„Za tuhle SMS si tě najdu!“ Zdechovský účtuje s anonymem

ROZHOVOR: Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) v těchto dnech končí zprávu o kontrolní misi na Slovensku. Pobyt delegace výboru Evropského parlamentu pro rozpočtovou kontrolu měl na Slovensku poněkud nečekaný a divoký průběh. „Dostal jsem tisíce výhrůžek. Vyhrožovali mi, že vyvraždí moji rodinu včetně dětí,“ řekl politik serveru PrahaIN.cz.

Kontrolní mise přijela prověřit podněty o údajné zpronevěře peněz z evropských fondů. Inspekce nakonec skončila mezinárodním skandálem, který vyvolala část slovenské vládní politické reprezentace v čele s premiérem Robertem Ficem. Ministerský předseda neobvyklým způsobem zaútočil na europoslance Zdechovského, který byl šéfem delegace europoslanců. Označil ho za nájemného politického vraha, který se spojil s opozicí. Nebývale aktivní začali být i slovenští zpravodajci. Vzápětí byl Zdechovský vystaven výhružkám. Podobným způsobem byli atakováni i ostatní členové delegace. Po ukončení služební cesty na Slovensku Tomáš Zdechovský tlumočil stížnost předsedkyni Evropského parlamentu. Zároveň v Česku požádal o policejní ochranu.

Kdy definitivně uzavřete kontrolní misi na Slovensku?

Během několika dní. Příští týden se setkám s lidmi z komise z Úřadu pro evropský boj proti podvodům (OLAF). To je orgán Evropské unie, který má za úkol chránit její finanční zájmy. Vyšetřuje podvody, korupci a protiprávní činnosti, které ovlivňují rozpočet EU. Kompletní zprávu už mám téměř hotovou. Je poměrně dlouhá, podrobná a hodně kritická. Tento týden bych ji měl odeslat vedení Evropského parlamentu a Evropské komisi. V červenci by měla být schválená.

Co bude následovat po jejím schválení?

Kromě našich osobních poznatků shromažďujeme podněty ze Slovenska. Přišlo nám jich několik set. Možná je jich nyní už téměř tisíc. Upozorňují na rozkrádání finančních prostředků EU. My jsme všechny roztřídili a předáme je evropskému žalobci. A samozřejmě také Evropské komisi. Ta pak může Slovensku v rámci svých pravomocí pozastavit čerpání peněz. Může dát stopku. V neposlední řadě může také nařídit Slovensku, aby zmíněné peníze vrátilo.

Zmínil jste, že na Slovensku zřejmě došlo ke zpronevěře peněz z evropských fondů. Jde o velké objemy?

Všechno tomu nasvědčuje. Tam úplně chyběly kontrolní mechanismy. Zjistili jsme například, že peníze určené na podporu zemědělců byly účelově posílány osobám, které nikdy neměly se zemědělstvím nic společného. Je to třeba případ takzvaných haciend. Finanční prostředky určené na agroturistiku byly poslány osobám, které si za tyto peníze vystavěly luxusní vily. Další je případ, kdy byly soukromým osobám poskytnuty peníze na podporu kamionové dopravy, kterou vůbec neprovozovali. Na Slovensku v této oblasti prostě dochází k systémovému selhání.

Dalo by se říct, že jde o drancování evropských peněz?

Vypadá to tak. Ještě nejsme u konce, ale dalo by se říct, že jde o systémové zneužití evropských finančních prostředků.

Tyto věci se staly po nástupu premiéra Roberta Fica k moci. Co se vlastně stalo?

Mám obavy, že na Slovensku je ohrožen systém kontroly, tak jak funguje v parlamentní demokracii. To je klasický model. Vláda pracuje a opozice kontroluje její činnost. To je v demokracii klíčové. Po nástupu Roberta Fica ale byla zastavena některá probíhající vyšetřování. A také bylo mnoho odpovědných lidí postaveno mimo službu. Na Slovensku se najednou přestaly některé věci vyšetřovat. To, a samozřejmě i další závažné skutečnosti, samozřejmě vedou k otázkám, zda opravdu Slovensko chce jít dál cestou parlamentní demokracie.

V souvislosti s průběhem kontrolní mise na Slovensku se na vaši adresu začaly objevovat výhrůžky smrtí. Dokonce i dětem.

Je to tak. Dostal jsem asi deset tisíc výhružných zpráv a vzkazů. Chodily mi ve dne i v noci. Musím vás ale drobně opravit. Začalo to ihned na začátku naší návštěvy Slovenska. Okamžitě se spustilo zastrašování a snaha mě odradit. Výhrůžky mi přicházely ve všech možných formách – ze sociálních sítí, e-mailem, SMS zprávami. Vyhrožovali mi, že vyvraždí celou mou rodinu včetně dětí. Kolegům z delegace vyhrožovali také.

Co prožívá člověk, kterému někdo napíše, že zavraždí jeho děti a manželku?

