Špidla o sporu Pavla s vládou: Nerozumím tomu, co kabinet dělá

Po odchodu ze Sociální demokracie expremiér Vladimír Špidla společně s dalšími osobnostmi založil Novou sociální demokracii. Strana chce více zdanit korporáty a velké nadnárodní společnosti. V rozhovoru pro server PrahaIN.cz Špidla hovoří i o sporech prezidenta s vládou nebo největších chybách tradičních stran.

Zúčastníte se s Novou sociální demokracií podzimních komunálních voleb?

Jsme na úplném začátku a čeká nás obrovské množství práce. Proto jsme kandidátky podali tři, víc jsme připravit nestihli. Předpokládám, že ustavující sjezd se uskuteční na přelomu října a listopadu.

Budete kandidovat do čela strany?

Rozhodně ne. Na to jsem už starý.

Kolik členů má vaše strana a hlásí se další zájemci?

Máme kolem padesáti členů. Zájem o členství je veliký a lidí se nám hlásí hodně. Potřebujeme ale všechno pečlivě připravit. Předpokládám, že přijímat členy ve větší míře začneme asi za 14 dnů.

Předpokládám, že na podzim 2029 budete chtít postavit kandidátky do voleb do Poslanecké sněmovny. Už víte, jaký program nabídnete voličům?

Volby do Sněmovny máme v plánu, k tomu je ale ještě dlouhá cesta. Základ našeho programu je ale už vytvořen. Vychází z toho, že současná společnost nespravedlivě rozděluje břemena a výnosy, a to se musí změnit. Proto budeme usilovat o změnu daňového systému tak, aby víc zatížil korporáty a velké nadnárodní společnosti.

Co pokládáte za největší úkol nové strany?

Víceméně jde o to zvládat a spravedlivě řešit problémy, které jsou před námi. Například klimatickou krizi, nebezpečí války, rozdělování společnosti nebo sociální problémy. K jejich řešení je podle mě levice a sociálnědemokratická opozice nezbytnou součástí politické kultury. Bez ní to prostě nebude fungovat.

Česká politická scéna se během několika let výrazně změnila. Některé politické formace už neexistují, další, včetně druhé nejstarší strany KDU-ČSL, se dlouhodobě pohybují pod hranicí pěti procent. Co se podle vás stalo?

Myslím, že současná politická scéna není schopná dobře plnit svou úlohu. Ztrácí schopnost skutečně vykonávat to, co se od politických subjektů očekává. Je velmi těžké jednoduše popsat, proč se česká politika dostala do tohoto stavu.

Jaké největší chyby podle vás udělaly strany, které vznikly po listopadu 1989?

Nevytvořily se dostatečně silné politické subjekty jako nositelé určité politické koncepce. Ty, které se objevily, byly příliš malé a slabé. Podlehly strašnému náporu práce, která se musí udělat, a v podstatě přestaly plnit svoji funkci.

Nahradily to různými skupinami, PR firmami a podobně. V této situaci pak začaly přebírat vliv v politice velké kapitálové skupiny. A začala oligarchizace.

Už několik měsíců pokračuje konflikt mezi vládním kabinetem a prezidentem Petrem Pavlem. Jak se na tento spor díváte?

Ze strany vládního kabinetu tomu opravdu nerozumím. Pokud jde o prezidenta Pavla, má v Ústavě jasně dané pravomoci. Základní povinností ústavních činitelů je, aby si odpovědnost a pravomoci udrželi a nenechali si je omezovat. Podle mě tedy jde o střet vyplývající z rozdílné interpretace naší Ústavy.

Postupoval prezident přiměřeně, když se obrátil na Ústavní soud? Neměl se pokusit o určitou dohodu?

Byl to správný krok. Když řeknete „pokusit se o dohodu“, musíte mít také prostor pro jednání. A nevypadalo to, že by ze strany vlády byla k dohodě nějaká velká ochota.

Mohou podle vás v budoucnu vzniknout nové politické strany klasického typu?

Myslím, že ano. Svět je do té míry složitý, že píárová a ideová politika bez obsahu časem narazí na své meze. Koneckonců je vidět, že v zemích západní Evropy se v některých volbách opět vracejí klasické strany, které jsou určitým způsobem hodnotově jasné. Prostor pro klasické politické strany tady určitě je.