Živou debatu zastupitelů vyvolaly protiskluzové přechody

Hned v úvodu 17. zasedání Zastupitelstva hlavního města Prahy vyvolal velkou debatu poměrně nevinný návrh Adama Scheinherra (Praha sobě), který požádal o zařazení bodu týkajícího se bezpečnosti na přechodech. Konkrétně úprav, které mají přechody učinit méně kluzké, a tím pádem bezpečnější zejména v zimním období. Bod nakonec nebyl k projednání vůbec zařazen, zejména proto, že ho řada zastupitelů považovala za zbytečný.

Kluzké přechody pro chodce. Právě těch se týkal tisk zastupitele Adama Scheinherra, který chtěl předložit k jednání na zasedání pražského zastupitelstva ve čtvrtek 14. října. Některé přechody pro chodce jsou podle jeho slov tak kluzké, že si na nich zejména starší či méně mobilní občané způsobují zranění.

Tisk měl uložit Technické správě komunikací (TSK), aby nejrizikovější přechody pro chodce upravila a učinila je bezpečnějšími. Zároveň se měla nad úpravami dohodnout s jednotlivými městskými částmi. „Apeluji, abychom to projednali dneska, neboť klimatické podmínky pak při odložení neumožní realizovat ani jeden přechod,“ uvedl Scheinherr.

Dokument není třeba probírat, míní Hřib

Podle slov Zdeňka Hřiba (Piráti), radního pro dopravu, však dokument není třeba na zastupitelstvu probírat. Jde prý o záležitost, kterou přímo předá TSK, a ta se s ním nějak „popere“. Navrhl tedy bod nezařadit.

Souhlas se zařazením tisku vyjádřil starosta Prahy 7 a zastupitel Jan Čižinský (Praha sobě): „Minulou zimu jsme byli všichni konfrontováni s tím, že přechody začaly klouzat mnohem více než v minulých letech. Dramaticky více. A situace je taková, že když se sníh odklidí z přechodů, je to horší, než kdyby tam zůstal. TSK podle mě úspěšně vyzkoušelo přechod, který je upraven protiskluzově. A je to velké téma, v minulém roce v prosinci, když byly 3 dny náledí, tak počet pádů na přechodech byl výrazný. A je amorální to nechat na pojistkách. To nemůže být ambice moderního města. Pokud si vezmeme, že protiskluzově jsou upraveny prvky podélného značení. To je dobře. Ale podobně mají být upraveny všechny přechody. Apeluji, aby se to zde rozhodlo, aby se to umožnilo městským částem, aby na tom mohly zamakat. Protože zvlášť ty ulice, které jdou z kopce, jsou skutečně velmi nebezpečná past pro seniory, ale nejen je. Prosím, nepodceňme to, jinak bude úrazů stejně jako vloni.“

Diskuze zastupitelů proces neurychlí

Do debaty se připojil také radí Daniel Mazur (Piráti). Podle něj diskuze zastupitelstva proces neurychlí. Usnesení prý pomáhá pouze v případech, kdy ten, kdo může konat, nekoná. V tomto případě je prý ale náměstek Hřib v souladu.

„Není to jen o tom dát pokyn TSK, ale ta druhá část: TSK vše nebude stíhat. Dát možnost městským částem. TSK stihne páteřní komunikace, ale je tu řada dalších přechodů. Pokud dáme mandát městským částem, aby to mohli dělat, udělá se více. Takže za hnutí ANO, my toto podporujeme, rádi se přidáme a je to platná iniciativa. Pokud náměstek to zadal TSK, jedině dobře. Ale druhá část je umožnit městským částem, aby se podílely,“ přiblížil pohled hnutí ANO Radomír Nepil.

Věc neprobíral ani dopravní výbor

Tomáš Portlík (ODS) se následně ptal, jak tuto zásadní věc probíral dopravní výbor a jaké k němu měl stanovisko. Prý proto, aby si mohl udělat představu o naléhavosti celého problému. Předseda tohoto výboru Martin Sedeke (ODS) však uvedl, že téma nebylo vůbec předloženo.

„Trochu mě mrzí, že na včerejším výboru toto kolega nepředložil, jinak bych to zařadil i ad hoc. Na jednu stranu je to dobrý, skoro velmi dobrý nápad, ale myslím si, že není nutné to projednávat zde, pokud nechtějí jen politické body. Protože jsme schopni s panem náměstkem pracovat na realizaci, bez ohledu, zda to bude zde projednáno, nebo ne. Akceptuji, že to nápad není špatný a že přechody kloužou. Pokud by kolegovi stačilo, že se tomu budeme věnovat, můžeme to rychle vyřešit,“ uvedl Sedeke.

