidskoprávní situace na Slovensku letos dosáhla kritického bodu. Slovensko si zvolilo cestu opovrhování lidskými právy,“ uvádí v dokumentu Rado Sloboda, ředitel Amnesty International Slovensko. „Od katastrofální situace v oblasti práva na bydlení přes omezování občanských práv a svobod až po diskriminaci menšin – Slovensko čelí vážné krizi v oblasti lidských práv a dlouhodobě selhává v zabezpečení a ochraně těchto práv. Dnes čelíme alarmujícímu trendu, v jehož rámci se namísto zlepšování situace zavádějí politiky a zákony, které lidská práva systematicky omezují,“ uvádí organizace ve své zprávě.