Zdeněk Koudelka: Co dnes skutečně znamenají Benešovy dekrety

ROZHOVOR: Po volbách v Maďarsku se opět začíná otevírat diskuse na téma Benešovy dekrety. Věc se týká Maďarska a Slovenska, ozývají se ale varovné hlasy, že citlivé téma může narušit vztahy ve střední Evropě. „Benešovy dekrety mají u nás sílu zákona a může je zrušit náš parlament, případně Ústavní soud. Ten ale návrh na zrušení dekretů odmítl,“ řekl serveru PrahaIN.cz Zdeněk Koudelka.

Jaký je dnešní právní status Benešových dekretů v českém a slovenském právním řádu? Jsou stále „živým právem“, nebo spíše historickým základem některých vztahů?

Budu hovořit o situaci v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Benešovy dekrety, pokud nebyly zrušeny, mají u nás právní sílu zákona. Jde o skupinu právních předpisů vydávaných za druhé světové války, ale i po skončení války až do podzimu 1945. Některé byly zrušeny, některé ne. Některé původní dekrety byly vydány jako ústavní s ústavní právní silou, ty již byly všechny odústavněny (dekonstitucionalizovány), tedy mají sílu obyčejného zákona.

Existuje z hlediska ústavního práva vůbec reálná cesta, jak by mohly být Benešovy dekrety dnes zpochybněny nebo revidovány?

Protože mají dekrety sílu zákona, může je změnit či zcela zrušit parlament zákonem. Případně by je mohl pro neústavnost zrušit Ústavní soud.

Jak se na Benešovy dekrety dívá současné mezinárodní právo, zejména v kontextu ochrany lidských práv a zákazu kolektivní viny?

Mezinárodní orgány se dekrety nezabývaly. Zřejmě případnou výjimku představuje rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve věci stížnosti Lichtenštejnů. Ovšem jim nejde o zrušení dekretů, ale jen o dílčí otázku jejich aplikace. Tedy zda se vztahovaly na občany Lichtenštejnska, které ve válečném stavu s Československem nebylo.

Mohou instituce Evropské unie nějak zasahovat do otázky Benešových dekretů, nebo je to čistě věc národní suverenity?

Z platných smluv i dosavadní praxe Evropská unie nemůže měnit právní vztahy, které se staly dávno před vznikem nejen unie, ale i původního Evropského hospodářského společenství. Na druhou stranu se bruselské orgány neváhají chopit stále nových a nových působností bez ohledu na platný text základních smluv o Evropské unii.

Jak se k Benešovým dekretům v minulosti stavěl například náš Ústavní soud nebo evropské soudy? Existuje relevantní judikatura, která téma uzavírá, nebo naopak otevírá?

Ústavní soud odmítl návrh na zrušení Benešových dekretů. Návrh byl odůvodněn nedostatkem ústavní kompetence prezidenta republiky dekrety vydat podle Ústavní listiny z roku 1920. Ústavní soud akceptoval, že prezident v době mimořádné, kdy území státu bylo okupováno cizí mocí a byla znemožněna činnost parlamentu, si mohl přisvojit zákonodárnou i ústavodárnou moc.

V čem se liší právní přístup České republiky a Slovenska k Benešovým dekretům a jejich důsledkům, zejména ve vztahu k maďarské menšině?

Zásadní rozdíl spočívá v tom, že německá menšina byla odsunuta, maďarská nikoliv. Česká republika již v 90. letech 20. století vrátila neodsunutým Němcům, kterým bylo v roce 1953 hromadně vráceno československé občanství, majetek v restitucích stejně jako jiným našim občanům. Slovenskou právní úpravu neznám.

Je z právního hlediska možné po tolika desetiletích otevírat otázku majetkových nároků vycházejících z dekretů? Jak by se k tomu stavěly principy právní jistoty a promlčení?

Benešovy dekrety se aplikují i po velmi dlouhé době v rámci restitučních řízení. Některá běží dosud, zvláště v případě šlechtických rodů. Je třeba totiž vyřešit předběžnou otázku, zda předek restituenta přišel, anebo nepřišel podle Benešových dekretů o státní občanství.

Nakolik je dnešní debata o Benešových dekretech právní otázkou a nakolik spíše politickým nástrojem ve středoevropských vztazích?

S výjimkou restitučních řízení se již u nás právně Benešovy dekrety neaplikují. Politické hledisko nechám na zvážení každého.

Jaká právní nebo ústavní rizika by mohlo mít „znovuotevření“ otázky Benešových dekretů na mezinárodní úrovni?

Nevidím důvod pro ingerenci mezinárodních orgánů do této věci, takže ani žádná právní rizika. Pokud jde o spor Lichtenštejnů, tak ten se zaměřuje jen na dílčí otázku, zda se Benešovy dekrety mohly vztáhnout i na občany neutrálních států. To je opravdu jen problém aplikační a diskutováno to bylo již po roce 1945. Například největší moravský ústavní právník František Weyr měl stanovisko, že ne. Praxe však byla ve vztahu k Lichtenštejnům opačná.

Pokud by některý stát (například Maďarsko) téma oficiálně otevřel na mezinárodním fóru, jaké právní mechanismy by vůbec přicházely v úvahu?

Nevím. Neznám jejich právní pozici. Je to spor namířený vůči Slovensku, ne proti nám.

Je podle vás možné oddělit právní platnost dekretů od jejich morálního hodnocení, nebo jsou tyto roviny neoddělitelně propojené?

Právo a morálka jsou rozdílné pojmy, takže lze uplatnit rozdílné hodnocení.

Očekáváte, že téma Benešových dekretů bude mít v budoucnu reálné právní dopady, nebo zůstane spíše symbolickým a politickým tématem?

Neočekávám reálný právní dopad ve vztahu k Benešovým dekretům.