Vojtěch: Pacient pojede o hodinu déle, ale bude mít větší šanci na přežití

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) odmítá, že by centralizace náročných operací vedla k vyhladovění menších nemocnic. Podle něj musí být při rozhodování na prvním místě kvalita péče a šance pacienta na přežití. V rozhovoru pro server PrahaIN.cz mluví také o vzdělávání mladých lékařů, čekacích dobách a plánované nové nemocnici na Vinohradech.

Náročnější zákroky chcete přesouvat do specializovaných center. Menší nemocnice a opozice upozorňují, že může dojít ke zhoršení dostupnosti zdravotních služeb. Jak zareagujete?

Opozice je od toho, aby kritizovala, byť si to třeba sama nemyslí. Jde o čistě odbornou věc, nikoliv o něco politického. Koncepci centralizace připravujeme s odbornými společnostmi.

Možná to vypadá jako revoluce, ale je to spíš „docentralizace“, protože centralizace tady funguje řadu let – centra jsou ustanovena.

Kde je tedy problém?

Zhruba 25 procent výkonů, o kterých se bavíme, tedy nejnáročnějších operací, je poskytováno mimo centra. A právě u těchto konkrétních výkonů data ukazují lepší výsledky na pracovištích, která se na ně specializují a provádějí jich dostatečný počet.

O jaká konkrétní data jde?

Vidíme to na datech ohledně úmrtnosti. Pokud pacient s diagnózou typu rakovina slinivky, plic či prostaty podstoupí operaci v nemocnici, která není centrem, je šance na přežití nižší. Je to logické a vychází to i ze zahraničních zkušeností. Není to o jednom lékaři, v nemocnicích musí být tým, který má dostatečnou erudici. Ta se získává počtem výkonů.

V některých nemocnicích provedou pět nebo deset operací. Ale když jich provedou padesát nebo sto, praxe a zkušenost jsou úplně jinde. Celá koncepce centralizace je zejména ve prospěch pacientů, aby se dostali k co nejkvalitnější péči a měli co největší šanci na přežití.

Co tedy zhoršení dostupnosti pro pacienty?

Myslíme na to. Někdy slyším, že se všechno bude operovat jen v Praze, ale to je nesmysl. Onkourologických center, o nichž je největší debata, je 23 po celé republice.

Ano, je možné, že v některých případech pacient bude muset někam popojet o hodinu déle. Ale někdo s takovou diagnózou raději nepůjde do nemocnice, kde je větší mortalita, a opravdu popojede do centra, kde je větší šance na přežití.

Opozice hovořila o vyhladovění regionálních nemocnic.

Důležité je říct, že sice chceme centralizovat náročné výkony, ale zároveň decentralizovat běžnější výkony z větších nemocnic do menších skrze úhrady. Menší nemocnice rozhodně nechceme oslabovat. Naopak chceme, aby operovaly, ale ne tyto těžké diagnózy. Zkrátka běžnější operativu.

Co mladí lékaři? Předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš řekl, že pro ambiciózní lékaře bude těžké, aby vrcholem jejich kariéry byla kýla nebo žlučník.

Výkony, které centralizujeme, tvoří v celkovém počtu operací jednotky procent – jsou to 3 až 4 procenta. V Česku se provedou stovky tisíc operací. Konkrétně se bavíme o 17 tisících operací tohoto typu, tedy o velmi nízkém počtu.

Zmiňovaný argument berete?

Ano, argument je validní hlavně z pohledu vzdělávání lékařů.

Jak v tom může pomoct stát?

Připravujeme změny. Chceme, aby se lékaři vzdělávali i v menších nemocnicích. Lékař se dnes vzdělává v konkrétní nemocnici, která akreditaci buď má, nebo nemá.

Chceme, aby se nemocnice mohly spojovat. Mohlo by jít o sdružení dvou až tří nemocnic, které mají akreditaci. Nebude to tak, že všechny dělají všechno, to je neudržitelné, ale mohly by spolupracovat a mít společnou akreditaci. Lékař se tak bude moci vzdělávat ve více nemocnicích a dostane se i k náročnějším výkonům.

Adam Vojtěch. Zdroj: PrahaIN.cz

Nemůže kvůli centralizaci dojít k prodloužení čekacích dob?

Čekací doby velmi pečlivě hlídáme už v první oblasti, kterou jsme 1. září centralizovali. Jsou to operace slinivky a jater. Centra nám musí povinně každý týden hlásit, jak dlouho se na operaci čeká od prvního kontaktu pacienta s centrem.

