„Sociální zájmy lidí musí hájit levice, jinak hrozí vzestup nacionalismu,“ říká Anna Šabatová v rozhovoru pro PrahaIN.cz

Signatářka a mluvčí Charty 77, disidentka, politička, ombudsmanka, šéfka českého helsinského výboru. Tím vším byla Anna Šabatová, nyní primátorská kandidátka levicové koalice Solidarita v komunálních volbách do pražského zastupitelstva. Sama se hrdě hlásí ke svému levicovému zaměření a stávající absenci autentické levice v politice považuje za nebezpečí pro celou společnost. O tom, ale například i o aktuálních problémech Prahy a receptech Solidarity na jejich řešení se dočtete v rozhovoru níže.

Co vás přivedlo do pražské politiky? Byla to absence tradiční levice ve stávajícím zastupitelstvu?

Absence levice jak v pražském zastupitelstvu, tak na celorepublikové úrovni byl silný motiv pro mé rozhodování. Absence autentické demokratické levice je velmi nebezpečná pro celou společnost. V minulých dnech jsme to mohli vidět na vlastní oči. Nebudou-li hájit sociální zájmy lidí levicové strany, mohou se toho ujímat podivné, často nacionalistické subjekty, a to by nemuselo skončit dobře. Známe to ostatně z historie.

Byla pro vás kandidatura za ČSSD s podporou Zelených a dalších stran v koalici Solidarita jediná jasná volba? Je i nějaký jiný subjekt, na jehož nabídku byste byla ochotna kývnout?

Ano, byla to jediná a jasná volba, není žádný jiný subjekt, za nějž bych chtěla kandidovat. Právě to spojení je to, co považuji za důležité, je to historická příležitost vybudovat konečně v České republice silnou levici, která se nedívá dozadu, ale hledí dopředu a je odhodlaná zvládat výzvy, které před nás staví dnešní složitá doba. Mám na mysli krizi energetickou, která přejde v krizi ekonomickou a sociální a krizi klimatickou.

Jak vnímáte kolaps levicových stran v posledních volbách? Co podle vás znamená pro společnost jako celek?

Pokud jde o KSČM považuji to za přirozený odchod ze scény. Byla to strana, která získávala svou legitimitu ze sentimentu zahleděného do minulých desetiletí. To muselo jednou skončit. Sociálně demokratický neúspěch je jiná záležitost. Sociální demokracie velmi doplatila na spojení s nečitelným a hodnotově velmi problematickým hnutím. To způsobilo určitý otřes a z něho se postupně rodí nová sociální demokracie. Zápas to není jednoduchý a není u konce. Není však možné nechat 150 let starou historickou značku s velkou a úctyhodnou tradicí bezideovým pragmatikům a lidem s nahnědlými názory. Sociálnědemokratický ideový obsah je definován jak historií, tak tím, co je sociální demokracie ve světě, především v Evropě. Jsem přesvědčena, že absence levice škodí celé společnosti, hrozí nebezpečí, že prázdné místo vyplní nacionalistické pravicové strany, falešní přátelé lidu.

Myslíte si, že například v souvislosti s aktuálním společenským děním už uzrál čas, že voliče opět osloví tradiční levicová témata?

Vidím to všude kolem sebe, že je faktický hlad po solidárních a levicových řešeních. Jen se pořád někteří lidé bojí toho slova. Pravice příliš dlouho těžila z toho, že dávala rovnítko mezi levici a minulý režim. Myslím, že ten strach je třeba odložit a levice by zde měla hrát tu roli, jak ji známe ze západní Evropy.

Je zřejmé, že nejsilnější pozici v Solidaritě zastává ČSSD a Strana zelených. Co ale další politické subjekty v koalici? Můžete přiblížit vnitřní strukturu koalice a třeba i konkrétní témata, která jdou „za“ Idealisty či Budoucností?

Půdorys spolupráce vznikl skutečně z ideového dialogu dvou tradičních směrů evropské politiky. Dochází i k určité generační obměně. Velmi zjednodušeně: sociální demokraté, jistě i pod vlivem klimatické krize, berou mnohem vážněji otázky životního prostředí a zelení získávají větší citlivost na sociální otázky a víc si uvědomují, že přechod společnosti na bezuhlíkovou nelze dosáhnout bez sociálního konsenzu a bez ohledu na slabé. Moralizováním se to nezvládne. Je třeba lidi zapojovat do transformace a nabídnout jim důstojnou budoucnost. V této souvislosti se často mluví o spravedlivé transformaci. Idealisté nereprezentují nějaký odlišný ideový proud, Idealisté mají původ v sociální demokracii, jen už se jim zdálo, že jim strana moc uhnula a Budoucnost historicky vznikla odštěpením některých mladých zelených, i když dnes je jejich půdorys poněkud bohatší. V Budoucnosti je hodně mladých lidí, často pracují v sociální oblasti a vidí problémy hodně zblízka.

Program koalice Solidarita je poměrně známý, přes to bych vás rád poprosil, zda byste mohla čtenářům stručně popsat, co podle vás dnes Prahu nejvíce trápí a jaký je váš „recept“ na řešení těchto problémů?

