„Ukrajinec v drahém autě? Ať ho prodá," zdůraznila poslankyně situaci v Německu

31. 05. 202220:36

foto: repro Youtube.com/Berenika Peštová

K nečekaně vyostřené debatě dospěla dolní komora Parlamentu v úterý. Projednával se vládní návrh zákona o dalších opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaných invazí vojsk Ruské federace.

O slovo se postupně přihlásily desítky poslanců a poslankyň. Mnoho z nich přispělo do debaty vlastním řešením, případně nápady přejatými ze zahraničí. To byl příklad Bereniky Peštové (ANO), členky výboru pro životní prostředí.

Peštová svá slova pronesla v rámci faktické poznámky.

Její předcházející slova směřovala víceméně k tomu, jak a do jaké míry pomoci uprchlíkům z Ukrajiny v Česku.

„Chtěla bych zareagovat na svého předřečníka. Samozřejmě ti, co jsou na tom pracáku, jak vy říkáte, nebo vy jste neřekl, pracák, já říkám pracák, tak samozřejmě ty peníze, které jsou jim vypočítány, tak jsou vypočítány z příjmů, které měly předtím, a můžou tam být po dobu půl roku," uvedla na plénu.

„A samozřejmě pro ně je to už ta dehonestace, že se tam vůbec dostali a shánějí si tu práci. Ale mě spíš zaujalo, teď jsem vám asi... možná mi to vysvětlíte, určitě si na mě dáte faktickou – vy jste řekl, že oni sem přijdou a oni čekají na to, že válka skončí a po tu dobu nebudou dělat nic tedy jako? Nebo? Asi jsem to špatně pochopila, ale tak to vyznělo," pátrala dále.

Než přešla k německému návrhu, jehož si všimla PrahaIN.cz, mluvila místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová (ANO) a poslanec Petr Letocha (STAN). Oba se prakticky shodli, že je potřeba situaci řešit, věnovat jí náležitou pozornost.

Poslanec Letocha. Zdroj: hnutí STAN

„Možná vás překvapím, ale já si opravdu myslím, že lidé, kteří utíkají z Ukrajiny před válkou, neutíkají s tím, že se tady zdrží nějakou delší dobu. Každý z nás věřím, že by doufal, že ta válka brzo skončí. Proto říkám, že člověk, který sem přijde, první týdny nepřemýšlí hned nad tím, kam půjde pracovat, jestli najde uplatnění ve vlastním oboru. On přemýšlí nad tím, co se děje u něj, má strach o své blízké, kteří tam zůstali, případně o ty, kteří jsou ještě na cestě sem," řekl Letocha.

Poslanec, lékař Jiří Mašek (ANO):

Stalo se ale to, že v té době vítězil jednoznačný názor koalice - prostě musíme pomáhat za každou cenu, umírají tam lidé, teď s tím nezdržujte. Bylo tam také bohužel trošku arogance. Snažili jsme se o to opakovaně. A teď, abych byl trošku konkrétní, tak o co nám šlo? Šlo nám především o to, abychom měli dokonalou identifikaci. O tom už tady mluvil kolega Lang jako bývalý důstojník cizinecké policie, takže nebudu to tady rozvádět. Ale dokonalá identifikace těch běženců je z mého pohledu strašně důležitá. Upozorňovali jsme na to již tehdy, a tady skutečně docházelo k registraci běženců na nejrůznější doklady, a ten začátek byl hektický. Chápu, že když bylo třeba 17 tisíc běženců za den, že to bylo složité. Nicméně kdo pracoval třeba ve zdravotnictví, dělal aspoň nějakou základní vědu a výzkum, tak ví, že když shromažďuje nějaké podklady, tak si musí na začátku opravdu na chvilku sednout a rozmyslet si, co všechno bude sledovat, jaké parametry bude sledovat, protože k tomu se už pak zpátky nikdy nedostanete. A dnes, když nám pan ministr vnitra na výboru pro bezpečnost argumentuje a chceme po něm nějaká čísla, tak on nám řekne: No, děláme pilotní projekt v několika městech a z toho nám vychází taková a maková procenta. Dovedete si představit, věřím, dobře, že když by se na začátku řada parametrů sledovala od prvého počátku, psala se někde do excelové tabulky, tak aby se tím do budoucna daly nakrmit ty systémy, tak bychom měli mnohem jasněji.

Já už dneska tuším, proč ten migrační plán nejde na svět podle našich představ. Moje představa, kdybych byl na místě starosty, tak ta představa by byla taková, že jsem schopen dostat informace, nejen kolik lidí mám někde v tom svém městě, v jakém jsou složení, o tom, jakého jsou profesního složení, kolik je tam dětí. Mohl bych se možná i dozvědět, jaký počet těch dětí nebo jejich rodiče budou mít zájem o to, aby děti nastoupily do škol a školek. Ale to bych musel hned na začátku ty informace komplexně získávat. Bylo by to o trochu víc práce, ale dneska bychom byli - v uvozovkách - za vodou a řadu informací bychom skutečně měli. A to by ale musela být ta dokonalá identifikace, i z bezpečnostního hlediska jsme tehdy navrhovali fotografování, navrhovali jsme ho opakovaně. Ministr vnitra k tomu přistoupil, respektive Policie České republiky, říkám, návrhy byly 3. a 10. března, tak začalo se fotografovat až 25. dubna, v době, kdy tady už bylo více než 250 tisíc migrantů. My jsme to navrhovali v době, kdy tady bylo kolem 60 tisíc migrantů.

