foto: Hans Štembera pro PrahaIN.cz/Jiří Paroubek
ROZHOVOR: Vladimír Špidla? Stanislav Gross? Václav Grulich? Bohuslav Sobotka? Zdeněk Škromach? Mirek Topolánek? František Bublan? Ne. Byl to Jiří Paroubek, jehož se všichni báli, řekl naší redakci bývalý zástupce sekce zločineckých struktur ÚOOZ (nyní NCOZ), který dlouhodobě rozkrýval korupci nejen v nejvyšších patrech české politiky.
PrahaIN.cz s ním již několikrát hovořila. Protože není možné zveřejňovat všechna jména, firmy a úplatky, o nichž se politici i byznysmeni běžně bavili, zjišťovali jsme především charakterové vlastnosti tehdejších zákonodárců.
Protože mluvíme o roku 2006, v čele kabinetu stál olomoucký rodák Jiří Paroubek z ČSSD. Do vrcholné funkce se dostal po odstoupení Stanislava Grosse. „My jsme přímo Grosse ani Paroubka neodposlouchávali. To nešlo. Kdykoli by padnul návrh na takto významné jméno, okamžitě by se to dozvěděli, uteklo by to. O Grossovi a jeho telefonátech jsme pochopitelně věděli, řadu z nich řešila BIS, konkrétně pak bývalý ředitel Lang, to se vědělo. Gross řešil všechno a se všemi, to by bylo na dlouho. Vy jste se mě ale ptal na strach. Rovnítko mezi tímto pocitem a politiky z toho, co my jsme odposlouchávali, splňuje jediný muž. Stál mimo všechny a jel si vlastní ligu. Šlo o Jiřího Paroubka,“ uvedl pro server PrahaIN.cz tento muž, letitý kriminalista.
„Dám příklad, ať to každý pochopí. V socdem se dlouho připravoval kšeft. Zainteresováno bylo dost jejich politiků. Měli plán, jak něco vybudovat, poslat tam dotace. Měli to vymyšleno do puntíku. Jak vyplynulo z odposlechů, nikdo to Paroubkovi neřekl. O něm mluvili jako o nejvyšším. Potom Paroubek přišel, kšeft shodil, dosadil si vlastní firmu, vlastní zájmy, nikdo ani nepípnul a šlo se dál,“ upozornil náš zdroj.
Jak zdůraznil, jednalo se sice o odposlechy třetích stran, ale všichni mluvčí byli s bývalým premiérem v kontaktu. „Bavíme se o úřednících a poslancích. Ne o ministrech. Jeden z mála, kterého jsme proklepli, byl ministr životního prostředí,“ podotýká někdejší kriminalista. „Řekl, myslím, že on nic, že všechno bylo v rámci kolektivního rozhodování vlády…“
Protože na útvaru sloužil delší dobu, měl jisté srovnání jak s minulostí, tak budoucností. V tomto směru prý jednoznačně Paroubek dominoval. Stanislav Gross ke konci mandátu ztrácel sílu a bojoval údajně se všemi a proti všem, Vladimír Špidla se zajímal o modely vláčků a Mirek Topolánek se držel úzkého jádra spolupracovníků. „Byl až moc hrr. Ale to mám jen od kolegů, když jsme se bavili. Proti Špidlovi nebo Topolánkovi jsme nikdy nic v rámci naší práce neřešili. U Paroubka vlastně taky ne. Ale lidi kolem něj byli tehdy hodně činorodí, tak jsme chvílemi nestíhali, co všechno se vlastně řeší, za jakých podmínek, komu a jak,“ uzavřel.