Už více než rok ale problém probírá dozorčí rada TSK. Jak uvedl Adam Scheinherr, vedlo to však pouze k testování a zadávání studií, ale ne k realizaci. Teď prý nastává ten nejzazší termín, protože později to už kvůli zimě realizovat nepůjde. Proto prý tisk přinesl na schůzku předsedů klubů a následně na zastupitelstvo.

Snaha o politické body

„Zapomínáme, že pan Scheiner byl 4 roky v pozici pro dopravu. My mu 4 roky říkali, že chceme mít přechody osvětlené, chceme i v malých městských částech mít měření rychlosti u škol a na nebezpečných křižovatkách, vše toto ignoroval. Například v Říčanech toto měření je. Chybí tam osvětlení před školami, ale nic se nedělo. Takže já mám radost, že po 4 nebo 5 letech mu to došlo, že je to důležité. Ale je smutné, že to trvalo tak dlouho. Ale hlavně, že se ta opatření budou realizovat. Je smutné, že to musí být, až když je někdo v opozici, a chce mít jen politické body, ale nedělal to, když měl k tomu možnost,“ připojil se do debaty Antonín Klecanda (STAN).

Klouzavost přechodů je podle Čižinského způsobena různými typy barev, které se v průběhu času měnily. V minulém roce to prý bylo výrazně horší než v roce předchozím. Přimlouvá se proto za návrh, aby se mohly do protiskluzových opatření zapojit i městské části.

„Musím zdůraznit, že dlouhodobě jsme byli v kontaktu s Technickou správou komunikací. Od jara. Výsledkem jednání byla zkouška na Pekařském náměstí, ale teď nás tlačí čas, je to poslední zastupitelstvo teď, kdy to má smysl řešit. Další nebude. Ale my to řešíme s TSK. Byly schůzky, měl jsem schůzku i o prázdninách, není to, že by se teď někdo probral. Ale teď je ta doba, kdy když to neumožníme dělat městským částem, tak TSK to nemůže plošně zvládnout,“ apeloval dál Čižinský.

Někde chybí přechody úplně

Podle Lenky Vedralové (ANO) jsou však klouzající přechody v kontextu celého města pouhým detailem a zapomíná se prý na okrajové části Prahy, kde přechody chybí úplně. „V minulém období teklo hodně prostředků z TSK do Prahy 7, která si prosadila tiché asfalty. Nedostaly se peníze do okrajových částí. Je pravda, že přechody klouzají pár dnů v roce, ale my ty přechody ani nemáme. Teď je otázka, co je větší bezpečnost,“ ozvala se Vedralová. Souhlas s ní vyjádřil i David Vodrážka (ODS).

Stavebně se však za posledních 6 let na Praze 7 upravily pouze 2 přechody v rámci BESIPu. Uvedl to Pavel Zelenka (Praha sobě), radní Sedmičky pro dopravu. „Argumentovat tichým asfaltem na Argentinské, což je páteřní komunikace, kde bylo nařízení hygieny, že se to musí provést, jinak by město platilo pokutu, je taky nesmysl. Chci poprosit kolegy, abychom se věnovali meritu věci. Klouzající přechody nás trápí napříč Prahou, nemá to politickou konotaci. Za 2 měsíce přestane být možnost realizovat vodorovné značení, takže máme poslední šanci s tím pohnout. A tohle je debata o tom, jestli to chceme pro občany udělat, nebo ne. Nevyčítejme si tyto pohádky, na jednání zastupitelstva takovýto nevěcný přístup vůbec nepatří, popovídám si s vámi rád v kuloárech. Vždyť je to ostuda, jestli nás občané poslouchají,“ pokračoval Zelenka.

ANO bylo pro. Ale nestačilo to

Následovala ostrá výměna týkající se technických parametrů přechodů i toho, jaká je životnost speciálního nátěru. To se nelíbilo Patriku Nacherovi (ANO), podle kterého už se šlo příliš do obsahu. Zatím se však mělo řešit pouze to, zda bude tisk zařazen, anebo nebude. Klub ANO je prý pro.

Nebylo to ale k ničemu. Pro zařazení tisku totiž hlasovalo 31 zastupitelů, proti nikdo, ale 13 se zdrželo. Návrh tedy nebyl přijat.