Zdeněk Hřib se ani po odložení jednání nevyjádřil k Libeňskému mostu

Jedním z nejvýraznějších témat 27. zasedání Zastupitelstva hlavního města Prahy byla rekonstrukce Libeňského mostu. O tomto tématu se zastupitelé začali bavit už ve středu 15. října v rámci mimořádného zastupitelstva, ovšem vzhledem k tehdejší neúčasti dopravního náměstka Zdeňka Hřiba (Piráti) bylo jednání přesunuto na řádné zasedání. Přesun však nepomohl. Zdeněk Hřib byl sice přítomen fyzicky, ale ke slovu se v průběhu tří hodin nepřihlásil ani jednou.

Libeňský most, jehož rekonstrukci podle opozice provází řada nestandardních a nezákonných skutečností, přišel na přetřes ve dvě hodiny odpoledne. Na situaci opakovaně upozorňuje především hnutí ANO, podle kterého není vůbec jasné, kdy bude Libeňský most hotov, ale ani kolik bude stát. Podle Radomíra Nepila je třeba zejména zauditovat to, co se stalo, aby se město mohlo z chyb do budoucna poučit. Zároveň by podle něj mělo dojít k vypsání nové transparentní veřejné zakázky. Opakovaně na situaci upozorňuje také další členka ANO, Radmila Kleslová. O tom jsme ostatně informovali už v září, kdy několikahodinové jednání na podobné téma skončilo kompromisem.

V rámci debaty nyní promluvil předseda představenstva Technické správy komunikací (TSK) Filip Hájek, který nejprve shrnul výchozí situaci a zadání projektu. TSK podle jeho slov dostalo v roce 2019 jednoznačné politické zadání, a to vysoutěžit citlivou rekonstrukci. Původně prý společnost předpokládala, že most je opravitelný, byť s kompromisy.

„Společnost Metrostav 18 měsíců pracovala na statickém modelu mostu a různých měřeních. Dospěla k tomu, že se se odhalily poruchy oblouků a ztráta únosnosti. My jsme tyto výsledky nechali zkontrolovat a ověřit a dospěli jsme k tomu, že to nejde. Současně se nám podařilo jeden z mostů zbourat a mohli jsme odhalit věci, které normálně nejsou vidět. Zjistila se tam spousta odchylek. Došli jsme k tomu, že to není možné rekonstruovat,“ zhodnotil Hájek. TSK podle jeho dalších slov od začátku tvrdí, že věci, které jsou nové a v původním projektu nebyly, budou soutěženy separátně.

Do debaty byl přizván také Jiří Kolísko, ředitel Kloknerova ústavu, který dozoruje způsobilost pražských mostů. Ten trpělivě odpovídal na celou řadu dotazů týkajících se technické stránky celé rekonstrukce, potažmo stavby nového mostu. Situaci ohledně současného technického stavu soumostí i důvody, proč muselo dojít ke změně projektu, zastupitelům detailně popsal také šéf mostařů TSK Jan Zemánek a slovo dostal také projektant Jan Nováček. Problematické jsou podle odborníků zejména spáry a olověné desky.

Nic podobného by se nemělo v budoucnu opakovat

Hlavním tématem následné debaty zastupitelů byl stále stejný fakt, a to ten, že na základě rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) může TSK pokračovat v rekonstrukci Libeňského soumostí pouze v rozsahu prací, které odpovídají původnímu vysoutěženému projektu, nikoli později přepracované studii, která počítá s úplným nahrazením mostu replikou na původních pilířích. Podle antimonopolního úřadu jsou změny tak rozsáhlé, že jde fakticky o novou zakázku bez řádně vypsaného zadávacího řízení.

Hlavní podle opozice je, aby se podobná věc neopakovala také v případě dalších mostů. „Stavba se měla rozdělit. Měly tam být milníky, abychom zjistili, jak konstrukce vypadá zevnitř. Tak, jako se to dělo například u Negrelliho viaduktu. Není vhodné na rekonstrukce tohoto typu používat metodu design & build, to bychom si měli vzít jako ponaučení,“ zmínil Adam Scheinherr (Praha sobě).

Podle Nepila by se ale nemělo k Libeňskému mostu přistupovat stejně jako k historické památce, kterou je Negrelliho viadukt. „Libeňský most je vaše politická modla, na které si Praha sobě založila existenci,“ opřel se Nepil do Scheinherra. Stranického kolegy se zastal Pavel Zelenka, podle kterého nelze tvrdit, že šlo o politický aktivismus, když pro citlivou rekonstrukci Libeňského mostu v roce 2016 hlasovali z pozic zastupitelů i Nacher s Nepilem.

„Na půdě zastupitelstva padají zásadní politická rozhodnutí v hodnotách miliard, i když to není podloženo jasnými odbornými stanovisky. Jsme tady téměř po deseti letech a dozvídáme se nové skutečnosti a já se ptám, proč před miliardovými investicemi do infrastruktury, než se udělá zásadní rozhodnutí, proč tato data nejsou vyžádána nebo k dispozici?“ ptal se Milan Urban (SPD).

Slovo si nevzal Hřib ani jeho nástupce

Podle Tomáše Slabihoudka (TOP 09) je nejdůležitější, aby TSK prozradila, co se bude s mostem dít dál. Zastupitelé také opakovaně vyzvali dopravního náměstka Hřiba, aby se k situaci vyjádřil. Ten však jejich prosby v průběhu tří hodin ani jednou nevyslyšel, a to i přesto, že byl bod na mimořádném jednání přerušen právě kvůli jeho nepřítomnosti. Kritika směřovala také na Jaromíra Beránka (Piráti), který má už v prosinci veškerou dopravní agendu převzít. Ani on se ale k tématu nevyjádřil. Oba pánové dokonce po část jednání nebyli přítomni v zastupitelském sále. Upozornili na to například Tomáš Portlík (ODS) nebo Stanislav Nekolný (ANO).

Radmila Kleslová krátce před pátou hodinou odpolední, kdy mělo dojít kvůli pevně zařazeným bodům k přerušení debaty, apelovala na přítomné, aby podpořili usnesení navrhované hnutím ANO. „Já tady nevidím, že by se řešilo, kdo je za to odpovědný a kde došlo k chybě. Díky tomu usnesení bychom se to dozvěděli,“ uvedla Kleslová. Její slova ale příliš nezapůsobila, protože v 17 hodin došlo bez jakéhokoli rozhodnutí k přerušení jednání. K debatě se zastupitelé znovu vrátili až v pozdních nočních hodinách. Schváleno nebylo nakonec žádné usnesení.