foto: Jan Holoubek, PrahaIN.cz/Ministerstvo vnitra Saúdské Arábie
EXKLUZIVNĚ: Krátce po úterním zahájení rozhovorů mezi Spojenými státy a Ruskem v Rijádu měla PrahaIN.cz možnost hovořit se dvěma zdroji z americké administrativy. Pod podmínkou zachování jejich anonymity nám popsaly dění, které se prozatím dostalo ven pouze zčásti, a to prostřednictvím listu Financial Times.
Naše redakce vzápětí oslovila jak Bílý dům a Kreml, tak americké ministerstvo zahraničních věcí. Po dvou dnech jsme se však dočkali pouhého ubezpečení o tom, že se oficiální místa vyjádří, jakmile to bude možné. Z americké strany šlo o termín 1. března.
Co přesně se v Saúdské Arábii dělo, však částečně víme už nyní.
První, co nás zajímalo, bylo pozadí. Důvodem setkání s premiérem Saúdské Arábie Muhammadem bin Salmánem byl totiž důležitý vztahový trojúhelník. Na jeho vrcholu se pochopitelně nachází zmíněný politik. Ten však má silné osobní vazby jak na USA, tak na Rusko. Podle obou našich zdrojů z americké administrativy tak za schůzku „mohou“ především Jared Kushner, podnikatel a zeť prezidenta Spojených států Donalda Trumpa, a Kirill Dmitriev.
Jeho jméno je v českém prostředí velmi upozaďováno. Tento devětačtyřicetiletý byznysmen a absolvent Harvardu však patří mezi nejbližší Putinovi spojence a jeho ekonomické rady jsou prý obrovsky cenné. Dmitriev mimochodem působil jak ve strukturách Goldman Sachs, tak v rámci poradenské společnost McKinsey & Company. Ta mimochodem také pracovala a pracuje i v Česku. V roce 2008 stála u fúze internetových portálů Atlas.cz a Centrum.cz. Autor tohoto článku byl jedním z několika vybraných manažerů procesu a s poradci jednal. Šlo o odborníky na ekonomiku a online byznys.
V pozdějších letech se McKinsey spojovala také se skupinou PPF, kde měla pomáhat Jean-Pascalu Duvieusartovi, bývalému předsedovi představenstva PPF Financial Holdings a.s. Tuto spolupráci měla omezit až Renáta Kellnerová. Vysloužila si tím mimochodem obdiv řady vlivných Američanů, kteří nám detaily opakovaně popsali.
Ale zpět do Rijádu. Ústředními postavami v zákulisí tedy podle našich zjištění byli Jared Kushner a Kirill Dmitriev. Druhá otázka serveru PrahaIN.cz se týkala místa a vazeb na Ukrajinu. „Ukrajina nebyla hlavním tématem, nebyla ani základním tématem rozhovorů,“ prozradily naše zdroje.
Hlavním důvodem byl totiž Írán. „Ano, šlo především o Írán a jeho postavení v rámci regionu,“ poznamenaly zdroje s tím, že více podrobností „opravdu přes český webový portál uvádět nebudou“. Lze se však domnívat, že Amerika v daném ohledu hovořila nejen za sebe, ale také za klíčového spojence, jímž je Izrael. Pokud by tomu tak bylo, jediným možným východiskem rokování by byl plán obrany. Tato věta má však stejnou váhu i v opačné logice, tedy že se nejednalo o obranu, ale o plánovaný útok na Teherán. „Nic takového rozebírat nebudeme,“ doplnily zdroje.
Poslední, co jsme chtěli vědět, byly požadavky Ruska směrem k Ukrajině. V tomto ohledu musíme říct, že Evropa pro americké plány nehraje významnou roli. „S výjimkou Německa, částečně ABW (Agencja Bezpieczeństwa Wewnętrznego, polská tajná služba, pozn. red.),“ uvedli zástupci americké administrativy s tím, že samostatné postavení má přirozeně Velká Británie.
Zmíněný list Financial Times zveřejnil informaci, že Rusko mělo požadovat stažení NATO z východní Evropy. Tato informace je prý pravdivá. Podmínek ze strany Putinova režimu však bylo víc, naše redakce ví o pěti. Druhou byla například sanace nákladů za zničení plynovodu Nord Stream v roce 2022 anebo vydání „všech, kteří se podíleli na útocích v Moskvě“. Zde padlo konkrétně jméno Kyryla Budanova, náčelníka Hlavního ředitelství rozvědky Ministerstva obrany Ukrajiny.
Ostatní požadavky, které měly být v Rijádu na stole, se týkaly především sfér vlivu a rozdělení země.
Co je však nejpodstatnější? Lidé kolem prezidenta Trumpa o nich věděli již před setkáním v Rijádu. „Ano, je to tak,“ připustili zástupci USA.
Poslední, co nás zajímalo, byl vliv Evropy na popsané události. „V tuto chvíli není zásadní. Nebylo to proto, že by se někdo bránil diskusi, ale právě kvůli tomu, že Ukrajina nebyla strategickým tématem,“ uzavřely zdroje s poznámkou, že významným faktorem byl rovněž Mike Pompeo, někdejší šéf CIA.