Náš program je komplexní, město nemůžete spravovat bez komplexního programu. Naše, pro volby vypíchnutá témata, jsou bydlení, péče o lidi i péče o město a méně asfaltu, více zeleně. Ale současná situace s energiemi a inflací nabírá na obrátkách, takže je zřejmé, že nás čeká především řešení sociálních dopadů energetické krize. Praha je město bohaté, ale nežijí v něm jen bohatí lidé, to je totiž rozdíl. Nejste-li dobře situován v Praze, je pro vás situace vlastně těžší, než tam, kde jsou i náklady na život nižší. A protože Praha je bohatá a my jsme levicové uskupení, budeme prosazovat robustní sociální programy, pro rodiny s dětmi, pro samoživitelky, pro osamělé seniory, kteří žijí z jednoho důchodu. Abychom tu krizi zvládli tak, že nikdo nepřijde o střechu nad hlavou, nikdo nebude muset mrznout a nikdo hladovět. Investice do betonu mohou počkat, ale lidem je třeba pomoci hned.

Jak vnímáte politiku současného vedení hlavního města, která je ze strany tradičních politických stran vnímána jako „aktivistická“? Slibuje spolupráce se Zelenými v tomto ohledu podobný přístup, nebo nabídne koalice Solidarita voličům jiný politický styl?

To si myslím, že je dnes taková snaha někoho shodit. To říkal Tomio Okamura o mně, když jsem byla ombudsmanka, to říká Křeček o paní Šimůnkové. No a ODS to říká o současné koalici, a přitom jde do voleb s dvěma stranami, které ji tvořily.

Máte jasno v tom, s kým byste po volbách byli ochotni spolupracovat, a kde přes to naopak „nejede vlak“?

Myslím, že neslučitelnost našeho programu s programem ODS, ANO a SPD to vyřeší za nás.

Novinkou letošních voleb jsou dvě strany, které cílí na motoristy. Obě ve svých programech volají po nápravě dosavadních kroků v „nesmyslné a nekriticky prosazované“ cyklistické infrastruktuře. Jak vnímáte toto téma v kontextu pražské dopravy?

Chápu je jako absurditu a anomálii. Trendy v evropských metropolích jsou přesně opačné.

Současné koalici ve vedení Prahy je často vytýkáno, že zapomíná na seniory, respektive, že toto téma takřka vůbec neakcentuje ve veřejném prostoru. Vy máte naopak sociální témata jako jednu z priorit. Vnímáte současnou situaci jako chybu vedení Prahy, kterou byste vy jako Solidarita byli schopni napravit? Je podle vás třeba se seniorům na úrovni komunální politiky více věnovat?

Určitě, senioři jsou součásti společnosti. A nejsou jen ti, o které je třeba pečovat, měli bychom je také v maximální možné míře i zapojovat. Mnoho seniorů může být i přínosem v debatách a při hledání nových řešení. Vím, o čem mluvím, jsem jednou z nich.

Co vnímáte jako největší sociální problém v hlavním městě?

To opravdu nedělám ráda: vypíchnout jeden problém a deset jich nezmínit. V obecné rovině bych ráda, aby se daleko víc investovalo do lidí než do betonu, abychom společně proměňovali město v solidární společenství, které pečuje o pražskou přírodu i městskou zeleň, tak aby nám tu všem bylo dobře. A k tomu vede tisíc malých cestiček.

Uvnitř ČSSD se ozývají i kritické hlasy starších členů, kterým se úplně nelíbí „liberálně laděná“ spolupráce se Zelenými. Jak vy osobně vnímáte současnou pozici ČSSD jako tradiční levicové strany a její aktuální politický kurs?

Solidarita je velmi kritická k ekonomickému liberalismu, jsme přesvědčeni, že stát musí být schopen, je-li toho třeba, intervenovat, zejména v krizích. A vůbec si nemyslíme, že soukromé vlastnictví je vždy lepší než veřejné. Nevím úplně, co myslí tím liberálně laděná. Pokud mají na mysli respekt k lidským právům, tak ten je v celé Evropě integrální součástí sociálnědemokratické tradice a levicová strana na něj nemůže rezignovat.

Pražská KSČM před nedávnem uvedla, že ČSSD v komunálních volbách odmítla „společný postup levice“. Jak se vy osobně stavíte k možné povolební spolupráci s komunisty a co říkáte na prohlášení, že aktuálně podle nich ČSSD (případně Solidarita) oslabuje levici jako celek?

Asi půjde o určité nedorozumění, zdá se, že si Solidarita pod pojmem levice představuje něco jiného než pražská KSČM, pokud toto tvrdí.

Jak vnímáte aktuální protivládní protesty, na kterých například právě KSČM participuje?

No právě, mně tedy levicové nepřipadaly ani omylem.

Byla by Solidarita ochotna podpořit dotovanou cenu plynu a elektrické energie pro Pražany z pražských firem na úkor jejich zisku?

Je to jedna z možných úvah, ale spíše bude efektivnější použít ty zisky na sociální programy.

Vím, že je to „z křišťálové koule“, ale stejně se musím zeptat. Jaký očekáváte volební zisk (realisticky) a jaký výsledek voleb by pro vás byl úspěchem (ideální)?

Ideální nad deset procent…

Kdybyste měla voličům jednou větou říct, proč volit právě Solidaritu, jak by zněla?

Jednou větou? To myslíte vážně? Ale budiž. Umožníte-li svými hlasy Solidaritě podíl na správě města, nebudete toho litovat.