foto: Zdeněk Strnad pro PrahaIN.cz/Zdeněk Hřib
POLITICI VLASTNÍMI SLOVY: 1. náměstek primátora za Piráty na svém Facebooku 5. srpna k prohlídce Blanky.
Vítejte na prohlídce Blanky. Pojďte se se mnou podívat, jak funguje tento supermoderní a perfektně zabezpečený tunel Městského okruhu!
Naše návštěva v úseku Bubenečského tunelu proběhla na konci července během plánované noční odstávky, která slouží k servisu, údržbě a čištění. Zkušení řidiči mají určitě odpozorováno, že prostory tunelového komplexu mohou mít dvojí podobu: hloubenou (hranatou) a raženou (zaoblenou).
Pozornost si ale zaslouží také útroby, do kterých při průjezdu tunelem běžně vidět není. Tunely mají například nezbytnou průchozí propojku. Ta může sloužit k úniku během mimořádné události v tunelových tubusech.
V podzemí se nachází také průjezdová propojka v podzemním technologickém centru Letná. V těchto místech je mimo jiné umístěn i záložní velín tunelů. Slouží pro případ mimořádných stavů, kdy by se přerušilo spojení s centrálními velíny na Strahově a Na Bojišti. Zároveň tu probíhají bezpečnostní zkoušky.
V obou tunelech pod vozovkou je vedena také technická chodba s kabeláží a potrubím požárního vodovodu. Dá se tudy projít až do raženého podzemního technologického uzlu za stadionem Sparta. Nachází se tu strojovna vzduchotechniky a technologické centrum, které je největším raženým podzemním objektem v Praze.
Toto místo je klíčové pro větrání tunelu, které zajišťuje 11 ventilátorů s akustickými tlumiči proti hluku. Ventilátory nejen že odsávají znečištěný vzduch, ale také mohou odsávat kouř v případě požáru tunelu. Mimochodem štěrbiny pro odsávání případného kouře můžete vidět hned na první fotce v galerii (ukazuji na ně).
Jak je vidět, tunel zkrátka není jen dírou do země, ale složitý mechanismus protkaný moderními technologiemi a řízený počítači. Proto patří velké díky všem, kteří se nám o tuto důležitou součást pražského dopravního systému starají a speciálně inženýru Pavlu Šourkovi za prohlídku.
P.S.: Městský okruh je nyní dokončený zhruba ze dvou třetin. V minulém volebním období jsme podali žádost o územní rozhodnutí na zbývající část. Změnili jsme také jeho trasování, aby vedlo z větší části pod zemí. Díky tomu nebude zbytečně rozdělovat město. Teď se připravují změny v územním plánu a posouzení vlivu na životní prostředí (EIA). Je ale nutné, aby se na této klíčové infrastrukturní stavbě finančně spolupodílel také stát, stejně jako to bylo například v Brně. Samotná realizace okruhu by pak mohla začít v roce 2029.
Publikováno v rámci přehledu prohlášení i jiných mediálních výstupů jednotlivých volených zastupitelů v Praze