Slovenské parlamentní volby 2023: Emoce a zájem celé Evropy. Situaci sledujeme v Bratislavě

Progresívne Slovensko versus SMER, Šimečka versus Fico. Slovenské volby tentokrát sleduje celá Evropa. Na tiskové briefingy jezdili novináři ze všech evropských státu. Zájem je obrovský. Situaci v den voleb v centru dění sleduje i PrahaIN.cz.

Málokteré volby jsou tak bipolární jako ty současné slovenské. Na jedné straně Progresívní Slovensko vedené do této chvíle málo známým europoslancem Michalem Šimečkou, který v minulosti dělal mimo jiné poradce českému ministru zahraničí Lubomíru Zaorálkovi, na druhé straně politický matador Robert Fico, šéf strany SMER, který už v minulosti třikrát post předsedy slovenské vlády zastával. Směřování obou politiků a jejich stran kopíruje přesně obecné představy o progresívní a konzervativní politice: Šimečka se staví na stranu Ukrajiny, Fico vyhlásil, že pokud se stane premiérem, na Ukrajinu už Slovensko nepošle ani náboj. Šimečka je aktivním zastáncem evropského směřování, Fico neskrývá, že EU a nevládní organizace mají na Slovensko neblahý vliv. Fico by zakázal mešity, Šimečka by zmírnil tresty za pěstování konopí (v současné době můžete dostat až 15 let), Šimečka podporuje registrované partnerství, Fico ho zásadně odmítá.

I čeští politici mají jasno. Podle prezidenta Petra Pavla odpovídají Ficovy názory více ruskému vidění světa a vítězství bývalého premiéra by mohl zásadně narušit vztahy mezi oběma zeměmi. Premiér Petr Fiala (ODS) spolu s ministrem Mariánem Jurečkou (KDU-ČSL) před volbami otevřeně podpořili protificovskou koalici. Spojit se proti FIcovi poradili i bývalému předsedovi slovenské vlády a šéfovi strany Demokrati Eduardu Hegerovi, uvedl to pro CNN Prima News. Na druhé straně Andrej Babiš řekl, že účast Progresívného Slovenska ve vládě je to nejhorší, co se Slovákům může stát. „To jsou takoví čeští Piráti. Ti chtěli, aby Česká republika přišla o právo veta, aby o nás rozhodoval Brusel. To jsou oni, promigranští, zelení šílenci. Co se děje u nás, to se stane i u vás,“ varoval předseda ANO. „Navyšují daně, snižují důchody přesvědčují nás o tom, kolik máme pohlaví, chtějí legalizovat drogy a tomu vy přece musíte zabránit, to si Slovensko nezaslouží,“ konstatoval Babiš na síti X.

I na volby extrémní rozdíly a nálady ve společnosti vnímají všichni novináři, kteří pro PrahaIN.cz volby okomentovali. „Slovensko je po pandemii extrémně polarizované, což byla od počátku politicky velmi rozdělující záležitost, srovnatelná snad jen s nadávkami v 90. letech,” říká publicista . „Spolu se skutečností, že Slovensko je obzvláště zranitelné vůči dezinformacím zvenčí, hospodářskou krizí způsobenou pandemií a válkou na Ukrajině to vedlo k extrémnímu rozdělení společnosti, které bude obtížné napravit. Kampaň samotná byla velmi plytká, nemluvila o skutečných problémech, ale o imaginární hrozbě ze strany LGBT, migrantů nebo medvědů. Hostina populismu, vulgarit a prázdných frází.”

Matúš Krčmárik volí. Zdroj: Filip Strnad pro PrahaIN.cz

Podle Beáty Balogové, šéfredaktorky největšího slovenského zpravodajského deníku SME, byla předvolební kampaň agresivní a únavná a hlavně dlouhá: „Začala krátce po posledních parlamentních volbách a od té doby byla její součástí téměř každá tisková konference Roberta Fica nebo Igora Matoviče. Taktika vyvolávání strachu a hledání nepřítele naprosto převládala. Tentokrát byli v této pozici migranti, liberálové a LGBTQ+ lidé.”

Publicista Braňo Ondrášik z BBN si pro PrahaIN.cz všímá rozdílu v tonalitě kampaně, kde byli liberálové pozitivní, tam byli konzervativci tvrdě negativní: „Kampaň byla agresívní a útočná, převládala taktika šíření strachu a hledání nepřítele. Mezitím se PS musela bránit prakticky na všech frontách, když na ni až na výjimky všichni útočili. Často tak byli v nezáviděníhodné defenzivě. Přesto po celou dobu kampaně jen rostli a zásadně neklopýtli. Je také pozoruhodné, jak Igor Matovič dokázal vzkřísit Ficovu politickou mrtvolu a nabít ji novou energií. Pozoruhodná je také stagnace Petra Pellegriniho ve stranické politice, ačkoli většina Slováků by ho viděla v pozici premiéra nebo prezidenta. Těmto náladám rozhodně neodpovídá 10-15 procent pro jeho stranu HLAS.”

