„Volič není idiot, vidí, co se děje,“ vzkázal egyptolog Bárta

ROZHOVOR: „Když se vzdáme naší dominance nad AI, můžeme na to doplatit. Různí proroci vždy kázali o záhubě a konci, náš život ale půjde dál jako doposud,“ řekl serveru PrahaIN.cz Miroslav Bárta, egyptolog a senátor (za STAN, s podporou TOP 09).

Blíží se volby do Poslanecké sněmovny a probíhá ostrá předvolební kampaň. Na jakou oblast by se podle vašeho názoru měly vládní strany v kampani nejvíc soustředit?

Nejsem teď přímo účasten volebního boje, myslím si ale, že lidé především potřebují pozitivně laděné kampaně. Jsem přesvědčen o tom, že potřebují slyšet a mít určitou vizi. Něco, co je bude motivovat a nadchne je. Hlavně žádné negace! Domnívám se, že naše země zoufale potřebuje nějaký cíl a k tomu nadšené lidi, kteří mají důvěryhodný životní příběh. Přál bych každému z nás, aby to tak bylo.

Na politické scéně se objevily nové politické formace, jako jsou třeba Motoristé a podobně. Některé z nich hlasitě mluví o změně systému, a část lidí proto cítí jisté obavy. Jsou na místě?

Řeknu to velmi obecně, aniž bych se zabýval tou nebo onou stranou. Domnívám se, že voliči nejsou idioti. Myslím si, že většina z nich velmi přemýšlí o tom, co je obklopuje a co se jich přímo týká. Proto jsem přesvědčen o tom, že strany, o nichž jste hovořil, nemají velkou šanci na dlouhodobý úspěch. Přestože má naše společnost svoje nedostatky a slabiny, ostatně jako každá, tak je natolik vyspělá a silná, že ustojí a překoná také tyto výzvy. Věřím tomu.

Před rokem jste byl zvolen senátorem. Čím vás nejvíc překvapila vysoká politika a práce v horní komoře Parlamentu?

Byl jsem velmi příjemně překvapen tím, když jsem zjistil, kolik je v Senátu lidí, kterým skutečně jde o tuto zemi. A kolik z nich má za sebou to, o čem jsem už mluvil. Životní příběh, který svědčí o tom, že tito lidé už v životě něco dokázali. Teď nabízejí své zkušenosti a svoji práci pro naši zemi. To mě velmi mile překvapilo, proto se v Senátu cítím dobře.

Jste spoluautorem a kurátorem velké výstavy o umělé inteligenci - Artificial Intelligence (AI), která právě probíhá v Praze. Zasahuje už umělá inteligence do vaší pracovní činnosti? Jaký je váš vztah k AI?

Samozřejmě. Umělá inteligence proniká do všech oblastí našeho života, přirozeně i do oblasti mého a našeho života doma. Myslím si, že je to něco, čím se musíme zabývat, protože změní realitu, nebo už ji mění. Mění náš způsob práce, náš způsob uvažování, ale i to, jakým způsobem se svět chová. Přirozeně se to odráží i v mé práci, ať už je to výzkum civilizací, nebo práce s moderními společnostmi. Co se mě týká jako senátora, tak přirozeně umělá inteligence má veliký význam. Řekl bych proto, že tak vlastně není s podivem, že jsem se stal kurátorem zmíněné výstavy.

Oblast umělé inteligence zaznamenala rychlý vývoj. Jaký dopad bude AI mít na naši společnost?

Zejména ve vyspělých zemích, kam my, bohužel, ještě nepatříme, je vývoj obrovsky rychlý. Je to vidět v USA, v Číně nebo například v Japonsku, odkud jsem se teď vrátil. Hovořili jsme o výstavě, které jsem kurátorem. Jedna z věcí, kterou chceme právě touto výstavou dosáhnout, je ukázat lidem, že témat spojených s umělou inteligencí jsou desítky a desítky, že se týkají každého z nás, že se naše společnost bude vyvíjet tím rychleji, čím dřív si zvykneme na realitu Al.

