foto: Jan Holoubek, PrahaIN.cz/Kampaň na Ukrajině
Před několika dny publikoval evropský server Politico informaci o tom, že by zástupci Trumpovy administrativy měli vést jednání s ukrajinskou opozicí. Tu podle zdrojů představuje zejména bývalá premiérka Julia Tymošenková, stávající předsedkyně politické strany Otčina (Vlast).
PrahaIN.cz několik dnů sbírala podklady jak z Ukrajiny, tak ze Spojených států, abychom byli schopni nabídnout pohled na aktuální dění z více úhlů pohledu.
Současný ukrajinský prezident získal svůj mandát v roce 2019, kdy o tento úřad usilovala právě i Tymošenková. Tehdy skončila na třetí pozici těsně před Jurijem Bojkem, někdejším místopředsedou kabinetu, a nepostoupila do druhého kola.
Toto je podle našich zdrojů její první diskvalifikační kritérium. Že není na Ukrajině příliš oblíbenou političkou, prý navíc „není potřeba rozebírat“.
Tymošenková měla podle našich ukrajinských zdrojů tou dobou blízko především k Petru Porošenkovi, jehož nakonec Zelenský porazil výrazným rozdílem 75:25.
Zlom v uvažování ukrajinské opozice, ale současně i světově známých politiků, jakými Tymošenková a Porošenko jsou, nastal teprve před několika týdny. V pátek 28. února 2025 došlo k jednání mezi prezidenty Ukrajiny a USA, které vyvrcholilo až nemístným přístupem Donalda Trumpa. Tento den několik našich zdrojů ve válkou zmítané zemi označilo za „breakpoint“. Podle jejich slov totiž americký prezident nevědomky „nakopnul“ Zelenského popularitu.
„V tento okamžik se podle interních průzkumů, jimiž disponujeme, ukázalo, že slovní útok na prezidenta Zelenského vnímají obyvatelé jako útok na celou zemi. Jemu to ohromně pomohlo,“ uvedly naše dva zdroje, které pracují pro tamní vládu. Tato slova nám však potvrdili i zástupci, kteří patří do vlivu Trumpovy administrativy. „Víme o těch průzkumech. Víme, že prezident Zelenský v popularitě velmi vyrostl,“ uvedly.
Schůzku s nimi jsme měli během posledních týdnů opakovaně.
Volodymyr Zelenskyj podle našich zjištění z Ukrajiny i USA neváhal ani den. „Prostřednictvím tajné služby zjišťuje především možné vazby Julie Tymošenkové a Petra Porošenka,“ řekly nám dva ukrajinské zdroje. Ty americké jsou v tomto ohledu střídmější ve vyjádřeních. „Můžeme pouze uvést, že paní Julija Tymošenková vynakládá výrazné prostředky na své zviditelnění,“ připustily. Co se v očích Američanů ukrývá za termínem „výrazné prostředky“ je velmi ošemetné hodnotit. Přesto jsme se o to snažili.
„Iniciativa vyvolat jednání mezi USA a paní Tymošenkovou, lépe řečeno mezi administrativou prezidenta Trumpa a jí, vzešla z její strany. To zaprvé. Podrobnosti této snahy jsou natolik úsměvné, že je nebudeme vůbec medializovat. Dále je nutno uvést, že její snahou je prezentovat sebe, nikoli slovně útočit na prezidenta Zelenského,“ doplnili tito lidé pro PrahaIN.cz.
Z dalšího rozhovoru však vyplynulo ještě více podrobností. Tymošenková totiž počítá s tím, že se ještě letos mohou uskutečnit prezidentské volby na Ukrajině.
„Uvažujete správně,“ uvedli shodně oslovení zástupci Ukrajiny i USA. Podle obou těchto států prezident Zelenský usiluje vzhledem k obhájení mandátu o tři základní teze: nebýt poražený v rozhovorech o příměří, být jediným hlasem Ukrajiny, ale zároveň si hledat evropské spojence prostřednictvím vicepremiéra Oleksije Černyšova. K jeho schůzkám na starém kontinentu se ještě dostaneme, neboť se je snažíme více než týden ověřit na úrovni ukrajinské vlády, kde se k nim prozatím nikdo oficiálně vyjadřovat nechce.
Američané z Trumpovy administrativy Zelenského kroky chápou a respektují. „Můžeme vám říci, že ukrajinské zpravodajství je kvůli tomu, co popisujete, velmi aktivní. Je taky navíc velmi zdatné. Vašim čtenářům ovšem musíte vysvětlit, že hovoříme o standardním získávání informací. Týkají se především Tymošenkové, v omezené míře kvůli řadě kaněk z minulosti Porošenka a současně Valerije Zalužného, ambasadora Ukrajiny v Británii,“ dodaly naše západní zdroje.
V druhém článku se budeme věnovat zmíněnému tématu prezidentských voleb a způsobu jejich vedení v Evropě. O tento aspekt se totiž zajímají nejen Spojené státy, ale rovněž Velká Británie, Polsko, Německo, české a slovenské tajné služby nevyjímaje.