Ukázkový příklad progresivismu je inkluze. Ta ničí úplně všechny, říká senátor Hraba

Patří k nepřehlédnutelným a nejvýraznějším členům Senátu. Zastává konzervativní názory a kritizuje vývoj v Evropě i v naší zemi. „Skuteční Němci jsou z vývoje nešťastní. Velkoněmecké nálady mohou nabývat na intenzitě, zmiňují to i Poláci,“ řekl serveru PrahaIN.cz Zdeněk Hraba (BEZPP), senátor a předseda Komise Senátu pro Ústavu České republiky.

Přední politolog Alexander Tomský pokládá neoliberalismus za největší hrozbu v Evropě. Říká, že tento směr bude jednou hlavní příčinou postupného zániku evropské civilizace. Souhlasíte s jeho názorem?

Pan doktor Tomský má naprostou pravdu. Myslím, že neoliberalismus je nebezpečný v tom, že rozbíjí tradiční vzorce, které Evropu držely pohromadě, a rozbíjí tradiční rodiny. Klade jakoby důraz na jednotlivce a tvrdí, že rodina je pro něj škodlivá. Jsou pro něj škodlivé komunitní vazby klasického konzervatismu, které existovaly třeba na obcích. Tyto pilíře rozbíjí pod rouškou toho, že každý má právo dělat si, co chce. Jsem optimista v tom, že věřím, že se toto kyvadlo vrátí zpátky ke konzervativnímu vnímání. Ale pozor, ne zpátečnickému, ale konzervativnímu a rozumnému. To znamená, aby fungovalo to, co dřív drželo pevně společnost pohromadě. I ty normy, které ji drží a jenž jsou torpedovány progresivisty, by už neměly platit.

Vidíme to na příkladu revize školského systému. Nevěnuje se dostatečná pozornost tomu, aby si děti osvojily schopnost informace vyhledávat a porozumět jejich smyslu. Pokud sice něco najdou, ale nedokážou posoudit, zda je to správné a odpovídá to ověřeným poznatkům naší civilizace, je jim taková informace k ničemu. Je proto nezbytné, aby uměly informace kriticky vyhodnocovat na základě vlastních znalostí, a právě od toho současné školství ustupuje. Nacpali do školství inkluzi, která ničí všechny, kdo tam jsou. Ničí handicapované děti, ničí talentované děti, ničí učitele, ničí rodiče. To je ukázkový výsledek progresivistů.

Jak do tohoto zmatku zapadá Green Deal a také podpora migrace ze strany některých levicových a ultralevicových stran?

Green Deal je ohromný byznys s povolenkami. Ekonomicky mělo být, že se přenesou náklady na výrobce, ale logicky výrobci je přenesou na spotřebitele. Green Deal znamená tlak, aby se snížila spotřeba, aby lidé méně topili, méně jezdili, méně spotřebovávali elektřinu a podobně. Tedy ne to, co by řešili konzervativci, což znamená zajistit zdroje. Progresivisté chtějí omezit a vnutit lidem zvýšenou cenu omezení. A migrace? S postupující umělou inteligencí a technologiemi je jasné, že některé profese budou nahrazeny a že migrace tak, jak ji odůvodňují, tedy migrace pracovní, není zásadní a není potřeba. Ovšem pokud si Evropa udrží svůj konzervativní tah na branku a to, co ji vedlo na výsluní v posledních tři sta letech.

Evropští politici dnes přiznávají, že státy EU nezvládly migrační vlnu. V některých zemích, jako je třeba Švédsko nebo Francie, je vyhrocená situace. V čem podle vás udělala evropská politická reprezentace největší chyby?

V naprosté naivitě. Koneckonců vládní strany byly v některých zemích vyneseny nahoru především díky hlasům nových migrantů ve druhé či třetí generaci. To jim vyhovovalo, protože je držely u moci a podporovaly nárůst této komunity. Četl jsem knihu francouzského spisovatele Michela Houellebecqa Podvolení, která popisuje možný vývoj Evropy a zároveň kritizuje slabost a prázdnotu současné společnosti. Podle mého názoru lidé, kteří jsou konzervativně smýšlející, budou dávat přednost konzervativnímu islámu než progresivistické teorii. Myslím si, že to, co si slibují liberálové, že bude x desítek pohlaví, že si budou lidé libovolně měnit pohlaví, že si to pouze zapíší do občanských průkazů, způsobí přesně opačný efekt, protože samozřejmě muslimská část to logicky bude odmítat. Souhlasím s tím, že to je cesta ke zkáze a že konzervativní část v tom podpoří. V budoucnu nevidím spíše souboj mezi Francouzi původními a přistěhovalými, ale mezi liberály a částí společnosti, která bude mít konzervativní názory. Víceméně podobné, byť vycházející z jiných zdrojů. Koneckonců islám také uznává části Bible a uznává i existenci Ježíše. Takže si myslím, že tady bude souboj spíše na tomto poli.

Slyším občas obavy ze situace v Německu. Pokud by se propadlo do hlubší ekonomické i politické krize a teoreticky by vystoupilo z Evropské unie, přestalo by být Německo pod všeobecnou kontrolou. Navíc se v Německu opět začínají ozývat hlasy, které hovoří o návratu k myšlenkám velkoněmectví a podobně. Nemáte obavy z vývoje, který můžeme sledovat u našeho německého souseda?

