V krizové situaci by do věznic nastoupila policie a armáda, říká poslanec Petr Sadovský

21. 07. 202416:22
V krizové situaci by do věznic nastoupila policie a armáda, říká poslanec Petr Sadovský
foto: Bob Asher, PrahaIN.cz/Poslanec Petr Sadovský (ANO)

ROZHOVOR: Ohrožení chodu nejstřeženější věznice ve Valdicích v plném rozsahu odkryla krizi, kterou prochází Vězeňská služba České republiky. Přestože v čele tohoto bezpečnostního útvaru stojí zkušení profesionálové, situace zůstává napjatá i v řadě dalších věznic. „Ministr financí podhodnotil resort spravedlnosti. Jednoho dne prostě vězeňské službě došly peníze,“ řekl serveru PrahaIN.cz poslanec a předseda Podvýboru pro vězeňství Petr Sadovský (ANO).

V okamžiku, kdy se ve Valdicích situace vyhrotila, inicioval Petr Sadovský sérii jednání. Podle svých možností se prý snaží pomáhat vedení vězeňské služby, aby se zlepšily platové i pracovní podmínky personálu.

Vedení věznice ve Valdicích prý bylo připraveno rozvážet nejnebezpečnější vězně do dalších věznic. Je to pravda, nebo šlo o fámy?

Plány, které mají jednotlivé věznice, neznám, ale přesuny vězněných osob jsou běžnou praxí. U některých typů odsouzených, například těch, co rádi vyvolávají konflikty, mohou být přesuny častější. Takže ano, snížení počtu vězňů ve Věznici Valdice může být řešením personálního podstavu, ale určitě zde nemluvíme jen o těch nejnebezpečnějších vězních, ale o běžných odsouzených.

Dopisy z vězniícePoslanec dostává dopisy od odsouzených ze všech věznic v Česku. Foto: PrahaIN.cz

Jaká je teď aktuální situace ve Valdicích?

Podle posledních informací, které mám k dispozici, je aktuálně situace stabilizovaná. Tomuto vývoji předcházela dlouhodobá nespokojenost mezi příslušníky i civilními zaměstnanci. Ve Valdicích dalo více než 60 lidí výpověď ze služebního poměru, a to odstartovalo potřebu urgentního řešení situace. Toto penzum lidí totiž ve valdické věznici představuje třetinu personálu. Ze služebního poměru se ale jen tak neodchází a je tam, tuším, dvouměsíční výpovědní lhůta. Situace se stabilizovala tím, že ministerstvo spravedlnosti dostalo určité finanční prostředky, které se pak v rámci stabilizačních příplatků rozdělily mezi příslušníky napříč vězeňskou službou podle neobsazenosti věznice. Tím se dočasně stabilizovala situace i v dalších věznicích.

Dostane vězeňská služba další prostředky ze státní pokladny?

Generální ředitelství vězeňské služby zároveň dostalo tři sta milionů korun na ostatní výdaje. Já jsem žádal pět set milionů, protože i tak byl tento finanční objem oproti předchozím letům pokrácen. Plus jsem žádal dvě stě milionů na platy. Ta současná krizová situace v platové oblasti má svůj původ v tom, co se stalo před dvěma lety. V roce 2021 měly totiž být navýšené mzdy příslušníků policie i vězeňské služby o 770 korun. Vznikla dohoda, že to nikdo nebude požadovat a že na to použijí nespotřebované peníze na výdaje. Ty se ale za rok 2022 a 2023 spotřebovaly. To bylo nějakých 660 milionů. Na rok 2024 jim tyto peníze ale už do rozpočtu nedali, protože ministr financí Stanjura podhodnotil rozpočet. Podfinancoval ovšem nejen vězeňskou službu, ale celý resort spravedlnosti. A proto došlo k tomu, k čemu došlo.

To je ale poněkud nepochopitelné. Každý ministr disponuje poradním týmem, má k ruce náměstky, analytiky a podobně. Máte nějaké vysvětlení?

Ne. To totiž nechápe nikdo včetně ministra spravedlnosti Pavla Blažka.

To je ale absurdní...

Ano. Když státní rozpočet podseknou, tak sice vypadá lépe, ale pak se stane to, co se stalo. Nakonec ale stejně ministerstvo spravedlnosti ty peníze dát prostě musí. Vězeňská služba je už mnoho let ve zvláštní situaci. Všichni vidí hasiče, když likvidují požáry, všichni vidí policisty v akcích, ale příslušníky vězeňské služby během služby nevidí nikdo, protože jsou „schovaní“ ve věznicích. Přitom je to stejná ozbrojená složka, jako je policie. Mnoho odpovědných lidí si vůbec neuvědomuje, že vězeňská služba chrání naši společnost před nejtěžšími zločinci. Když pak přijde ministr vnitra a řekne, že přidáme hasičům, že dáme policistům, tak je všechno v pořádku. Vězeňská služba je ale na té pomyslné druhé koleji.