Maximální doba jsou tři týdny. Pokud by se pacient nedostal do tří týdnů v centru k operaci, musí ho referovat do jiného centra, kde mu pojišťovna uhradí i dopravu. A tak to chceme dělat všude.

Nedojde s novými pacienty k zahlcení center?

Bavíme se o skutečně malém počtu výkonů. Zhruba 75 procent výkonů už je dnes centralizovaných, zbylých 25 procent se musí rozprostřít. Nejde o stovky pacientů, kteří by ta centra zahltili.

Když to ještě rozšíříme i na běžnější zákroky, jste spokojen s čekacími dobami?

Praha je trochu specifický region a určitě je tady co zlepšovat. Je tu hodně nemocnic. V Česku se situace liší podle regionů, s čímž samozřejmě nejsem spokojen. Ale jak se říká, co nemohu měřit, to nemohu řídit. To by se mělo změnit příští rok.

Jak?

Předpokládám, že pomůže zavedení elektronických žádanek na specializovaná vyšetření. Dnes reálně nejsme schopni v aktuálním čase sledovat, za jak dlouho se pacient dostane na vyšetření. A pak to případně řešit s pojišťovnami, že třeba toto konkrétní zařízení bude potřebovat nasmlouvat například novou magnetickou rezonanci.

O některých nemocnicích to samozřejmě víme už teď, ale není to komplexní přehled za celé zdravotnictví. Pak to můžeme zlepšit – cílem je zavést národní monitoring čekacích dob. Všude budeme moct říct, jak dlouho se čeká na jaký typ vyšetření.

A lidé především budou mít informace. Pokud by věděli, že se na vyšetření čeká tři měsíce, ale někde jinde měsíc, půjdou na toto pracoviště a k vyšetření se dostanou dřív.

Pojďme k nové pražské nemocnici. Premiér Andrej Babiš (ANO) na začátku roku řekl, že od revoluce tady nikdo nepostavil nemocnici na zelené louce a mluvil o umístění v Letňanech. Nakonec má být na Vinohradech.

Pozemek byl k dispozici a navíc je ve vlastnictví státu. Jedna věc je, kde to bude, ale důležitější je, co tam bude. Pan premiér má pravdu – staré nemocnice se opravovaly, případně se přistavil jeden pavilon, ale komplexní nemocnice se vším všudy se tady od revoluce nepostavila. V jiných zemích je to přitom běžné.

Praha potřebuje moderní nemocnici pro 21. století, kam se přesunou některé provozy ze stávajících nevyhovujících areálů. Bavíme se zejména o nemocnicích na pravém břehu Vltavy – Bulovce, Vinohradech a VFN.

Premiér je nazval peklem.

Sami Pražané nějakou z těchto nemocnic navštívili a mohou říct, jestli jim přijde, že vypadají jako nemocnice 21. století. Nemluvím o péči, která je často na vynikající evropské, možná i světové úrovni. Myslím hlavně zázemí, jak to celé vypadá. I proto jsem přesvědčen, že výstavba nové nemocnice, kam se přesune i část kapacit stávajících nemocnic, dává smysl.

Aby bylo jasno, nezrušíme je. Děláme studii, která by nám měla ukázat, co kde je možné přesunout, kolik by tam mělo být lůžek a tak dále. Cílem je zkrátka přesunout část kapacit z nevyhovujících nemocnic.

Z uvolněných pavilonů pak třeba můžeme udělat následnou dlouhodobou péči. Praha totiž stárne jako celá populace a určitě budeme potřebovat tento typ péče. Akutní lůžka mají být v nové nemocnici.

Myslíte na dopravu a parkování? Nebyly by v tomto ohledu Letňany lepší?

Určitě musíme tento aspekt zohlednit. Faktem je, že dopravní obslužnost Vinohrad není špatná. Každé místo má své plusy a minusy, ale neřekl bych, že Vinohrady jsou z hlediska dopravní obslužnosti problematické.

Říkal jste, že není důležité, kde nemocnice je, ale co tam bude. Studie by měla být do konce roku. Můžete už teď uvést třeba počet lůžek?

Rád bych, ale nemohu. Chceme vycházet z dat a nemělo by to být na bázi dojmů a názorů, aby to bylo relevantní.

Nějaké výstupy studie jste ale přece musel vidět, nebo ne?

Ano, viděl. Studie vychází i z demografického vývoje do budoucna, protože se nedělá na rok či dva, ale na desetiletí. Do konce roku bychom ji měli mít připravenou a posuneme se do nové fáze reálné přípravy projektu nové nemocnice.