Zemětřesení ve zpravodajské službě je na spadnutí

foto: Vláda.cz, se souhlasem pro novináře/Šéf Vojenského zpravodajství Jan Beroun po boku ministryně a premiéra

EXKLUZIVNĚ: Příští rok čeká českou zpravodajskou komunitu důležitá změna, která může mít silný dopad na naši národní bezpečnost. V říjnu 2024 totiž vyprší řediteli Vojenského zpravodajství Janu Berounovi druhé funkční období, takzvaný závazek. A bude nahrazen.

Tedy to je alespoň jeden ze scénářů. Druhý může vypadat jinak. Je však nepravděpodobný.

Vojenské zpravodajství spadá pod resort obrany. V případě, že by se tak ministryně Jana Černochová (ODS) rozhodla, může generálporučíka Berouna nechat tam, kde je. To však odmítají naše zdroje z dané komunity, z vojenské i civilní rozvědky, ale rovněž ze Sněmovny. Současně však upozorňují, že jde o velmi předčasné debaty. I přesto se na jejich základě rýsuje poměrně razantní změna. Nemluvě o tom, že by do ní měl být zapojen další velmi důležitý člověk, nynější ředitel NBÚ Jiří Lang.

„Dosavadní výsledky Jana Berouna jsou bezvadné. Během svého prvního funkčního období restartoval Vojenskou zpravodajskou službu a poté ji vybudoval v unikátní konglomerátní službu, která zahrnuje zpravodajství a kontrarozvědku s výkonnými kybernetickými kapacitami. Pod jeho vedením rozvědka výrazně pomohla našim spojencům v NATO a dokázala zázraky v podpoře Ukrajiny v prvních dnech invaze,“ řekl pod podmínkou zachování anonymity náš první zdroj z dané oblasti. S Janem Berounem se zná dlouho, a je proto potřeba vnímat i tento vztah.

CEVRO

„Když byl v roce 2014 jmenován ředitel Beroun, Vojenskou zpravodajskou službou právě otřásl Nečasův skandál. Celosvětová zpravodajská komunita byla ohromena, když se dozvěděla, že policie provedla razii v kancelářích služby a odnesla potenciálně citlivé informace o její činnosti. Ještě horší bylo, že politické vedení Ministerstva obrany tajnou službu nezvládlo. Místo toho ji nechalo zneužít Strakovkou k osobním účelům,“ dodal další člověk, člen dolní komory Parlamentu.

K problematice má blízko.

Teď se přesuneme do roku 2023.

„Tehdejší lidé premiéra Nečase jsou nyní znovu u moci. Zpravodajskou komunitu koordinuje Tomáš Pojar, blízký kolega z CEVRO tehdejšího ministra obrany Alexandra Vondry, který vojenskou rozvědku nechal zašlapat do země. Je znepokojivé, že Tomáš Pojar zahájil svou koordinační kariéru tlakem na jmenování Petra Mlejnka ředitelem ÚZSI. Nekompetentní manévr, který ještě zhoršily pokusy Petra Fialy bránit Mlejnka. Skandál, který málem stál Víta Rakušana místo. Nedávno byl navíc Tomáš Pojar přistižen s ředitelem ÚZSI Posoldou v Pekingu. Neustále se měnící příběh, proč byl bezpečnostní poradce s šéfem tajné služby v Pekingu, ještě zhoršil naší reputaci,“ zmiňuje první zdroj.

Podle jeho slov se právě Tomáš Pojar, který na dotazy neodpovídá, pokusí dosadit do Vojenského zpravodajství vlastního člověka.

Tomáš Pojar. Foto: PrahaIN.cz

Slovensko, nebo Česko?

Kdo by jím mohl být? Na to nám celkem bez emocí odpovědělo hned několik zdrojů ze zpravodajské komunity.

Nejčastější dvě jména, která aktuálně padají, jsou jména Libora Jílka a Radka Horáčka. První jmenovaný se nachází na Slovensku, kde působí jako přidělenec obrany na Velvyslanectví České republiky v Bratislavě. Druhý je zástupcem Jana Berouna ve Vojenském zpravodajství. „Znám Radka Horáčka ještě z ÚZSI, dělali jsme spolu na x případech, makal, je to Honzův (Berouna) kamarád,“ uvedl náš další zdroj, kriminalista.

Libor Jílek je podle námi oslovených „dobrý, ale odkopaný“. V řeči zpravodajců to znamená jediné, nemá šanci stanout v čele, protože je veřejně známý. Podle zpravodajců navíc „ti nejlepší zůstávají doma“. O Horáčkovi se naopak hovoří jako o Columbovi. Zdroje z BIS a ÚZSI se však tomuto označení diví. Připomněli nám mimo jiné jeho účast na kauze libanonského agenta Alí Fajáda. Dostatečně o tom psali novináři LN nebo HN.

Jsou tu ale ještě další dvě důležité zastávky, politická a strategická.

PrahaIN.cz má ve vládě Petra Fialy několik zdrojů. Dva z nich připustily, že vztahy Jany Černochové, ale i Víta Rakušana jsou u Jana Berouna na bodě mrazu. S jejich podporou u případného prodloužení mandátu prý nemůže počítat. „Výběr ředitele Vojenského zpravodajství je zcela v kompetenci ministryně obrany, která svůj návrh předkládá vládě, v jejíž pravomoci je jeho jmenování,“ uvedla v pondělí mluvčí resortu obrany Simona Cigánková.

Ministryně Černochová. Foto: PrahaIN.cz

Vztahy s ministry jsou špatné

„Pan Beroun tak tři měsíce po nástupu Fialova kabinetu působil vedle Jany Černochové velmi blízko, ona mu velmi důvěřovala, pak se to zlomilo,“ uvedl další náš zdroj. Jiný připustil, že za ochlazením vztahů stojí Tomáš Pojar, premiérův poradce pro národní bezpečnost.

Tolik k takzvaně politické rovině.

Zbývá poslední, strategická. Po vzoru Jana Nerudy ji můžeme označit nadpisem ´Kam s ním?´. I zde už má zejména zpravodajská komunita jasno. Jan Beroun by se mohl stát nástupcem ředitele NBÚ Jiřího Langa. Ten s tím prý nemá problém, chce odejít do penze.

O jeho aktuálním rozpoložení svědčí jedno čerstvé svědectví ze Sněmovny. „Byl u nás a byl dost nalomený, protože nám řekl, že hodně lidí od něj chodí pracovat ještě na další pracovní poměr jinam, že jsou tam hrozně nízké platy, tak nevím, co si o tom mám myslet,“ podotkl poslanec.

Pokud by byl rok 2024 rokem změn, k náplni práce NBÚ by podle našich zjištění mohla přibýt ještě další, šlo by o takzvanou sekci dezinformací. I tou by se totiž Národní bezpečnostní úřad mohl nově zabývat.

Oslovení zpravodajci nad těmito plány, za nimiž má stát Tomáš Pojar, neskrývali rozčarování.

Redakce položila několik konkrétních dotazů také řediteli Vojenského zpravodajství Janu Berounovi. „Personální záležitosti jsem nikdy nekomentoval a u toho zůstanu,“ uvedl.