Zastupitelé projednali podezřelou dražbu

Zastupitelé se na svém třetím mimořádném jednání v pondělí 13. prosince podrobně zabývali podivnou aukcí nemovitostí Jaromíra Soukupa. Již na konci roku 2024 na ni upozornila opoziční zastupitelka Radmila Kleslová (ANO). V lednu byla problematika na stole znovu, tentokrát jako řádný bod jednání.

„Upozornila jsem na podivnou dražbu nemovitostí v katastru Braník Jaromíra Soukupa, kdy hlavní město vydražilo tyto nemovitosti za 649 milionů korun, ovšem předpokládaná cena vydražení byla 302 milionů korun. Minimální výše příhozu byla 200 tisíc korun a nejnižší podání bylo zhruba 201 milionů korun,“ uvedla již dříve pro PrahaIN.cz Radmila Kleslová.

Dle jejích slov podivná dražba byla prvním bodem mimořádného jednání pražských zastupitelů v pondělí 13. ledna. Tisk předložila Kleslová společně se svým stranickým kolegou Ondřejem Prokopem. Došlo podle nich ke zneužití informací, díky čemuž mohlo město přijít o stovky milionů korun.

Poslední příhoz byl podezřelý

Dražba pozemků se konala 12. prosince a její velká část se odehrávala mezi dvěma subjekty. Hlavním městem Prahou a neznámým dražitelem. Poslední příhoz hlavního města byl na částku 649 milionů korun, tedy o milion méně, než jaká byla radou stanovená utajená horní hranice. Oba předkladatele tedy například zajímalo, proč byla odsouhlasena maximální částka 650 milionů korun, ačkoli znalecký posudek z 8. května počítal s cenou 302 milionů. Otázky vyvolával také fakt, že město nemělo možnost si nabízené pozemky a budovy před dražbou projít a detailně prohlédnout.

Za podezřelou považuje dražbu také náměstek primátora Jiří Pospíšil (TOP 09), který dle svého vyjádření považuje za málo pravděpodobné, aby druhý dražitel operoval se stejnou maximální částkou příhozu. Jediný, kdo může situaci skutečně prověřit, je prý policie. „Já budu podporovat, abychom schválili veškeré právní prostředky, jak dražbu zneplatnit,“ uvedl Pospíšil.

Že proces smrdí až za roh, zaznělo opakovaně

Zastupitelka Lenka Vedralová (ANO) se pozastavila také nad záměrem vybudovat na vydražených pozemcích školské zařízení. Nutnost zřizovat nové školy prý nikdo nezpochybňuje, ale vybraná lokalita by to podle jejích slov nemusela dopravně zvládnout. Za vycucané z prstu pak označila odhady, že investice na zřízení školského zařízení dosáhnou asi částky 750 milionů korun.

„Proces jako takový byl špatný, smrdí to až za roh. Na to není co říct a je to pravda. Nechme to tedy na orgánech činných v trestním řízení. Špatné je, že se tím celá situace zastaví. A zajímalo by mě, kdo potom případně ponese odpovědnost,“ ptala se Vedralová.

Za velký problém, o kterém jde o velké peníze, považuje celou dražbu také Stanislav Nekolný (ANO). Zpětně se prý ale dle jeho slov jen těžko zjistí, kdo informace vynesl, ale může se to stát kdykoli znovu. Ptal se tedy odpovědných radních, jak bude město věci řešit v budoucnu.

Příhoz byl postaven na kvalifikovaném odhadu

Na četné dotazy se pokusil odpovědět radní Zdeněk Kovářík (ODS). V dané kauze se podle něj jedná o nedobrovolnou dražbu, protože dlužník nebyl schopen dostát svým závazkům a věřitel proto dražbu vyhlásil. Nedobrovolná dražba se prý vždy vyhlašuje bez prohlídky.

Dokud město pozemky nemá, podle radního Antonína Klecandy (STAN), vznikají všechny informace o cenách jen na základě studií, a jsou tedy pouhým odhadem. Tyto odhady jsou ale podle jeho slov kvalifikované a podrobně zpracované. A právě na jejich základě prý rada o nejvyšším možném příhozu rozhodla.

Dobrý úmysl ale opozice nezpochybňuje. Alespoň to uvedl Ondřej Prokop. Nejde prý o záměr, nýbrž o proces. Připravený tisk podle jeho slov jasně konstatuje, co se stalo a obsahuje také ukládací část, která radnímu Adamu Zábranskému (Piráti) ukládá vyjasnit řadu informací, které se objevují ve veřejném prostoru. Souhlas s tímto navrženým tiskem vyjádřil například i Milan Urban z SPD.

Diskuse se účastnilo velice málo lidí

Celý postup dražby popsal přítomným ředitel hospodaření s majetkem pražského magistrátu Jan Rak. O dražbě se podle jeho slov hlavní město dozvědělo z dražební vyhlášky zveřejněné na úřední desce. Gesční radní byli pak podle jeho slov součástí rozhodovacího procesu před samotnou dražbou.

„Dražební vyhláška byla městu doručena 5. listopadu, zastupitelstvo 21. listopadu rozhodlo o svěření pravomoci radě rozhodnout o nabytí vlastnického práva a rada následně na svém jednání 2. prosince rozhodla o účasti. Této neveřejné diskuse se účastnili přítomní členové rady, znalec PDS a ředitel odboru majetku,“ přiblížil Rak. Město tedy předmětné nemovitosti vydražilo za 649 milionů korun.

Pokud existuje zrádce, podrazil všechny přítomné

„Je skutečně možné, že někdo důvěrné informace o finančním limitu vynesl. A pokud to tak skutečně bylo, tak podrazil všechny ostatní zúčastněné. Protože vůči nám všem, kteří jsme byli do akvizice zapojeni, je v tuto chvíli velmi nepříjemné podezření. Až na případného možného zrádce, pokud skutečně existuje, jsme ale postupovali v zájmu hlavního města Prahy,“ uzavřel svou promluvu ředitel Rak.

Tisk předložený zástupci ANO byl nakonec jednohlasně přijat. Zastupitelé by se na jeho základě měli do 23. ledna konkrétně dozvědět, jak proběhl celý proces tvorby nejvyšší přihozené částky. Do 30. června 2025 by pak měla rada hlavního města zpracovat novou metodiku účasti na dražbě s důrazem na únik informací.