Jak to říct… Ten pocit se nedá dost dobře popsat. Na jedné straně obavy, na druhé straně vztek. Protože blízcí nemají s mou prací nic společného. Pokud má někdo problém se mnou, ať si to se mnou také vyřídí. Ovšem to, co tito lidé předvedli, je ukázka naprosté podlosti, ubohosti a zbabělosti. S takovými nemám žádné slitování. Říkám nahlas a zřetelně, že všechny osoby, které mé rodině vyhrožují smrtí, dostaneme. Společně s mými právníky je poženeme před soud a budou se veřejně zodpovídat za své jednání. A také zaplatí odškodnění rodině a všechny náklady na soudní jednání. Legrace skončila. Neodpustím jim vůbec nic. Nejsem nějaký románový hrdina. Ale přepočítal se každý, kdo si myslel, že když mi budou vyhrožovat a vydírat mě, že se leknu a všeho nechám. Dosáhli tím naprosto opačného efektu. Budu nekompromisní. Na rodinu a na děti se neútočí. Ať si to všichni na Slovensku dobře zapamatují. I ten blbec, který mi napsal, že mě bude vláčet přivázaného za nohu bratislavskými ulicemi. Najdeme ho a bude čelit všem trestněprávním konotacím.

Bojíte se?

Děláme s manželkou všechno, aby naše rodina žila jako dřív. Nic ale nepodceňuji. Jsem v úzkém kontaktu s policií a prostřednictvím evropských institucí jsem v kontaktu s bezpečnostními orgány, které zajišťují ochranu ústavních činitelů EU. Udělal jsem maximum pro to, aby nebyla ohrožena ani moje rodina, ale ani moje nejbližší okolí. Zastrašit se ale nedám.

Řekl jste, že vás během inspekční cesty také sledovali příslušníci slovenské zpravodajské služby.

To nebyl pocit. Během služební cesty jsme společně s kolegy, byli jsme čtyři, zašli na večeři do restaurace. Tam jsme pak zaregistrovali přítomnost jakýchsi lidí kolem nás. Mimo jiné nás také fotografovali a natáčeli na kameru. Všichni jsme se shodli na tom, že jsme byli celou dobu sledováni těmito osobami. Kdyby to byla domněnka, tak bychom se tím vůbec nezabývali. Navíc se ti lidé nijak neskrývali. Naopak, oni chtěli, abychom si jich ihned všimli. V této věci jsme také okamžitě podali trestní oznámení. Hezky to pak okomentoval bývalý šéf Slovenské vojenské rozvědky, který to ohodnotil jako klasickou snahu o psychologický nátlak.

Podali jste trestní oznámení, zahájily už slovenské úřady vyšetřování?

Ne. Podle posledních zpráv slovenské orgány vůbec v této věci doposud nebyly činné. Ani se nezačaly zabývat výhrůžkami smrtí na naši adresu.

Psychologický nátlak, sledování i výhrůžky, to byly klasické metody, které používaly bezpečnostní složky bývalého komunistického režimu.

Ano. Kdysi mi vypravoval Saša Vondra, jak proti disidentům v osmdesátých letech postupovali estébáci. Když měli společné setkání, třeba někde v kavárně nebo restauraci, tak se vždy rozmístili tak, aby si jich ihned účastníci schůzky všimli. Postupovali stejně, jako jsme nyní zažili na Slovensku. Vlastně jsem tam prožil reminiscenci jeho vyprávění. Není to povznášející pocit.

Fico vás označil za zločince. U vrcholného představitele státu jde o neobvyklý slovník, co říkáte?

Ano, bohužel. Premiér Fico, abych byl přesný, řekl na mou adresu, že jsem nájemný politický vrah. Tyto slovní útoky jsou součástí politických her slovenské reprezentace. Jeho vyjádření je samozřejmě naprosto za hranou a je šokující. Obrátil jsem se v této věci na předsedkyni Evropského parlamentu. V této věci bude za několik dní s Ficem hovořit a vyjádří protest proti takovému jednání.

Provádíte kontroly čerpání evropských dotací i v dalších zemích. Setkal jste se s podobnou reakcí jako na Slovensku?

Ne, nikdy. Právě naopak. Představitelé států, kteří vědí, že v jejich zemi je všechno v pořádku, se našich kontrol nebojí. Otevírají nám dveře dokořán a úzce s námi spolupracují. Politici, kteří se bojí, reagují jako Fico a jeho spolupracovníci. Přitom nemám žádný osobní zájem na tom, abych s Ficem vedl nějaké spory. Dostal ode mě férovou nabídku, prostřednictvím svých spolupracovníků, k osobní schůzce, na které bychom si všechno vyříkali. Reagoval ale velmi podivně. Nejdřív několikrát návrh na schůzku přijal a vzápětí ji odmítl. Je to pouze na něm. Koncem příštího týdne bude v Bruselu a měl by se zdržovat i v Evropském parlamentu. Uvidím, zda bude mít odvahu se se mnou sejít a z očí do očí si všechno vyříkat.