Ukončení pomoci Romům na nádraží. Ostrá slova o rasismu a nehumánnosti. Lidé skončí na ulici, varují dobrovolníci

Plán Prahy na ukončení humanitární pomoci na hlavním nádraží vyvolal ostré reakce neziskových organizací. Dobrovolníci, kteří tamním romským uprchlíkům pomáhají upozorňují na rasistický přístup institucí a varují před humanitární krizí. Romští developeři a aktivisté nabízejí pozemky a další ubytování.

S obsáhlým prohlášením, které má redakce PrahaIN.cz vystoupila dobrovolnická Iniciativa Hlavák, jejíž členové pomáhají přímo v prostorách hlavního nádraží uprchlíkům, kteří tu často tráví i několik týdnů.

Bez noclehu, potravin i hygieny

„Na konci května má končit humanitární pomoc na Hlavním nádraží. Nebude tedy poskytovaná možnost nouzového noclehu, potravinové pomoci, výdej základních hygienických potřeb či lékařská pomoc, které na nádraží fungovaly doteď. Nevnímáme ukončení pomoci jako dobré řešení. Jsme si vědomi existenčního ohrožení, do něhož se jeho následkem stovky lidí dostanou,“ uvádí Magdalena Pospíchalová z Iniciativy Hlavák, která pomáhá na hlavní železniční stanici bezprizorním už od roku 2015.

Nouze pouze pro Romy?

Společně s Organizací na pomoc uprchlíkům a Romodromem dnes nese hlavní tíži pomoci romským migrantům z Ukrajiny. Podobně jako další organizace uprozorňuje právě na disproporci v poskytované pomoci na základě etnické příslušnosti. „Zhodnocení situace na nádraží by bylo neúplné bez upozornění na to, že tato nesmírná nouze a selhání sociálního státu disproporčně postihuje uprchlíky romského původu. Je pro nás jen velmi těžko představitelné, že v situaci, kdy by na nádraží spaly na podlaze stovky dětí patřící k etnickým Ukrajincům, by byla odezva ze strany státu stejně omezená a restriktivní,“ uvádí se v prohlášení pro média.

Kapacita stanů byla od začátku nedostatečná

Upozorňuje také, že ačkoliv stála iniciativa u zrodu myšlenky na stanové městečko v Troji, jeho stavba neměla kvůli nízké kapacitě na situaci na hlavním nádraží v podstatě žádný vliv. „K vyřešení humanitární krize na nádraží a jeho odtížení tedy nedošlo. Naše provizorní nocovací kapacity byly dlouhodobě nastavené na pomoc maximálně kolem dvěstěpadesáti lidem, přesto jsme v posledních dnech běžně pracovali až s pěti až šesti sty nocujícími uprchlíky,“ upozornila Pospíchalová.

Hlas, který se nepočítá

Dodala, že ačkoliv je iniciativa v denním kontaktu s Organizací pro pomoc uprchlíkům, která na nádraží působí oficiálně, jde v jejím případě jen o svépomocně organizovanou skupinu bez právní subjektivity, která tudíž nemá hlasovací právo v rámci krizového štábu.

Právě po jeho středečním jednání, oznámil primátor Prahy Zdeněk Hřib (Piráti), že bude humanitární pomoc na hlavním nádraží „řízeně a koordinovaně“ ukončena k poslednímu květnovému dni. Přestože hovořil o koordinaci s neziskovými organizacemi, které na nádraží působí, reakce z nevládního sektoru je spíše kritická.

Bez pomoci skončí na ulici

Potřeba ubytovacích kapacit pro romské uprchlíky kopíruje podle Nikoly Taragoše, ředitele neziskové norganizace Romodrom, která působí ve stanovém městečku v Tróje „standardní uprchlickou vlnu“. „Dokud sem budou lidé přicházet, budou ta místa potřeba,“ upozornil. Potřebu míst definuje podle jeho vyjádření pro agenturu ČTK počet uprchlíků na pražském hlavním nádraží, ale také v Brně, Ostravě a nově i v Pardubicích. „Ať už mají na dočasnou ochranu nárok nebo ne, je lepší jim poskytnout bydlení, a teprve pak to řešit. Když to uděláte obráceně, tak se to řeší na ulici, a to je velice nestandardní a my to ani neumíme,“ uvedl za Romodrom.