Všichni se shodují v jednom, volby mohou zásadním způsobem ovlivnit směřování Slovenska směrem na Východ nebo na Západ. „Pokud bude vládu sestavovat SMER, byla by podpora Ukrajině jistě menší. Fico je ale pragmatický politik. Doma bude mluvit jako Orbán, potřebuje ale evropské peníze, takže jinak bude mluvit doma a jinak v Bruselu. Pokud se podaří sestavit vládu PSku, bude to nepochybně velmi prozápadní směr. Takový, jaký jsme naposledy viděli s Dzurindovou vládou a vstupem do unie,” říká Braňo Ondrášik.

„Rozhoduje se o tom, zda bude Slovensko odpovědným partnerem evropského společenství, nebo zemí oscilující mezi Východem a Západem se silnými proputinovskými projevy na vládní úrovni. Tyto volby však rozhodují také o Evropě. Rozhodnou také o tom, zda bude mít Viktor Orbán partnera, který se zmocní Visegrádu a využije toto uskupení k nátlaku na EU,” říká Beáta Balogová.

Matúš Krčmárik zůstává skeptický: „Volby mohou přinést jakýkoli výsledek mezi krokem na maďarské cestě rozvratu liberální demokracie a mírným posunem směrem k modernizaci země, která je pro 21. století nezbytná. V tuto chvíli se zdá, že konečný výsledek bude blíže první zmíněné hranici.”

Volby začaly v 7 ráno, volební místnosti se uzavřou ve 22.00. První volební výsledky je možno očekávat okolo 22.30, kdy budou sečtené hlasy z menších obcí. Výsledky z velkých měst by měly začít docházet okolo půlnoci. Celkové výsledky a složení nového slovenského parlamentu by mělo být známo okolo 2. hodiny ranní.

A může to dopadnout jakkoliv. Sázková kancelář Tipsport dává těsně před volbami nejvyšší naději na výhru Progresívnému Slovensku s kurzem 1,86 (SMER je těsně v závěsu s 1,96, další strany už jsou úplně mimo: HLAS-SD má 75, a OLANO a Priatelia mají hezkých 180).

Prezidentka Zuzana Čaputová prohlásila, že první šanci sestavit vládu dostane předseda vítězné strany. Určitě se ale nemusí jednat o nového slovenského premiéra. Jazýčkem na vahách bude pravděpodobně třetí v pořadí HLAS-SD, strana, která se krátce po posledních volbách odtrhla od SMERu a jejíž šéf Peter Pellegrini se s šéfem SMERu Robertem Ficem nemá příliš v lásce. Šanci na složení vlády dává sázková kancelář nejvíc Ficovi s kurzem 2,20. Následují Michal Šimečka (2,90) a Peter Pellegrini (3,60).

PrahaIN.cz vám přinese zpravodajství přímo z místa dění. Celý den budeme v Bratislavě sledovat průběh voleb, vyhlašování výsledků budeme spolu se slovenskými publicisty sledovat ve štábu nezávislého zpravodajství BBN v bratislavském Bináriu.

Kampaně se na Slovensku od českých neliší. Progresívného Slovenska na MHD. Zdroj: Filip Strnad pro PrahaIN.cz 

Zatímco ve volebních místnostech se staví základy budoucího fungování státu, ve městě samotném vše funguje jako obvykle.

Centrum Bratislavy je plné turistů, místních není moc vidět. Většina politiků už odvolila ve svých domovských obvodech (Michal Šimečka v městské části Bratislava-Ružinov, Robert Fico v obci Veľké Dvorany, prezidentka Zuzana Čaputová volila v rodném Pezinku) už ráno. Slovenský premiér Ľudovít Odór si doma zapomněl občanský průkaz a musel se vrátit a přijít volit znovu. Podle policie probíhá vše zatím až nad očekávání klidně, jak oznámil na mimořádné tiskové konferenci prezident policejního sboru Damián Imre. Volební místnosti se měly původně uzavřít ve 22.00, moratorium na vyhlašování volebních výsledků se ovšem prodlouží minimálně o 40 minut. V jednom z bratislavských volebních okrsků totiž zkolaboval člen volební komise a bude otevřena do 22.40.

Jedná se již o 11. volby na Slovensku po roce 1989. Voliči hlasují celkem v 5.996 okrscích. A jak se dalo očekávat, názory se extrémně různí podle toho, kde se zeptáte. V malých městech na jihovýchodě Slovenska se volí podle hesla „hlavně ať u nás není tolik migrantů”, ve velkých městech mají navrch progresívní síly.

Volební účast ovlivňuje i slunečné babí léto, většinu voličů očekávají členové volebních komisí až v pozdním odpoledni: „Lidé zajdou na oběd, na vinobraní, projdou se po městě a volit přijdou hlavně večer, než půjdou třeba do krčmy,” řekl pro PrahaIN.cz člen volební komise v Petržalce. Volební účast by měla překonat hlasování v roce 2020, tehdy přišlo k volbám 65,8 procenta voličů. V novinářských štábech hlavních televizních stanic se pomalu připravují novináři a analytici k večerním zprávám. Ve 22.40 se očekávají první exit polly, první tvrdá data pak kolem půlnoci. PrahaIN.cz se přesunuje pomalu do centra nezávislého zpravodajství BBN, odkud přineseme další názory a komentáře.

