foto: Hans Štembera pro PrahaIN.cz/Zastupitelstvo hl. m. Prahy
Prvním a nejzásadnějším tématem prosincového zasedání Zastupitelstva hlavního města Prahy byl návrh rozpočtu pro rok 2026. Ten detailně představil gesční radní Zdeněk Kovářík (ODS). Své připomínky k němu předneslo velké množství zastupitelů. Padala i ostrá slova.
„Omlouvám se vám všem dopředu, musel jsem slíbit, že budu k rozpočtu stručný, takže vás ochudím o většinu výkladu k tomuto krásnému materiálu,“ zahájil svou úvodní řeč Kovářík a poděkoval všem, kdo se na tvorbě navrhovaného rozpočtu podíleli. Přesto nemohl zastupitele ochudit o krátkou prezentaci. Podobnou již dříve novinářům představil na tiskové konferenci po jednání pražské rady, jak jsme informovali ZDE.
Rozpočet pro příští rok prý počítá s celkovými příjmy více než 116 miliard korun a celkovými výdaji ve výši přes 119 miliard korun. Z hlediska provozních výdajů je prý nejzásadnější doprava a druhou největší část výdajů tvoří školství. Na investice má být vyčleněno 23 miliard korun, téměř 45 procent z toho půjde do dopravních staveb, další položky se týkají vztahu k městským částem, městské infrastruktuře a hospodářství.
Opozice kritizuje nehybnost projektů
Prezentaci, kterou nazval Rozpočet versus realita, si připravil také Vladan Brož (Praha sobě). Ten hned v úvodu zmínil, že návrh radního Kováříka se příliš nelišil od loňského roku. „První projekt, jedná se o metro D, tam samozřejmě všichni víme, v jakých peripetiích jsme se ocitli. Čerpali jsme pouze 54 procent. Vidím to jako jeden z nejviditelnějších neúspěchů. Výkup pozemků, tam se to podařilo ze 60 procent, ústřední čistírna se opět objevuje, etapa 2 se nepovedla dokončit. Další ostuda je sídlo EUSPA,“ jmenoval Brož.
Zkritizoval také nezahájenou rekonstrukci Divadla na Vinohradech, nehybnost projektů Libeňského mostu nebo selhání při přípravě Městského okruhu. „Kapitálové výdaje každý rok rostou, to je fajn. Na druhou stranu rostu převody a to je alarmující. Znamená to, že nejsme schopni utratit dedikované finanční prostředky,“ zhodnotil Vladan Brož. V rozpočtu mu prý chybí například podpora městského bytového fondu, peníze pro oblast středních škol, lanová dráha z Podbaby do Bohnic, rekonstrukce náměstí Jana Palacha nebo proměna Malostranského náměstí.
Kritika, stejně jako celá řada pozměňovacích návrhů, přišla také od dalších členů Prahy sobě, konkrétně Pavla Zelenky, Kamily Matějkové nebo předsedy Adama Scheinherra.
Psali jsme
Náměstkyně Alexandra Udženija (ODS) promluvila o současné i budoucí bytové situaci v Praze. Hlavním tématem byly aukce městských bytů, které…
Město prý projídá většinu peněz
Překlápění investic do dalšího roku zkritizoval také například Jan Hušbauer (ANO). „Každý rok plánujeme velké investice, ale skutečné čerpání se k tomu ani nepřibližuje. Toto je selhání v politickém řízení města. Nejste schopni se domluvit. Projekty stojí ne proto, že nejdou, ale protože se čeká, až se někdo dohodne,“ nešetřil kritikou Hušbauer.
Zhodnocení rozpočtu z pohledu člověka, který řeší potřeby na úrovni městské části, nabídl Martin Benkovič (ANO). „Musím říct, že v některých městských službách se dostáváme na hranu toho, co je dlouhodobě udržitelné pro fungování města. Týká se to zejména oblastí jako bezpečnost v ulicích, veřejné osvětlení a stav chodníků a veřejných ploch,“ zmínil Benkovič, který navrhl navýšení financí pro instalaci kamer, osvětlení podchodů nebo údržbu komunikací a chodníků.
Podle Ondřeje Prokopa (ANO) je předložený rozpočet neambiciózní a projídající. „Rada tímto rozpočtem ukazuje, že rezignovala na rozvoj Prahy. „Nezlobte se, ale 96 miliard na provoz a jen 23 miliard na investice, to je něco, co tady v minulosti nebývalo zvykem. Investice se nedaří, metro D je pozastavené, Libeňský most je zbouraný, městský okruh se nepohnul, Vinohradské divadlo v šuplíku,“ přidal se ke kritice Prokop. Předložil také konkrétní návrh na navýšení financí určených na zimní údržby chodníků.
„Mně vadí, že město projídá většinu peněz,“ přihodil do debaty Milan Urban (SPD).
Zastupitelé nakonec předložili celkem jedenáct pozměňovacích návrhů, se kterými se předkladatel Zdeněk Kovářík neztotožnil. Ani jeden z protinávrhů neprošel ani při následném hlasování a tisk byl tedy nakonec schvalován tak, jak byl původně předložen. Ruku pro něj nakonec zvedlo 34 zastupitelů. Proti bylo sedm, šlo o členy ANO a Praha sobě.