Uprchlíci stále přicházejí, města východní Evropy začínají být přeplněná

Před válkou z Ukrajiny prchají miliony lidí. Některá města východní Evropy již vyčerpala všechna možná místa k ubytování, nejhorší je situace v Polsku, kam zamířilo už přes 1,5 milionu Ukrajinců.

Polsko, Slovensko, Rumunsko, Maďarsko i Moldavsko. Agentura Reuters vyjmenovala řadu států, které nabízejí pomoc těm, kdo utíkají před válkou. A zmínila i Českou republiku. Odhaduje, že Ukrajinu už opustilo přes dva a půl milionu obyvatel a další Ukrajinci do zemí přicházejí.

Některá města však třetí týden války vyčerpala ubytovací kapacity, poskytnout jim pomoc proto bývá čím dál těžší – ať už skrze neziskové organizace nebo politická vedení měst a obcí.

Například v druhém největším polském městě Krakov tweetovala nevládní organizace Fundacja Brata Alberta, že situace na vlakovém nádraží ve městě je tragická: „Není kam uprchlíky nasměrovat. Jsou vystresovaní a zmatení, je potřeba pomoci všeho druhu a nad to všechno hlavně prostory. Voláme na mnoho míst, ale jedinou odpovědí je: Tady nejsou žádné další postele. Zásah vlády je nutný!" napsala organizace, která normálně pomáhá mentálně postiženým.

Polsko finančně podpoří ty, kdo ubytují Ukrajince

V jiném polském městě Hrubieszow na ukrajinské hranici investovala její starostka Marta Majewská všechny rezervy města – sto tisíc zlatých a rezervy místního regionu – 170 tisíc zlatých, aby spustila centrum uprchlíků. „Nejvíce se bojím účtů za elektřinu. Město to nemůže unést,“ řekla pro rádio ZET. Největší dočasné uprchlické centrum v hlavním městě Polska Varšavě bylo už v úterý plné ze 70 procent.

Pro Reuters starosta řekl, že uprchlíci tvoří deset procent populace města. Polská vláda se proto tento týden rozhodla dát každému, kdo ubytovává uprchlíky, 8,3 euro na den a osobu. Zároveň věnuje 1,6 miliardu euro právě na pomoc uprchlíkům a mobilizaci policie i hasičů.

Hlavní město Rumunska Bukurešť proměnila v útulny pro Ukrajince kongresové centrum a arénu Romexpo a Maďarsko v ně proměnilo muzea, sportovní arény a další veřejné budovy. Reuters si také všímá, že v České republice oslovili pražští úředníci širokou veřejnost a hotely. Citovala také primátora Zdeňka Hřiba (Piráti): „Poptávka po ubytování v Praze je obrovská a překonává dostupné nabídky."

Před pražským ředitelstvím cizinecké policie (2. 3. 2022). Foto: Jiří Zemen, PrahaIN.cz

Nevím, kde strávím páteční noc

Tisková agentura rovněž citovala některé uprchlíky na cestě. Jednou z nich byla i 31letá psychoterapeutka z Kyjeva Dasha. V Medyka, nejrušnějším hraničním přechodu s Ukrajinou, klesla během její cesty teplota pod bod mrazu i na -9 stupňů. Kyjev opustila v první den invaze a přebývala ve Lvově. Na radu manžela, který je v armádní rezervě, však opustila Ukrajinu.

„V Kyjevě je to tvrdé, obkličují město,“ řekla s dvěma malými psy na vodítku. Namířeno má do Wroclavi, kde má přátele. V slzách pak dodala, že neví, co bude dělat dál. Inna v 55 letech opustila Dnipropetrovsk a cestovala 24 hodin, aby se dostala do Medyky. „Mé město bylo dnes ráno bombardováno... prostě nemůžu mluvit, jsem tak zdrcená," plakala s tím, že netuší, kde stráví páteční noc.  

Polský pohraniční strážce sdělil, že do Polska už vstoupilo 1,5 milionu ukrajinských uprchlíků od 24. února, kdy ruská vojska vstoupila na Ukrajinu. Téměř 365 tisíc lidí dosud uprchlo do Rumunska, 219 tisíc do Maďarska a 176 tisíc na Slovensko.

Reuters také uvedla, že téměř 200 tisíc z nich došlo do České republiky, která nesdílí hranici s Ukrajinou.