Davis Cup jako reklama na tenis. Zažíváme skvělou éru, říká národní trenér

V pražské O2 areně v pátek začíná tenisový Davis Cup mezi Českem a USA. Státní trenér Jan Stočes věří, že velká akce může vzbudit zájem dětí a mládeže o tenis. V rozhovoru pro server PrahaIN.cz také popsal, co podle něj stojí za úspěchem českého tenisu. Zmínil tradici, obětavost rodičů i vynikající turnajový systém.

Jste státní trenér. Jaká je vlastně vaše úloha?

Je hodně široká. Spadají pod mě kapitáni Davis Cupu a Billie Jean Cupu – tedy Tomáš Berdych a Barbora Strýcová. Diskutujeme spolu nominace, realizační tým, organizaci a tak dále. Spadá pod mě také juniorský tenis, zástupci největších středisek jsou mými partnery v trenérské radě – ta řídí veškeré reprezentace.

Davis Cup startuje. Cítíte tenisovou horečku?

Samozřejmě. Během dopoledne jsme ještě před příjezdem do arény na Štvanici přijali pana Haggertyho, prezidenta ITF. Už to hoří.

Mohou podobné akce mít pozitivní efekt a vzbudit zájem o tenis mezi dětmi a mládeží?

Rozhodně ano. Je to ta nejlepší reklama, aby rodiče viděli, jak je ten sport krásný a úspěšný. A aby svoje ratolesti k němu vedli.

Přijde mi, že spousta lidí trochu melancholicky stále vzpomíná na období Tomáše Berdycha a Radka Štěpánka. Není ale právě teď zlatá éra českého mužského tenisu?

Každý sport má výkyvy. Doba Tomáše Berdycha a Radka Štěpánka byla velice specifická. Ale to byla i ta před nimi, když hrál Jirka Novák, Bóďa Ulihrach a tak dále. Teď je fantastické, že máme čtyři až pět hráčů ve světové stovce. Bylo krátké období, kdy jsme tam neměli ani jednoho, to samé na grandslamech. Určitě si myslím, že současná éra patří mezi ty největší v české historii.

Bude plná O2 arena, třeba americký tenista Ben Shelton na Davis Cup přiletěl prakticky hned z finále US Open, což má ve světě ohlas. Jak velká událost Davis Cup bude?

Určitě to u nás je sportovní a tenisový svátek. S prezidentem ITF panem Haggertym jsme se bavili, že tento zápas by si zasloužil být ve finálové skupině, ale los zkrátka nikdo nemůže ovlivnit. Čeká nás světová událost, protože proti sobě budou hrát hráči kolem světové desítky.

Tenisté jako Jiří Lehečka a Jakub Menšík mají za sebou celou řadu zápasů na vyprodaných stadionech. Ale před plnou O2 arenou a domácími diváky zatím nehráli. Jak je to pro ně obtížné? A asi je to úplně jiné, že?

Určitě to bude jiné. Kluci se na to ale hrozně těší a přesně tohle si přáli. Kvůli tomu sportovec sport dělá, aby měl šanci se ukázat v domácím prostředí. Fanoušci je poženou a uvidíme, jak to bude. Zápasy jsou naprosto otevřené.

Top 100 ATP má kromě Lehečky, Menšíka a Tomáše Macháče už také nějakou dobu dalšího zástupce – Víta Kopřivu. Budou další, obdobně jako mezi ženami, přibývat?

Určitě ano. Nesmíme zapomínat na Dalibora Švrčinu, který hrál úspěšně na US Open, ale také na Honzu Kumstáta a Maxe Mrvu. Honza vyhrál tři challengery za sebou a je zhruba 180. na světě. Max je kousíček za dvoustovkou.

Uvidíme, kdo se může vyšvihnout v juniorech, protože tam máme kluky, kteří do 14 let vyhráli MS družstev a teď se adaptují v juniorském tenise. Je to těžké predikovat, ale věřím, že mladí kluci se do top stovky dostanou.

Čím to vlastně je, že tak malá země dokáže plodit tolik talentů v mužském i ženském tenisu? Je v Česku něco specifického?

Je tam spojitost několika faktorů. Určitě hraje roli obrovská tradice, ale také motivace rodičů – těm patří dík, že jsou schopni se tomu obětovat. Je to napojené na vynikající turnajový systém a na střediska, kde talenti mohou vyrůstat.

Může se někdy tenis dostat na úroveň hokeje či fotbalu? Myslím především jeho společenské nastavení, že se třeba bude vysílat v každé hospodě, a to nejenom, když se Čech dostane daleko na grandslamu.

Tohle je hodně těžké srovnávat, protože fotbal a hokej se hrají každý týden, doma-venku, pro českého fanouška je to dost zajímavé. Tenis je globální sport a když se podaří to, co Lindě Noskové nebo dalším holkám, je to něco speciálního. Ale s tím, že se hraje každý týden fotbalová nebo hokejová liga, je to nesrovnatelné.