foto: ČOV / Markéta Navrátilová, se svolením/Jan Tomšovský
ROZHOVOR: Jan Tomšovský, jeden z nejznámějších českých skateboardistů a bývalý reprezentant České republiky, se letos bude věnovat nejspíš jen exhibicím. Našel ale novou vášeň, a tou je hokej.
V rozhovoru pro server PrahaIN.cz vysvětluje, že je pro něj hokej takzvaným kompenzačním sportem: „V mém věku je důležité hodně kompenzovat a dělat jiné sporty, aby se tělo vyrovnalo. Měl by to dělat v určité míře každý sportovec. Neměl by dělat pouze jeden sport, tělo by se mělo zatížit i jinak. A pro mě je to lepší než trávit hodiny v posilovně.“
„Je to zábava. Vždy jsem to chtěl zkusit, dělal jsem spoustu jiných sportů a na hokej jsem se trochu dal i kvůli dětem, které jsou do toho zapálené. Tak se o tom sportu, co znám hlavně z televize, dozvím něco víc,“ říká dále.
Křesťanská hokejová amatérská liga
Skateboardista Jan Tomšovský hraje na amatérské, ale soutěžní úrovni v Křesťanské hokejové amatérské lize (KAHL). Ta vznikla už před více než dekádou a příslušnost hráčů ke křesťanské církvi není povinnost, nicméně týmy jako takové jsou vždy přihlášeny pod farnost.
„Nejsem věřící. Ale samozřejmě křesťanské hodnoty máme skoro všichni, vždyť přece slavíme Vánoce. To ano. Ale do kostela nechodím,“ reaguje Jan Tomšovský, útočník celku HC Vincent de Paul, který hraje svá domácí utkání v Opočně.
A do počtu tady skateboardista rozhodně není. Během devíti duelů v letošní sezoně zapsal sedm kanadských bodů za šest fíků a jednu asistenci. „Asi úplně levý na sporty nejsem,“ směje se Tomšovský. „Chodím hrát tenis a tak dále. Sporty se prolínají. Důležitá je kompenzace a hokej je dobrý v tom, že není tak jednostranný. Pokud člověk dělá jeden sport profesionálně, je dobré to doplňovat dalšími,“ přidává.
Letos (nejspíš) bez závodění
Poprvé v životě tak zažívá týmový sport, což je pro skateboardistu, který prakticky celou kariéru jezdil „sám za sebe“, určitý nezvyk. „Je tam samozřejmě zodpovědnost, nechcete to kazit ostatním, což je rozdíl, že je tam trochu jiný tlak. I když je to amatérská soutěž, tak je člověk nastavený, že chce podat maximální výkon,“ má jasno.
Má na to ale ještě jeden pohled, tím je významné usnadnění práce pro samotného sportovce: „Je to jednodušší, člověku se uleví a ušetří se mu práce. Přijde na trénink, na zápas, někdo to za něj zařídí a neřeší. Když je člověk profesionální individuální sportovec, kór u menších sportů, kde není tolik peněz, tak si vše řeší sám. Je manažer i sportovec v jednom.“
V rozhovoru závěrem hovoří také o svých plánech ve světě skateboardingu. „Už se budu spíš soustředit jen na exhibice, na letošek máme naplánováno spoustu akcí s U-rampou. Uvidíme, jestli bude ještě nějaké závodění, ale s tím, co se děje ve svazu a kam to celé dospělo, asi se mi už ani nechce. Skateboarding dostali do takové fáze, kdy nejsme konkurenceschopní světu. Bude dlouho trvat, aby se někdo dostal na úroveň, aby mohl jezdit na světový pohár, natož na olympiádu. To možná naše děti, jestli je to bude bavit,“ uzavírá.