Mám. Němci, kteří jsou skuteční Němci v mnoha generacích, jsou nešťastní z toho, jakým směrem se ubírá jejich země. Nedávno v Mnichově zvítězil starosta za stranu Zelených, což se v křesťanském, konzervativním Bavorsku snad ještě nestalo. To je dokladem vývoje podle „nových“ obyvatel Německa. Myslím si, že tam dříve nebo později dojde ke střetu. A že velkoněmecké nálady mohou nabývat na intenzitě, je samozřejmě možné. Koneckonců to zmiňují i Poláci. Před nějakým půl rokem nebo rokem jsem říkal, že možná první ostnaté dráty na našich hranicích se nebudou dělat na východě, ale na hranici s Německem. A to pořád platí.

Vrátil bych se ke stavu společnosti. Dnes mají lidé v naší společnosti absolutní svobodu. Mají větší životní úroveň než kdysi, mohou studovat, cestovat a prohlásit se třeba za datla. Předpokládám, že nebudete považovat za manipulaci, když se vás zeptám, jak si vysvětlujete, že na jedné straně mají lidé v mnoha směrech svobodu volby, na druhé straně mají duševní problémy a významnou část společnosti trápí alkoholismus a psychické choroby. V čem vidíte příčiny tohoto stavu?

Otázka je zcela na místě. Souvisí to s tím, že se postupně rozpadly jistoty, o které se člověk mohl dříve opřít. Pokud máte pocit, že tyto „opěrné body“ už neexistují nebo jsou systematicky zpochybňovány, přirozeně to ve společnosti vyvolává nejistotu. Najednou si nemůžete být jistí ani tím, zda bude svět zítra fungovat stejně jako dnes. To podle mě přispívá k depresivním stavům u mnoha lidí. Každý člověk má samozřejmě právo cítit se tak, jak sám uzná za vhodné. Nejsem si ale jistý, proč by tyto pocity měly být oficiálně uváděny například v občanském průkazu a proč by na jejich základě měly vznikat nároky na zvláštní zacházení či přístup do určitých prostor. Společnost by podle mě měla mít jasně nastavené hranice. Například Evropský soud kritizoval Bulharsko kvůli tomu, že v dokladech uvádí pouze biologické pohlaví, nikoli pohlaví podle osobní identity. Podle mého názoru je to problematické a přispívá to k rostoucí nedůvěře části veřejnosti vůči Evropské unii.

Čím si vysvětlujete, že došlo k těmto odchylkám v normální společnosti, jak vznikla cesta k dnešnímu stavu?

Vidím pro to dva hlavní důvody. Prvním jsou peníze. Organizace, které se touto problematikou zabývají, získávají finanční prostředky, aby si zajistily další financování, musí vykazovat konkrétní činnost a výsledky. Tím pádem tuto agendu aktivně šíří mezi veřejnost. Druhým důvodem je podle mě to, že tento vývoj může vyhovovat těm, kteří chtějí oslabit Evropu. Tyto aktivity podle tohoto pohledu narušují dosavadní jistoty a přispívají k rozkladu fungujícího systému. Veřejná debata se pak soustředí na témata, jako je například manželství pro všechny, místo aby se řešily otázky, které jsou vnímány jako zásadnější, například ekonomika nebo bezpečnost. Shrnuto: na jedné straně hraje roli financování a potřeba vykazovat činnost, na druhé straně přesvědčení, že za tím mohou stát širší snahy o změnu či oslabení současného uspořádání Evropy.

Pamatuji si z devadesátých let tiskové konference Anarchistické federace. Jejich hlavní tezí byla likvidace státu a hranic a vytvoření jednotné celosvětové společnosti. Myslíte si, že podle toho, co dnes vidíme, může jít o nástup této ideologie?

Je to podle mě jedna z cest, jak narušit fungující systém, který stojí na pevných „opěrných bodech“. Jedním z těchto pilířů je stát, instituce, která dokáže vymáhat pravidla stanovená většinou. Pokud je cílem stát oslabit a zmenšit jeho roli, vede to k tomu, že pravidla přestávají být účinně vymáhána. Když jsou normy porušovány a nikdo nedokáže zajistit jejich dodržování ani potrestat jejich porušení, systém se postupně rozpadá. Jinými slovy jde o oslabování struktur, o které se lidé mohou opřít a které jim poskytují ochranu.

Odhalil konflikt na Blízkém východě určitou nejednotu mezi některými členskými státy NATO? A domníváte se, i s ohledem na kroky Donalda Trumpa, že má aliance budoucnost ve své současné podobě?

Těžko říci. Historie ale ukazuje, že nic není věčné a že se třeba změní způsob organizace obrany v Evropě. Možná v budoucnu vznikne úplně nová struktura na základě Evropské unie, nebo vznikne nová struktura ve střední Evropě a bude svoji bezpečnost řešit prioritně sama. Scénářů je samozřejmě několik. Jisté je, že USA se budou, zdá se, z Evropy stahovat a budou se soustředit na zásadní oblasti, které je zajímají a znamenají pro ně klíčovou záležitost pro jejich bezpečnost.