foto: Vít Hassan pro PrahaIN.cz/Josef Nerušil, předseda SPD Praha
ROZHOVOR: Dopravní situace v Praze je velmi často terčem kritiky. Nespokojeni jsou jak řidiči, tak ostatní obyvatelé. Téma jsme rozebrali s pražským zastupitelem za SPD Josefem Nerušilem. Ten byl v rámci hodnocení aktuálního stavu kritický.
Hned na úvod Josef Nerušil řekl, že dopravní situace v Praze je strašná: „Je to strašné. To ví každý, kdo někdy v nedávné době přes Prahu projížděl.“ Současné koalici se podle jeho slov nedaří dotahovat rozpracované větší dopravní projekty. Typickou ukázkou je podle něj výstavba nové linky metra D.
„Na trasování nejpotřebnějšího úseku Písnice – Pankrác je shoda už od konce 80. let, dlouho však na jeho výstavbu nebyly prostředky. Nyní jsou finance zajištěny, koalice, a zvláště náměstek pro dopravu Hřib nejsou schopni úspěšně zvládnout zakázku na výstavbu. Podobně je to i s jinými pro Prahu zásadními stavbami, jako je Radlická radiála, Městský okruh, rychlodráha na letiště a tak dále. Zato na změny navigačního designu metra, malování cyklopruhů po silnicích nebo plánování nesmyslů typu lanovka do Bohnic jsou v dnešní koalici mistři,“ myslí si pražský zastupitel.
Špatná dopravní situace je ale podle Nerušila spíše důsledkem jiného problému. „Při masové bytové výstavbě v 70. a 80. letech se přijal koncept rozšířený i všude v západní Evropě, tedy sídlišť s vysokou hustotou obyvatel. Tento koncept předpokládal dobré dopravní napojení na jiné části města, které nabízely naopak pracovní příležitosti nebo občanskou vybavenost a volnočasové aktivity. To se i v našich podmínkách více či méně dělo, byť jsou mnohé stavby, jako často diskutované metro D, realizovány až v dnešní době. Podobně se na sídlištích časem vytvořila alespoň základní síť služeb. Po roce 1989 se ale objevili soukromí investoři, fenomén satelitních městeček alias „paneláků naležato“ a výstavba soustředěná jen na uspokojení bytové potřeby. Tyto oblasti většinou zcela postrádají nejenom jakékoliv pracovní příležitosti, ale i občanskou vybavenost a odpovídající dopravní napojení. Důsledek vidíme každý den na příjezdových cestách do Prahy. Středočeši, kteří každé ráno odjíždějí do Prahy za prací, vzděláním a dalšími aktivitami, aby se večer vrátili do svých vysněných domovů za Prahou. Umístění Krajského úřadu Středočeského kraje v centru Prahy, u vltavského nábřeží, pak celou tuhle absurditu jen dokresluje,“ říká Nerušil.
Praha ve srovnání s jinými městy
Mnoho lidí tvrdí, že v porovnání s ostatními velkoměsty v Evropě je na tom Praha ještě dobře. Josef Nerušil s tím částečně souhlasí, nicméně je podle něj třeba říci i druhou část pravdy. „Praha v mnohém stále žije z podstaty dobrých rozhodnutí v minulosti. Zkuste si představit, jak by to dnes v Praze vypadalo, kdybychom nezdědili statisíce bytů na panelových sídlištích, dobře navržený systém metra, tunelový komplex Blanka, Nuselský a Barrandovský most. Zkuste mi také říci jedinou souměřitelnou stavbu, která se za posledních deset let v Praze vybudovala. Moc toho není,“ říká.
„Pokud vím, tak většina evropských metropolí je zadlužená, až předlužená, což zatím naštěstí není případ Prahy. V kombinaci s experimenty dnešních progresivistů pak vidíme pořád ten stejný obrázek. Zadlužení, nezvládnuté investice, fantasmagorické plány vycházející z ideologie, nikoliv však z reálných potřeb města. Porovnejte si pak rozvoj západoevropských měst s Dubají nebo třeba s čínskými městy. Nejenom Praze, ale celé západní Evropě ujíždí vlak,“ dodává.
Vzápětí ale říká, že by se nebál jmenovat Prahu jako město, kde je doprava dobře zvládnutá, na mysli má ale zejména hromadnou dopravu, která má podle jeho slov ve svém jádru dobře řešený systém.