Občas se objevují skeptické hlasy, a to i z řad příslušníků vědecké komunity, které varují před dopady umělé inteligence. Tvrdí, že za určitých okolností může AI ohrozit lidstvo. Jaký je váš názor?

Myslím, že to všechno ukáže budoucnost, ale tak je to u všeho. Vždy máte rub a líc. Například se sekerou si můžete nasekat dřevo, zatopit si, mít teplo a neumrznout, anebo si s ní můžete useknout ruku. To samé je také s umělou inteligencí. Když se vzdáme naší dominance, naší kontroly a ze sluhy uděláme našeho pána, tak na to přirozeně můžeme doplatit. Pořád ale platí, že mírou všeho je člověk. Takže je to pouze a jenom o našem přístupu.

Jak zasahuje AI do vašeho oboru?

To už je dávno realitou. Zasahuje do archeologie a do průzkumů. A také do vyhodnocování dat a podobně.

Lidé, kteří se narodili na konci devatenáctého století, tak byli svědci převratných objevů a vynálezů. Žijeme i my v převratné době?

Když se rozhlédnu okolo, tak si občas do jisté míry připadám jako Alenka v říši divů. Myslím, že skutečně žijeme v době, která je plná proměn a velkých výzev. Některé jsou k lepšímu, některé ne nutně k lepšímu. Taková je ale realita a člověk by se měl snažit vytěžit co nejvíc z toho, co má. A to je i případ AI.

V určitých částech světa probíhají válečné konflikty. Jak dalece bude podle vašeho názoru zasahovat AI i do armád, vojenství, zbrojního průmyslu a podobně?

Dopad bude nepochybně velký. Myslím, že vojenský konflikt na Ukrajině je nejmarkantnějším příkladem toho, jak umělá inteligence působí ve vojenství. Oblast vojenství i armády tam procházejí hlubokou proměnou a obrovským vývojem. Dnes jsou Ukrajinci, a respektuje to celý svět, na špici technologického vývoje. Ať už jde o drony, různé samonaváděcí střely a podobně. Je pravda, že armáda je vždycky o několik let napřed. I v oblasti umělé inteligence tomu tak nepochybně je.

Občas se ozývají hlasy o tom, že AI sebere lidem práci a z některých prý udělá „zbytečnou třídu“. Jsou tyto apokalyptické vize na místě?

Přiznám se, že se těmito názory moc nezabývám. Pokud ale jde o takto tragické vize, tak konstatuje, že je pravděpodobné, že přijdeme o řadu zaměstnání. Zároveň ale existují analýzy, které ukazují, že současně budou vznikat nové typy zaměstnání. Takže i u umělé inteligence je to jako vždy. V dějinách vždy existovali takzvaní proroci, kteří hlásali a kázali o záhubě a konci. Realita ale bude taková, že náš život půjde pravděpodobně dál tak jako doposud.

Miroslav Bárta je světoznámý egyptolog, archeolog. V roce 2009 byl jmenován profesorem egyptologie a od roku 2023 je členem Americké akademie umění a věd. V roce 2018 se stal členem The Explorers Club v New Yorku. Čtrnáct let vede výzkumy archeologické lokality Abúsír v Egyptě. Jako nezávislý kandidát byl v roce 2024 zvolen senátorem za hnutí STAN s podporou TOP 09. Zkoumá období stavitelů pyramid, historii a archeologii 3. tis. př. n. l. Několik let se také zabývá studiem takzvaných kolapsů, vzestupů a pádů v mezioborové perspektivě bádání. Pravidelně publikuje a je také spoluautorem mnoha odborných knih. V roce 2020 podepsal petici Zastavme nové formy cenzury – Petice proti omezování svobody slova na sociálních sítích od spolku Společnost pro obranu svobody projevu. Získal například Cenu za nejlepší vědeckou publikací nakladatelství Academia za rok 2017, Cena švýcarské nadace Foundation Michaela Schiff Giorgini a řadu dalších významných ocenění.