V dobách totalitního režimu se na dozorce mnoho lidí dívalo skrz prsty. Platí to i dnes?

Částečně. Během posledních let se díky společným aktivitám generálního ředitelství i nás postupně dostává v očích veřejnosti na lepší pozici. Daří se vytvářet její pozitivní obraz. Už to není tak, že si lidé říkají, „je to bachař“. Přes to všechno je toto téma pořád jakési tabu a pořád tam rezonuje ten termín věznice. I to je jeden z důvodů, proč jsou ve vězeňské službě podstavy, neboť tam nikdo nechce jít pracovat. Důvody jsou jasné a zásadní. Nejsou tam zajímavé platy, výkon služby je spojen s rizikem z osob, se kterými příslušníci pracují. Příslušníci ve službě nemohou mít u sebe telefon. Protože má vězeňská služba podstav, tak ve dnech, kdy by měli mít volno a relaxovat, musí dělat přesčasy, jsou převelováni do jiných věznic. Na druhou stranu ale v současné době vězeňství nabízí poměrně slušné stabilizační příspěvky, náborový příspěvek je 150 tisíc. Přesto je lidí, kteří by chtěli pracovat například jako dozorci, málo. Příslušníci vězeňské služby tvoří jakousi zvláštní, skrytou komunitu, bez které se ale společnost neobejde.

Je polovina roku a připravuje se státní rozpočet na rok 2025. Bude zahrnovat víc peněz pro vězeňskou službu, aby mohla navýšit platy?

Domluvili jsme se s ministrem spravedlnosti a s generálním ředitelstvím, že na rozpočtu vězeňské služby budeme pracovat společně. A ten pak předložíme ke schálení.

 

Poslanec Petr Sadovský (ANO)

Poslanec Petr Sadovský (ANO). Foto: Archív Petra Sadovského, se svolením.

Jste si jistý, že ministr financí bude váš návrh akceptovat? Jak budete postupovat, pokud jej odmítne?

Pak se budou opakovat podobné události, jako se staly ve Valdicích. Možná si to po této zkušenosti ale uvědomí. Musíme to vzít laicky. Soudní úředníci chtějí na platy 1,7 miliardy. Vězeňská služba chtěla 1,2 miliardy. Co se stane, když několik dní nebudou fungovat soudní úředníci? Nestane se vůbec nic. Pokud ale na dva dny přestane fungovat vězeňská služba, tak se může stát, že se to tady celé zhroutí. Domnívám se proto, že i tomuto aspektu bude muset ministr financí při rozhodování o rozpočtu přihlížet. Netuším ale, jak to bude. Státní rozpočet je letos připravován jinak. Není dán k dispozici, aby se k návrhům mohl někdo vyjádřit. K dispozici jej dostanou pouze ministři. Teprve někde v září půjde návrh do Sněmovny.

Jak byste tedy charakterizoval současnou situaci vězeňské služby?

Dva roku se nic nedělo. Fungovalo to sice na hraně, ale nějak to šlo. Mezitím se ale zvýšily stravovací dávky pro vězně, narostla inflace, zvyšovaly se ceny energií a spousta dalších věcí. A jednoho dne prostě vězeňské službě došly peníze a zaměstnancům a příslušníkům trpělivost. Minulý týden jsme měli schůzku s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem. Přítomni byli jeho náměstci, náměstci z Generálního ředitelství Vězeňské služby ČR. Že vězeňská služba je podfinancovaná, jsme věděli už v okamžiku, kdy byl připravován státní rozpočet na letošní rok. Na plénu Poslanecké sněmovny jsem na tuto skutečnost dvakrát výslovně upozornil. Vládní poslanci nám řekli: „My víme, že je to podfinancované, ale my vám na to ruku nemůžeme zvednout, protože ministr financí řekl, že ne.“

Zaznělo tady varování že by se, hypoteticky, systém vězeňské služby zhroutil. Při eventuálním naplnění tohoto scénáře by nastoupila do věznic armáda nebo policie?

Zhroutit se to prostě nesmí. Hypoteticky ano, prakticky to ale vůbec nepřichází v úvahu. Pokud by nastala opravdu těžká krize, vedla by se jednání napříč bezpečnostními sbory a s armádou. Do výkonu služby ve věznicích by se zapojili příslušníci policie, v krizové situaci i vojáci. Systém vězeňství musí fungovat za všech okolností. Nesmí a nemůže se zhroutit.

Tagy

Speciály

Kudy kráčel zločin
Tajnosti slavných