Další věci, které jsme navrhovali, bylo evidovat překročení schengenské hranice. Vím, že ty přívozy Ukrajinců byly hektické, ale při troše dobré vůle, byť by ty údaje byly neúplné, tak by určitě alespoň základní evidence se získat dala. Přistupujeme k tomu nyní v rámci lex Ukrajina 2, že to budeme vyžadovat, a jsme vlastně 100 dní od začátku války. Takže my jsme mohli a měli reagovat výrazně dříve.

Důležité bylo také uvádět, odkud ti lidé přicházejí. I na to jsme upozorňovali, z jaké části Ukrajiny jsou. Nicméně nedělo se to. Co se z toho dalo predikovat? Že ti, co jsou z té bezpečné části Ukrajiny, což je dneska více než dvě třetiny území, by se asi s velkou pravděpodobností asi vraceli zpátky. Ale prostě tyto údaje opět nejsou v evidenci a nevíme, jaké procento je z té bezpečné části Ukrajiny.

Jistě měl padnout dotaz na to, a ti lidé - chápu - tady bylo argumentováno tím, že v té první fázi nevěděli, jestli tady chtějí zůstat déle, nebo chtějí svůj budoucí život spojit s životem v České republice natrvalo nebo na dlouhou dobu, ale jistě ten dotaz měl padnout a ta kolonka měla být vyplněna. Řeknu vám rovnou proč. Protože samozřejmě by stálo za to, věnovat pozornost těm lidem, kteří měli zájem, nebo mají zájem tady dlouho zůstat, již pro ně mohly běžet jazykové kurzy, měli jsme se jim věnovat přednostně, a ne to chytat dodatečně, když nevíme ani, kde je oslovit, na jaké adrese je nalézt, kam jim zavolat a kde ty informace získat.

Zdroj: PSP

Oni to vědí...

Poté se slova ujala opět poslankyně Peštová.

„Možná trošku uhnu. Nevím, jestli jste to zaznamenali, ale od 1. června už Němci začínají házet kotvu, to znamená, že už začínají přibrzďovat a už tam ta podpora není tak štědrá, jako je u nás. Zřejmě si asi uvědomili, že systém udrží taky jenom něco. To znamená, že tam už nebude právě statut uprchlíka a hodí je to vlastně do sociálních dávek. A budou si moct požádat o sociální dávku tak, jako si žádají ostatní Němci. Koukala jsem se – ještě to nemám prostudované celé, protože přece jenom je to všechno v němčině – ale v každém případě je tam limit, jakmile máte automobil, který má hodnotu nad 7 500 euro, tak vás donutí k tomu, abyste to auto nejdřív prodali a pak teprve si mohli zažádat, protože tam se musí dělat majetkové přiznání k tomu, abyste získal sociální dávky," konstatovala.

Poté k řečnickému pultu přistoupila další zástupkyně ANO, konkrétně Margita Balaštíková ze Zlínského kraje (na archivním obrázku redakce).

„Zareagovala bych na svého předřečníka, kolegu. Myslím, že úplně nejste seznámen s tou situací, jak je. Já jsem pomáhala kolegyním, které chtěly ubytovat ukrajinské rodiny u sebe doma. Zrovna dneska jsem o tom hovořila s kolegy, že vlastně už v tom registračním centru bychom se jich měli ptát – a není pravda, že to nevědí, oni to vědí – a ten, kdo si sbalil kufry a odchází, tak je téměř na 70 procent rozhodnutý, že se třeba vůbec nevrátí," uzavřela.

Diskuse na dané téma samozřejmě pokračovala.

Poslanec Ondřej Lochman (STAN):

Já možná začnu odzadu. Mně jenom přijde trošku úsměvné, když tady ANO bylo osm let u vlády, že nezměnilo, pane Huberte Langu, prostřednictvím předsedajícího, to, co bylo tak špatné, co říkáte, že v roce 2012, 2013 se tady něco měnilo. Měli jste osm let na to to změnit. Jestli tam je ten problém.

Co se týká té migrační vlny a prostřednictvím předsedajícího bych chtěl reagovat na pana Maška. Já bych jenom měl zato, že když se tady valil Evropou jeden a půl milionu uprchlíků, že jako správní hospodáři a jako správní pečovatelé o stát se vláda připravila a vytvořila si analýzu rizik a připravila si všechno to, o čem pan Mašek mluvil. Evidentně se tomu tak nestalo a tato vláda musela narychlo se snažit pojmout tak veliký počet uprchlíků.

A na pana, prostřednictvím předsedajícího, kolegu Králíčka, že jsem tu nebyl - nebyl. Jsem kolikrát velmi překvapen z toho, jaké naschvály se tady dělají. Sto lidí se tady vyměnilo a možná, že ty naschvály by se nemusely opakovat. Chápu, že to tady mohlo nějakým způsobem čtyři roky vypadat, já jsem tu nebyl, ale nemrzí mě to. Protože mám za to, že tato vláda zvládla uprchlickou krizi. Přijmout 300 tisíc lidí a na našem oerpéčku, kontroloval jsem si to právě teď ještě dneska u Policie ČR, se rozhodně nezvedla kriminalita. Takže mně je jedno, že nevím přesně, kde je dotyčný uprchlík ten den, protože nepáchá trestnou činnost a šel do práce. A to je to, co bych potřeboval jako starosta. Protože se cítím v bezpečí a cítím se, že moji občané jsou v bezpečí.

Takže mě to opravdu nemrzí, že jsem tady nebyl, protože mám zato, že to bylo mnohem víc chaotičtější než je dneska, a stačí mi, že jsem to viděl z televize.

Zdroj: PSP.cz