„Problémem v Praze je spíše nezvládnutá osobní doprava, která je dána hustým automobilovým provozem. Praha ale nemá možnosti jako třeba holandská města k rozvoji cyklistické dopravy. Není tu dostatek místa a terénní zlomy dělají cyklodopravu značně neatraktivní alternativou každodenní dopravy. Zároveň je ale třeba si připustit, že osobní doprava prostě nikdy nebude silnou stránkou Prahy v žádné podobě, s tím se jednoduše musíme smířit,“ uvádí.
Poplatek za vjezd do centra
Za určitých okolností by také souhlasil se zavedením poplatku za vjezd do centra. „Centrum města není nafukovací, v evropských turisticky atraktivních městech je poplatek za vjezd do centra běžný. Určitý regulační poplatek mi přijde daleko přijatelnější než úplný zákaz vjezdu nerezidentních vozidel. Jinou věcí je pak otázka parkování. Na mě to občas působí, že termín zklidňování dopravy je jen opisný termín pro zašpuntování Prahy. Znechucováním vjezdu do centra města pro automobily ale ucpané ulice nevyřešíme. Částečnou úlevu může přinést jen kombinace kvalitního systému veřejné dopravy a skutečně efektivní cenové regulace formou parkovného a poplatku za vjezd pro nerezidenty,“ myslí si Nerušil.
Dopravní situaci by pomohlo, kdyby lidé při cestě do práce volili místo osobních automobilů městskou hromadnou dopravu a ti, co do Prahy dojíždí, by vůz zaparkovali na okraji Prahy. Jenže k tomu prozatím nejsou dostatečné parkovací kapacity.
Málo parkovacích míst i ve Středočeském kraji
„Záchytná parkoviště by se měla nejenom stavět, ale i propagovat jejich rozšíření i za hranice Prahy. Z tohoto pohledu se nedaří využívat potenciál železnice ve Středočeském kraji. U koncových stanic metra pak s výjimkou Černého Mostu a Letňan potřebné kapacity chybí. Pravdou však je, že pražskému magistrátu se příliš nechce financovat parkovací infrastrukturu, která v důsledku bude sloužit přespolním. Opět by tedy bylo vhodné zvážit možnosti finanční motivace přijíždějících k odstavení svého auta na okraji Prahy,“ říká Nerušil. Aby lidé do zaměstnání dojížděli hromadnou dopravou, musí být doprava spolehlivá, což je podle politika SPD v Praze splněno.
„Další kritérium pak je cenová dostupnost a bezpečnost. Motivace, která je pak podle mého názoru skutečně rozhodující, je potom finanční hledisko. Proto odmítáme snahy o navýšení ceny ročního kuponu. V dnešní cenové rovině by ale podle mého názoru měl být dostupný jen pro Pražany,“ doplňuje.
Praha bez dodávek
Poslední téma, které jsme probrali, bylo parkování. Konstrukce modrých zón je podle jeho slov špatná. „Jejich regulační funkce je minimální, naopak systém přenositelných karet zavdává například na Praze 1 prostor ke spekulacím s parkovným. Podle našeho názoru by měla vzniknout i celopražská parkovací karta, popřípadě i možnost si k parkování přikoupit i další zónu, podobně jako to funguje s tarifními zónami Pražské integrované dopravy,“ říká redakci.
Celé řadě pražských obyvatel vadí zaparkované dodávky, které zabírají hodně místa a brání ve výhledu. Jedna strana je ostře kritizuje, ta druhá naopak říká, že jsou nutné nejenom k zásobování. Josef Nerušil se přiklání spíše k té druhé skupině.
„Zboží se do centra města musí nějak dostat. Slyšel jsem úvahy na téma, že budoucností městské logistiky jsou cargo kola. Na první pohled pěkná a čistá myšlenka, ale realizovatelná tak možná na doručování poštovních zásilek či obědů. Nedovedu si ale vůbec představit, jak by taková cargo kola uzásobovala průměrnou restauraci, navíc ještě někde v kopci, třeba na Nerudově ulici. Autor této myšlenky vůbec nemá představu, kolik surovin jedna restaurace spotřebuje. Takže jistě, rozumím, že dodávky někomu hlučí, jinému zase smrdí a třeba překáží. Ale město bez nich udržet v chodu nelze, tedy pokud nechceme mít z Prahy město duchů. Přijde mi to podobné, jako kdyby si na venkově někdo stěžoval, že ráno kokrhá kohout, odpoledne hučí cirkulárka a navečer je cítit kravín,“ uzavírá pražský zastupitel.