 

Sídlo Národnej rady v Bratislavě. Zdroj: Filip Strnad pro PrahaIN.cz

Jestli je něco jednotícím prvkem těchto voleb, pak je to rozdíl mezi tím, jak se prezentují v médiích a jak to vypadá ve skutečnosti. Očekávali jsme protesty v ulicích. Občanské nepokoje. Média vykreslují situaci na Slovensku jako krajinu před finální bitvou, jako překročení očekávaného Rubikonu, za kterým už nebude cesta zpátky. Politici po sobě dštili síru způsobem, nad kterým se pozastavovali i ostřílení političtí matadoři. Jenže pár dní před volbami střelba ze všech stran jako by ustala.

Zbyly jen všudypřítomné volební billboardy, na rozdíl od předvolebních diskuzí vykreslující světlou budoucnost, a mezi nimi běží život, jako by se vlastně nic nedělo. Kromě pár opilců ve volebních komisích i mezi voliči, je ticho po pěšině. V Petržalce téměř 70 procent voličů a žádný incident, 66 volebních okrsků na Horehroní v klidu, bezproblémový průběh voleb hlásí i tradičně divoký východ. Záchranáři na celém Slovensku hlásí 12 výjezdů sanitek, všechny kvůli běžným zdravotním problémům.

Ve zpravodajském štábu BBN jsme se při čekání na výsledky voleb zúčastnili předvolební debaty. Otázka zněla, jestli nás něco překvapilo. Ano, překvapilo, s jakou lehkostí proplouvalo Progresívne Slovensko předvolebními nástrahami. Ale měli to jednoduché, žádná tak vysloveně progresívní strana na Slovensku ještě nebyla.

BNB studio v Bratislavě. Zdroj: Filip Strnad pro PrahaIN.cz

Ostatní strany přebíraly nejrůznější body progresívního programu, žádná z nich ovšem nenabízela ucelený liberální program tak, jako právě Progresívne Slovensko. Andrej Babiš přirovnával Progresívne Slovensko k českým Pirátům, ti se ale na Slovensku pohybují pod hranicí jednoho procenta.

Michal Šimečka není tak charismatický jako Ivan Bartoš, ovšem ve slovenských politických podmínkách je to více než dost. A bývalý český premiér měl vlastně pravdu, Progresívne Slovensko plní na slovenské scéně podobnou funkci jako u nás Piráti, což sice on vnímá negativně, ale velká část voličů pozitivně. „Přišli jsme s programem, po kterém byla podle voličů poptávka,” řekl Michal Šimečka, a první výsledky exit pollů mu dávaly za pravdu: Progresívne Slovensko (23,5 procent) při prvních odhadech vede před druhým SMERom Roberta Fica o 1,6procentního hlasu (21,9). Ve štábu BBN se objevil i bratislavský primátor Matúš Vallo, který pro PrahaIN.cz okomentoval: „Všechny volby jsou důležité, tyhle jsou ještě mnohem důležitější, jde totiž o zásadní budoucnost Slovenska. Doufejme, že to dobře dopadne,” řekl.

Ráno je již jasno. Exit polly se opět mýlily, tentokrát ještě výrazněji než minule. Zvítězila strana SMER bývalého (a s velkou pravděpodobností i budoucího) premiéra Roberta Fica s 23 procenty hlasů. Progresívní Slovensko s Milanem Šimečkou už okolo půlnoci oslavovalo, ale nakonec končí na druhém místě s necelými 18 procenty hlasů. To je až propastný rozdíl oproti exit pollům, které daly druhému PS o 5,55 procent více a prvnímu SMERu zase o procento méně. Ukazuje to liberální bias v médiích, velkou touhu intelektuální části slovenské po změně, která bohužel zůstala v oblasti přání a nenaplněných očekávání. A také je to důkaz toho, že i přes obří vzorek respondentů (až 20.000) je metodologie exit pollů prostě nedokonalá.

Bude ještě zajímavé sledovat, zdali se Ficovi podaří sestavit vládu. Místopředsedkyně Progresivního Slovenska Lucia Plaváková pro TV Joj uvedla, že udělají vše pro to, aby zabránili Robertu Ficovi sestavit vládu. Budou prý jednat se všemi mimo SMERu a SNS.

V naší předvolební anketě Matúš Krčmárik uvedl, že Fico je pragmatik, něco jiného bude říkat v kampaní a něco jiného v Bruselu, protože si uvědomuje, že bruselské peníze potřebuje. V každém případě dostali ale liberálové facku, a v příštích letech je bude čekat ještě hodně a hodně práce. Přesná podoba budoucí vlády je ještě ve hvězdách, ale Fico zcela jistě nebude mít problém sestavit pohodlnou většinu. Pozitivním výsledkem je fakt, že se do parlamentu nedostala Republika, což jsou odštěpenci od Mariána Kotleby.