foto: Vít Hassan pro PrahaIN.cz/Andrej Babiš
Skupina vládních poslanců přišla s návrhem, který by zmírnil zákon o střetu zájmů, tzv. lex Babiš. Pokud by změna skutečně prošla, nesměly by veřejné zakázky a dotace získávat firmy členů vlády z resortů, které tito ministři přímo řídí. Zjednodušeně řečeno by například zemědělské dotace nesměly dostávat firmy ovládané šéfem resortu zemědělství.
Návrh na změnu zákona přichází ve chvíli, kdy se ve čtvrtek mimořádně sejde Sněmovna kvůli možnému střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Situaci zároveň sleduje i Evropská komise.
Aktuálně podle zákona platí plošný zákaz poskytování dotací a veřejných zakázek firmám, které alespoň z 25 procent ovládá člen vlády. Předkladatelé návrhu to ale chtějí změnit. Jsou jimi poslanci Radek Vondráček (ANO), David Pražák (ANO), Filip Turek (Motoristé sobě) a Marie Pošarová (SPD).
„S ohledem na stávající právní rámec poskytování dotací není zřejmé, z jakého titulu, jakými nástroji či jakým konkrétním způsobem by veřejný funkcionář ve smyslu § 2 odst. 1 písm. c) zákona o střetu zájmů mohl formovat či ovlivnit vůli jím neřízeného ministerstva,“ stojí v důvodové zprávě k zákonu.
Vyjímají se nárokové dotace
Poslanecký návrh vyjímá z omezení také nárokové dotace. Jde především o tzv. přímé platby, které čerpají zemědělci na zemědělskou půdu a chovaná hospodářská zvířata, včetně velkých firem, například koncernu Agrofert.
V současné verzi zákona se nerozlišuje mezi nárokovými a nenárokovými dotacemi. Proto také Státní zemědělský intervenční fond čelí kritice, že je vyplácí společnosti Agrofert, ačkoliv Evropská komise požaduje, aby se tak nedělo.
V důvodové zprávě ale předkladatelé tvrdí, že nárokové dotace představují „pravidelnou peněžní podporu“, o kterou mezi žadateli „neprobíhá soutěž“.
Holding Agrofert se nyní nachází ve svěřenském fondu RSVP Trust. Babiš míní, že tím vyřešil střet zájmů nadstandardně. Část odborníků i opozičních politiků o tom však pochybuje.
Kritika z opozice i Transparency
Například podle poslance Ivana Bartoše (Piráti) se právní stát v Česku otřásá v základech. „Zákon by už Agrofertu nebránil čerpat miliardy korun z dotací a zakázek, i kdyby byl Andrej Babiš dál premiérem. Omezení by se už nevztahovalo na nárokové dotace. Zavádí se nesmyslná čestná prohlášení. Postavit střet zájmů na čestných prohlášeních je naprostá blbost,“ nešetřil kritikou.
Jeho sněmovní kolega z hnutí STAN Karel Dvořák tvrdí, že Babiš odmítl vyřešit svůj střet zájmů a jeho firmy dál přijímají dotace. „Aby to nebylo nelegální, navrhují vládní poslanci změnit zákon o střetu zájmů. Podle jejich návrhu by už nebyl problém, že premiér čerpá dotace z resortu ministerstva zemědělství. Tato vláda nepracuje pro občany, ale pro zájmy svého předsedy. Opakovaně, další účelová změna. Prostě všechnu moc Agrofertu,“ uvedl na síti X.
A podobně mluví i šéf TOP 09 Matěj Ondřej Havel. „Vládní poslanci chtějí umožnit Agrofertu čerpat dotace a zakázky i při Babišově návratu do vlády, ruší klíčová omezení a nahrazují je ‚čestnými prohlášeními‘. Stavět kontrolu střetu zájmů na slibu soudem usvědčeného lháře je výsměch právnímu státu,“ napsal na sociální síti.
K věci se vyjádřil také šéf české pobočky protikorupční organizace Transparency International David Kotora. „Hlavním cílem je bezpochyby upravit zákon tak, aby vyhovoval současnému premiéru Babišovi. Sledujeme další kapitolu takzvaného state capture v Česku, tedy ovládnutí státu skrze ohýbání zákonů tak, aby vyhovovaly vládnoucím politikům,“ citovala svého předsedu organizace.