Z veřejné zeleně neuhneme ani o metr, říká ke kauze Džbán Zelený Palacký z rodu národního obrozence

ROZHOVOR Petr Palacký se naší redakci ozval s tím, že Zelení byli první, kdo zdvihl ‚prapor‘ dnes tak diskutované kauzy Džbán – byl zde i návrh zařadit jí na program ‚věhlasné‘ dvacetihodinové čtvrteční schůze Zastupitelstva hlavního města Prahy. Návrh ale o jediný hlas neprošel, čeká se tedy na schůzi únorovou… Na uvolněném členu Zastupitelstva městské části Praha 6 a předsedovi Kontrolního výboru, s nímž jsme hovořili, je zajímavá ještě jedna věc. Jmenoval se dříve Píša, ale po svém dědečkovi z matčiny strany přijal staré slavné jméno Palacký.

Zelení jsou iniciátory petice ‚Nechte Šárku dýchat‘. Co požaduje a kolik má již podpisů?
Petice upozorňuje na, troufám si říci, vyděračskou snahu společnosti Molepo o zástavbu zelených ploch v okolí vodní nádrže Džbán. Chceme zachovat místo jako rekreační zelenou oblast a požadujeme odkoupit koupaliště a okolní pozemky nazpět do veřejného vlastnictví. Během týdne od svého zveřejnění nasbírala petice již více než 7500 podpisů.

Jaký je tedy váš názor na výstavbu kolem Džbánu?
V územním plánu jsou pozemky v okolí Džbánu vedeny jako zeleň bez možnosti zástavby. Jakákoli změna, která by ze stávajícího lesoparku učinila stavební pozemky, je nepřijatelná. Veškeré okolí Džbánu je zároveň součástí přírodního parku Šárka-Lysolaje. Změny územního plánu a prolomení současné stavební čáry by tedy mohly znamenat nebezpečný precedens pro celé území přírodního parku.

Jakým způsobem by tedy mělo jednání s firmou Molepo probíhat?
Hlavní město Praha a městská část Praha 6 musí dát jednoznačné stanovisko, že změna územního plánu nepřipadá v úvahu. Následně mají nabídnout vlastníkovi pozemků jednání o jejich odprodeji, například za cenu znaleckého posudku. Je to jednoduché - pokud majitel areálu Džbán tvrdí, že je provozování koupaliště a investice do jeho rekonstrukce ekonomicky nerentabilní, má mít plnou možnost ho prodat zpět do veřejného vlastnictví. Ostatně vzhledem k podmínkám, za kterých k pozemkům přišel, na té transakci tak jako tak vydělá.

Vše o kauze Džbán ZDE.

Co se týče firmy Molepo, máte s ní nějaké osobní zkušenosti?
Nikdy jsem s majiteli ani jinými zástupci firmy Molepo osobně nejednal. Vím ale, že se firma v žádném případě nechová jako dobrý vlastník. O pozemky, zvláště na jižní straně nádrže, se dlouhodobě nestará a jejich údržbu musí na své vlastní náklady zajišťovat městská část Praha 6. Což je v přímém rozporu s tím, že minimálně jeden ze skutečných vlastníků firmy se veřejně prezentuje jako zodpovědný byznysmen usilující o opětovný vstup do pražské politiky.

Mluvíte zde o Vladimíru Schmalzovi?
Přesně tak. Vladimír Schmalz byl v době, kdy společnost Molepo pozemky za podivných okolností získala, zastupitelem hlavního města Prahy a předsedou vlivného magistrátního Výboru pro územní rozvoj. Tedy orgánu, který rozhoduje o změnách územního plánu. Zhruba před půl rokem ohlásil své ambice do pražské politiky se vrátit.

Jaká panuje nálada na zastupitelstvu Prahy 6 okolo Džbánu? Kdo je v této kauze s vámi a kdo proti vám?
Dlouhodobě je ta situace okolo Džbánu trochu paradoxní. Ačkoli všechny politické strany říkají, že je postup, ke kterému se společnost Molepo uchyluje, obtížně přijatelný, pro některé politiky Prahy 6 je přece jenom princip ‚výměny‘ části pozemků od Molepa za změnu územního plánu na těch zbývajících principiálně v pořádku. Asi z toho důvodu Praha 6 nikdy k navrhovaným změnám územního plánu nevydala žádné oficiální stanovisko a zvolila spíše vyčkávací taktiku. Pevně ale věřím, že současná situace a tlak veřejnosti donutí místní politiky, aby se ve prospěch zachování přírodního charakteru Džbánu jasně a rozhodně vyjádřili.