Nedůstojné, nebezpečné...

Situace na nádraží není podle dobrovolníků z Iniciativy Hlavák v současné podobě udržitelná. „Podmínky nejsou pro uprchlíky důstojné ani bezpečné, a dlouhodobě se stále zhoršují. Alespoň ty nejzákladnější potřeby se nám podařilo krátkodobě zajišťovat díky podpoře občanské společnosti a dárcům, kterým není osud lidí v nouzi lhostejný. Jsme si ale zcela vědomi toho, že tento typ komplexní humanitární pomoci nejde dlouhodobě provozovat z darů veřejnosti. Bez návaznosti následující péče a služeb zároveň naše práce postrádá smysl, dochází ke kumulaci uprchlíků v nouzi bez dalších vyhlídek a možností řešení,“ varuje iniciativa ve svém prohlášení.

Kdo supluje roli státu?

Na druhé straně upozorňuje, že ani Správa železnic, drážní hasiči, ale ani neziskový sektor, nemohou dlouhodobě suplovat funkce státu a doufá, že „závažnost současné situace alespoň donutí stát k efektivní a komplexní pomoci těm lidem na útěku, kteří končí zcela mimo záchrannou síť“. Samotné ukončení humanitární pomoci na nádraží považují dobrovolníci za „velmi nešťastné a nehumánní východisko“.

Budou pomáhat dál

„Přestože bylo rozhodnuto, že současná podoba pomoci v budově nádraží bude 31. května končit, v rámci svých možností jako dobrovolnického uskupení se budeme snažit lidem na útěku zajistit co nejdůstojnější podporu. Jako klíčová otázka se jeví, jak bude způsob uzavření proveden a jakou formou pomoci bude nahrazen. Není možné tyto stovky lidí vyhodit ze dne na den na ulici, a stejně tak je nehumánní přestat poskytovat pomoc dalším přijíždějícím uprchlíkům,“ dodává Pospíchalová s tím, že organizace bude pomáhat uprchlíkům i po případném uzavření krajského asistenčního centra, které město plánuje, taktéž ke konci května, z důvodu naplnění kapacit pro pomoc uprchlíkům v Praze uzavřít.

Romští developeři nabízejí parcely

Určité řešení nicméně aktuálně nabízí právě Romodrom. Podle vyjádření ředitele Nikoly Taragoše pro ČTK, nabídla organizace ministru vnitra Vítu Rakušanovi (STAN) seznam možností, kde ubytovat romské uprchlíky. Podle něj jde o pozemky, které poskytnou zdarma romští developeři a kde by mohly vyrůst „buňkové ubytovny“, ale také standardní budovy nebo byty. Kapacitně by mohly pokrýt aktuální krizi na hlavním nádraží, tedy umožnit ubytování několika stovek lidí.

Konkrétní místa ale s ohledem na vyjednávání s dotčenými samosprávami, nechtěl, stejně jako vnitro, upřesnit. Přiblížil jen, že pozemky jsou na okraji Prahy a v jejím blízkém okolí, další kapacity jsou pak „různě po republice“. Informaci později potvrdil i sám ministr vnitra s tím, že se bude nabízenými možnostmi zabývat.

Hřib dává odpovědnost vnitru

Redakce PrahaIN.cz oslovila i primátora Zdeňka Hřiba, který zodpovědnost za situaci lidí na hlavním nádraží připisuje ministerstvu vnitra. „Azylovou a migrační politiku řeší ministerstvo vnitra. Na hlavním nádraží teď zůstávají osoby, jejichž setrvání či nesetrvání nemá město jak řešit. Jedná se o lidi, kteří by se dle zákona měli vrátit do vlasti,“ řekl na dotaz PrahaIN.cz.

Požadavek na ukončení nadstavbových služeb na hlavním nádraží přišel podle jeho slov jak od zástupců vnitra, tedy policie a hasičů, tak i od Organizace na pomoc uprchlíkům. „Jednali jsme o tom na krizovém štábu. Personální kapacity jsou vyčerpané a provoz na hlavním nádraží tak, jak funguje teď, není udržitelný. Utlumení provozu bude koordinované a plánované. Chceme se vrátit k původnímu smyslu hlavního nádraží, což bylo informovat o možnostech pomoci uprchlíkům,“ dodal.