foto: Vít Hassan pro PrahaIN.cz/Ivan Pilný
ROZHOVOR: Bývalý ministr financí Ivan Pilný v souvislosti s protiukrajinskými postoji Tomia Okamury (SPD) připomíná, že není členem vlády, nýbrž předsedou Sněmovny. „Postoj vlády k Ukrajině je relativně racionální,“ říká Pilný a během rozhovoru pro PrahaIN.cz vzpomíná i na křest knihy šéfa SPD, který se uskutečnil před mnoha lety.
Nová vláda je už několik týdnů u moci. Jaké máte zatím pocity?
Má to různé rozměry. V nejdůležitějších věcech je poměrně chaos, jde například o zahraniční politiku. Nevím, kdo za ní vlastně zodpovídá a jak to probíhá.
Druhá kritická věc je sestavování rozpočtu, který evidentně porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. To jsou, myslím, věci, které jsou důležitější než marketingová strategie, které se říká vrtěti psem. To znamená: koupím si globus za patnáct tisíc a ukazuji, kde je Grónsko. Problém je v tom, že na tuhle strategii nenabíhají jenom lidé z řad veřejnosti.
V neděli jsem byl v České televize v Událostech a novinář Titlbach si tam přinesl globus, který, jak říkal, zakoupil za 760 korun. Rozvinul diskuzi, kde je Grónsko a že Babiš za glóbus zaplatil patnáct tisíc. Neuvědomil si, že ve veřejném prostoru výrazně přispěl ke strategii vrtěti psem. Marně jsem vyzýval, aby se tyto věci nekomentovaly. Problém je v tom, že když vláda prohlásí, že jsme součástí EU a NATO a pak nastane útok, zatím jen verbální, není přece možné odběhnout za postranní čáru, abych neohrozil svoji návštěvu v Oválné pracovně u prezidenta Trumpa a dělat, že se nás to netýká.
Nejsem odborník na zbrojení a armádní věci, ale strategie kolem případného prodeje několika stíhaček vytvořila totální chaos. Fajn, jsme na lokálním písečku, ale ministr najednou řekne, že v Bruselu tajemníkovi NATO sdělí, že na vrcholné setkání, summit, nepojede prezident Pavel. To už je silná káva. Teď nebudu komentovat, jestli nějaké SMS jsou a nejsou trestným činem, je to samozřejmě vrchol nevkusu a stupidní vydírání.
Říkáte, že esemesky nebudete komentovat, tak se vás nebudu ptát...
Ale to klidně můžete.
Já bych se spíš zeptal, jestli myslíte, že celá tahle situace tak nějak vykresluje politickou kulturu, kterou tady teď máme?
Slovo kultura bych nespojoval s politikou (smích). Nevím, těmto věcem se snad kultura už ani říkat nedá. Když jsem kdysi šel do politiky, tak jsem si myslel, že tahle takzvaná politická kultura je na dně, ale zdá se, že dno je mnohem hlouběji, o čemž se bohužel denně přesvědčujeme.
Jde o hloupé vydírání pana prezidenta, já sice nejsem právník a nevím, jestli je to trestný čin, ale především je to vrcholně neslušné a hloupé.
Už jste zmínil, že jeden z problémů současné vlády je zahraniční politika. Petr Macinka se hned po nástupu do funkce vydal na Ukrajinu, s muniční iniciativou očividně nemá výrazný problém už ani Andrej Babiš, na druhou stranu předseda Sněmovny Tomio Okamura je v zásadě proti veškeré pomoci Ukrajině. Jaký postoj tedy cítíte?
Postoj vlády je relativně racionální. Ale pokud se bavíme o Tomio Okamurovi, on není členem vlády a může si jako předseda Sněmovny říkat, co chce.
Tomia Okamuru, kterého znám velmi dobře, protože jsem s ním prožil víc jak 30 natáčecích dní v pořadu Den D v České televizi, tak bych z žádných názorů nepodezíral. On prostě dostal, co chce, chvíli byl šťastný a pak zjistil, že jeho SPD trochu uplavává půda pod nohama a začal na to nějakým způsobem reagovat. Ale že by měl Tomio Okamura nějaké názory, z toho bych ho opravdu nepodezíral.
Vzpomínám, když jsem byl na křtu jedné z jeho dvou knížek, které mu napsal jeho novinář Večerníček. V jednom odstavci se píše, že se Tomio inspiroval prací jednoho italského filozofa z šestnáctého století. To jsem mohl komentovat jenom tím, že když jsem viděl Tomia naposledy s knížkou v ruce, bylo to při požáru Národního divadla.
Druhou část rozhovoru s Ivanem Pilným přineseme v následujících dnech.